Dvě rány vyděsily řidiče u Sadské už před třemi týdny. Ten si myslí, že po jeho autě někdo vystřelil, čemuž by napovídala i prasklina na čelním skle.

Policisté se případem zabývali a nedospěli k jednoznačnému závěru, že se jednalo 
o střelbu. Nicméně to nevylučují a k případu se chtějí v souvislosti se střelbou z minulého pátku ještě vrátit. Zda spolu oba tyto případy souvisí, zatím není jasné.

Po článku o střelbě na ženu jedoucí na koni a vážném zranění jejího zasaženého psa nedaleko Sadské, který vyšel 
v úterním vydání, se redakci ozval Milan Husák ze Semic. Se střelbou z lesa u Sadské má údajně svoji zkušenost, která se datuje na úterý 16. září. Tehdy policii oznámil případ, který možná při jiné konstelaci mohl skončit obrovskou tragédií.

Oba s manželkou pracují 
v Sadské. V úterý 16. září ráno jeli výjimečně do práce spolu autem. A navíc v čase, kdy jindy nejezdí. „Tím chci předejít spekulacím, že by si onen střelec počíhal přímo na mě. Nemohl tušit, že v tu dobu tudy s manželkou pojedeme," říká muž zaměstnaný na pobočce jedné z pojišťoven 
v Sadské.

Bylo kolem půl osmé ráno, když po rovném lesním úseku mezi motorestem Ohio a Sadskou uslyšel obrovskou ránu. Respektive dvě za sebou. „První silnější udělala otvor 
v čelním skle a mířila mi přímo na srdce. Chybělo jen málo, aby projektil prošel celý sklem. To už bych tady asi nebyl," říká Milan Husák.

Druhý slabší náraz se svezl rovněž po čelním skle černého peugeotu, přičemž sklo „jen" poškrábal. „Mířila mé ženě přímo na hlavu. Ten člověk musel být opravdu magor. Sám chodím na střelnici střílet a podle ráže a velikosti bych se přikláněl k tomu, že střely vyšly z malorážky. Ale je možné, že střílel i kuličkovkou. Přece jen jsme jeli asi sedmdesátkou autem a při takové rychlosti mohla i taková střela udělat takový otvor," uvažuje atakovaný muž.

Podle jeho zkušeností mohly výstřely přijít z protilehlé strany silnice, než v jakém směru jelo auto. To mířilo na Sadskou. „Mohl tam stát někde za stromem, opravdu nevím. Každopádně to není normální zábava."

Okamžitě po střelbě zastavil a zkontroloval kapotu auta. Hned na místě vytočil linku 158 a oznámil střelbu po svém autě policii. „Později jsem vypovídal na policii 
v Nymburce, kde mi řekli, že to předají do Sadské, kam to spadá. Mně ani ženě se naštěstí nic nestalo, ale skutečně jsem to hlásil právě pro případ, že by se něco podobného 
v budoucnu opakovalo. Ono jednou dvakrát se nic nestane, a potřetí to skončí špatně. Pak jsem četl u vás ten článek o ženě, po které tady nedaleko také někdo střílel, proto jsem se ozval," vysvětluje svoje pohnutky telefonátu do naší redakce Husák.

Policisté se případem ze 16. září zabývali. Z výpovědi pana Husáka neučinili jednoznačný závěr, že se nutně jednalo o střelbu. „Vyslechli jsme svědky, kterými byli houbaři i například personál nedalekého motorestu. Nikdo z nich, ani pan Husák neuvedl, že by slyšel výstřely. Prozkoumali jsme místo činu, projeli trasu a nebylo nalezeno ani zjištěno nic, co by jednoznačně určovalo fakt, že se jednalo o střelbu," řekl šéf nymburských policistů Marek Jirouš.

Podle jeho slov se policisté 
k případu v souvislosti s páteční střelbou ještě vrátí. Nicméně oba případy podle jejich vyjádření zřejmě spojitost nemají.

Minulý pátek zažila šok žena, která se projížděla v lesích na koni za doprovodu svého psa. Podle jejích slov na ni někdo z lesa asi pětkrát vystřelil, přičemž poslední rána vážně zranila jejího psa. Žena případ ohlásila v Praze, odkud se až 
v pondělí dostal spis do Nymburka. Od té doby na případu kriminalisté intenzivně pracují a podle slov vedoucího Marka Jirouše už zajistili důležité stopy.