Rozsudek je pravomocný a starosta obce bude muset nastoupit pětiletý trest ve vězení. Navíc má zákaz výkonu funkce starosty a člena Rady obce. Musí také zaplatit pokutu 490 tisíc korun a společně s účetní uhradit obci vzniklou škodu ve výši 4,2 miliony korun.
Starosta na potvrzení výroku nymburského soudu nechtěl reagovat. „Já na toto téma nebudu poskytovat rozhovory,“ řekl Nymburskému deníku. Na otázku, zda hodlá sám odstoupit, pouze konstatoval: „Nechám hlasovat zastupitele.“
Místostarosta František Doležal uvedl, že starosta svolal mimořádné jednání zastupitelů na příští úterý, tedy 17. října. „Tuto zprávu vyvěsil na úředníku desku s tím, že se jednání koná od 8 hodin ráno a na programu budou pouze dva body: hlasování o odvolání starosty a o odvolání místostarosty,“ konstatoval Doležal. Podle jeho slov s ním starosta už několik měsíců nekomunikuje.
Ranní čas jednání zastupitelstva už dříve kritizovala část místních, která se tak kvůli nevhodné době převážně nemůže jednání zúčastnit. „To děláte schválně, aby nemohlo přijít víc lidí,“ vyslechl si starosta na jednom z předchozích ranních jednání.
Krajský soud v Praze rozhodnutí o pravomocném trestu pro starostu Staňka potvrdil. „Soud rozhodl o zamítnutí odvolání Radovana Staňka a Vandy Špačkové proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Vanda Špačková v tomto odvolacím řízení vystupovala rovněž jako odvolatelka,“ uvedla mluvčí soudu Jitka Vlnová.
Většina zastupitelů byla dosud na straně starosty a podržela jej i při minulém hlasování o důvěře po prvním rozsudku u nymburského soudu. Nyní jej však kvůli očekávanému nástupu výkonu trestu odvolat musí. Co by se stalo, pokud by tak zastupitelé odmítli učinit? Kromě obrovské ostudy by to pozici starosty nezachránilo. „Krajský úřad by měl obdržet rozsudek soudu. Pokud starostu nezbaví mandátu zastupitelé, učiní tak podle zákona ředitel krajského úřadu,“ řekl mluvčí krajského úřadu Pavel Lochař.
Vyvstala také otázka, zda ve chvíli, kdy rozsudek nabyl právní moci a starostovi byl uložen kromě jiného zákaz výkonu funkce, zda stále ještě je vůbec v těchto chvílích starostou obce. A tedy zda-li má stále pravomoc svolat zastupitelstvo a nechat na něm o čemkoliv hlasovat. Na jednu stranu volební zákon hovoří o tom, že starostu může zbavit funkce pouze zastupitelstvo, případně ředitel krajského úřadu, na druhou stranu však stojí zmíněný pravomocný rozsudek soudu s výrokem o zákazu výkonu funkce.
Nymburský deník požádal o výklad ministerstvo vnitra. Na tuto otázku však v něm jednoznačná odpověď není. „Dojde-li k pravomocnému rozhodnutí soudu, kterým byl starosta odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, bude to důvod pro zánik jeho mandátu podle § 55 odst. 3 písm. a) volebního zákona. Dle tohoto ustanovení zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V tomto případě pak zastupitelstvo na nejbližším zasedání vysloví zánik mandátu. Odsouzenému starostovi tak zanikne mandát člena zastupitelstva, čímž automaticky přijde i o funkci starosty,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Připomeňme si, čeho se starosta dopustil. Podle obžaloby měl využít účetní a za pomoci fiktivních dokladů, přepisovaných faktur i proplácení soukromých cest a dalších nákladů inkasovat z obecního rozpočtu v letech 2010 až 2014 celkem 4,2 milionu korun. Podle výpovědi účetní dělala vše na příkaz starosty.
„Poprvé to byl vyúčtovaný soukromý cestovní příkaz na přelomu let 2009 a 2010. Říkala jsem mu, že jsme stát a tohle se nesmí. A že z toho bude průšvih. Řekl, že už toho pro obec udělal dost, ať se nestarám, že tu nejsem od přemýšlení, ale abych dělala, co mi řekne. Moc jsem se bála o svou práci. Pak už se to vezlo jedno za druhým,“ vypověděla u soudu emotivně a s pláčem dnes už bývalá účetní obce.
Starosta však své pochybení odmítá a tvrdí, že o ničem nevěděl. Podle jeho slov za všechno může účetní. Jenže jeho tvrzení na základě předložených důkazů neuvěřil ani okresní, ani krajský soud.
Případ se dostal do rukou policie v závěru roku 2014 díky místostarostovi Františku Doležalovi. Ten si v té době kvůli kontrole některých údajů vyžádal předložení účetní knihy obce. Dostal ji až po několika dnech a zjistil, že je kompletně přepsaná. To na příkaz starosty musela provést účetní. Podle jejích slov byly do plateb obce zaúčtovány například i drahé rodinné telefony, cesty starosty na Moravu do jeho druhého zaměstnání a dokonce ji údajně nutil zaúčtovat i koupený alkohol.
„To jsem vysvětlovala, že to už se vůbec nesmí. Křičel na mě, že si mám nějak poradit. Tak jsem některé účty falšovala, jinak by to vůbec nešlo vyřešit,“ uvedla Špačková před soudem.
Podle kriminalistů si starosta počínal velmi naivně. Například koupě semaforu, který uprostřed obce zastavuje rozsvícením červené příliš rychlé řidiče, byla vyúčtována hned třikrát. Část peněz z obecního rozpočtu byla podle výroku soudu použita při výstavbě rodinného domu starosty.
VYJÁDŘENÍ MINISTERSTVA VNITRA
Obecně uvádíme, že zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále jen „zákon o obcích“) zná pouze dvě podmínky nutné k tomu, aby konkrétní osoba mohla vykonávat funkci starosty. První z nich je členství v zastupitelstvu obce, druhou pak státní občanství České republiky. Žádné další podmínky pro výkon funkce starosty zákon o obcích nestanoví. Fakt, že osoba vykonávající funkci starosty je odsouzena za úmyslný trestný čin, však může mít vliv na existenci samotného mandátu člena zastupitelstva, viz níže.
Pokud bude starosta takto odsouzen, mohou nastat v zásadě dvě situace v závislosti, zda bude starosta odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Podle § 5 odst. 1 ve spojitost s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, (dále jen „volební zákon“) je překážkou pasivního volebního práva zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody. Dojde-li k pravomocnému rozhodnutí soudu, kterým byl starosta odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, bude to důvod pro zánik jeho mandátu podle § 55 odst. 3 písm. a) volebního zákona. Dle tohoto ustanovení zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V tomto případě pak zastupitelstvo na nejbližším zasedání vysloví zánik mandátu. Odsouzenému starostovi tak zanikne mandát člena zastupitelstva, čímž automaticky přijde i o funkci starosty.
Nedojde-li k zákonem stanovenému omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (tedy dojde k pravomocnému uložení jiného trestu, než nepodmíněného trestu odnětí svobody), pak se nejedná o překážku ve výkonu volebního práva a mandát člena zastupitelstva zůstává starostovi zachován. Takto odsouzený starosta tak z tohoto důvodu nemůže být svého mandátu zbaven. Co se týče samotné funkce starosty, tak jeho odvolání či naopak setrvání ve funkci bude záležet pouze na vůli zastupitelstva, zda z odsouzení svého starosty vyvodí nějaké politické důsledky.
Zde je třeba navázat na výše uvedené. Pokud půjde o první uvedenou situaci, pak vyslovením zániku mandátu zastupitelstvem obce dojde k zániku mandátu starosty. Volební zákon však neupravuje, jakým způsobem se zastupitelstvo obce o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody starostovi dozví. Z právních předpisů nevyplývá povinnost pro starostu odstupovat z funkce, informovat o své situaci vedení obce či veřejnost atd. Starosta po svém odsouzení nemá žádnou povinnost o této skutečnosti sám informovat a je pouze věcí jeho politické odpovědnosti, jak se v takové situaci zachová. Obdobně to platí i pro druhou situaci.
Zde pak můžeme pro úplnost doplnit, že vše výše uvedené pod body 1) i 2) lze vztáhnout nejen na starosty, ale i na jakéhokoliv člena zastupitelstva obce.
§ 55 Vznik a zánik mandátu
(1) Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2) Mandát zaniká
a) odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou,
b) dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět,
c) úmrtím člena zastupitelstva obce,
d) dnem voleb do zastupitelstva obce,
e) dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.28)
(3) Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů
a) pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
b) že člen zastupitelstva obce přestal být volitelný (§ 5),
c) neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2.
(4) Nevysloví-li zastupitelstvo obce na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, ředitel krajského úřadu požádá o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo, zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to ředitel krajského úřadu.
(5) Úkoly ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 plní u Zastupitelstva hlavního města Prahy ministr vnitra.
(6) V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane dnem zvolení členem zastupitelstva obce, nevysloví příslušné zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva obce, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru. Pokud člen zastupitelstva obce nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému starostovi nebo primátorovi doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo obce podle odstavců 3 a 4.
(7) Usnesení zastupitelstva obce podle odstavce 3 nebo rozhodnutí ředitele krajského úřadu podle odstavce 4 anebo rozhodnutí ministra vnitra se neprodleně zašle tomu, kdo je proti takovému usnesení nebo rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu podle § 59 odst. 3. Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu. Za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje sedmým dnem ode dne vyvěšení.
(8) Mandát člena zastupitelstva obce podle odstavců 3 a 4 zaniká dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu soudu podle § 59 odst. 3, nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým nebylo usnesení nebo rozhodnutí podle odstavce 7 zrušeno.
