Za pobodání o tři čtvrtě roku mladšího krajana dostal desetiletý trest, který si má odpykat ve věznici se zvýšenou ostrahou, 40letý Oleksii V.; muž, který byl za násilné skutky souzen i doma na Ukrajině. Tam by se také měl vrátit: součástí verdiktu je totiž i rozhodnutí o vyhoštění na neurčito.
Rozsudek není pravomocný: cizinec se na místě odvolal; případem se tak ještě bude zabývat Vrchní soud v Praze. Oleksii V. má jasno: nepovažuje se za pachatele, ale za oběť. „Jen jsem se bránil a bojoval o život,“ zdůrazňuje. S tím, že to byl on, kdo byl napaden. A trvá na tom, že agresorovi zasadil nožem jen jednu ránu, aby ho zastavil.
To ví jistě: jednu; aby utnul jeho řádění. Ne čtyři, jak stojí ve výroku soudu. „Bál jsem se o život. Pak jsem to byl já, kdo volal policii,“ uvedl. A nelíbí se mu, že po jednání prvoinstančního soudu, které se táhlo od poloviny dubna, má i nadále zůstávat za mřížemi. Přál by si vyjít na svobodu. „Potřebuji začít pracovat, abych mohl posílat peníze své matce v okupované zemi,“ uvedl v pátek. Dělat by prý chtěl v České republice. Zázemí tu ale nemá; nikoho zde nezná.
Alkohol, vztek a horké hlavy
Trestní senát připouští, že sice nemá úplně detailní přehled, co se na místě odehrálo – ale to zásadní je jasné. Už večer před projednávaným činem osazenstvo ubytovny popíjelo – podle dostupných informací vodku a pivo – přičemž se strhla hádka. Ta pokračovala i ráno, kdy se pilo zas. Oleksii V. s poškozeným vyšli na zahradu, kde došlo na pěstní souboj; později pobodaný muž zřejmě zaútočil jako první. Nynější obžalovaný ho prý praštil do hlavy prkénkem. To si poškozený nevybavil – avšak připustil, že má bouli na hlavě, kterou mohl způsobit právě tento úder.
Když se oba aktéři vrátili do domu, pranice pokračovala – dokonce s takovou intenzitou, že spadli i se skříní (nebo skříň spadla na ně). Nato se poškozený zvedl – anebo ho možná někdo ze spolubydlících z obžalovaného stáhl; to pode Francových slov pro posouzení viny vlastně není podstatné. Klíčové je, že v té chvíli konflikt podle soudu skončil. „A v reakci na tento útok se obžalovaný jal oplácet: vzal nůž a začal útočit,“ uvedl soudce Franc.
Oplácení není obrana
Oleksii V. popadl na stole kuchyňský nůž s 13centimetrovou čepelí (o němž jeden ze svědků uvedl, že původně po něm sahal už před cestou na zahradu). Podle soudu jím na poškozeného útočil zejména proti levé polovině hrudníku a proti hlavě, což jsou obecně známé části těla, kde se nacházejí životně důležité orgány. Lékařská zpráva připomíná bodnou ránu na hrudníku vlevo, dvě na levém předloktí – a přetětí pravého ušního boltce.
„Nebránil se, ale oplácel,“ uvedl Franc k roli obžalovaného. S tím, že v této souvislosti není podstatné, že nebyl iniciátorem původního incidentu. A soud nemá jinou možnost, než skutek kvalifikovat jako vraždu ve stadiu pokusu, kdy dráhu nože od fatálního následku dělily jen milimetry. V úvahu nepřipadají nutná obrana ani překvalifikování případu na takzvané zabití nebo na ublížení na zdraví. Předseda senátu zároveň upozornil, že u obžalovaného nezaznamenal ani náznak sebereflexe.
Takový pohled Oleksii V. odmítl – trvá na jediném bodnutí „do břicha“ kvůli zastavení agrese – a upozorňuje, že na místě mohli být i další lidé, kteří mohli mít na svědomí něco z toho, co je kladeno za vinu jemu. Že se mohlo odehrát ještě něco jiného, čím se soud nezabýval, nevylučuje ani předseda senátu Franc. Zatím zůstává bez vysvětlení, jak se stalo, že nůž, kterým měl obžalovaný útočit, byl nalezen s ohnutou špičkou. A našly se také zakrvácené papírové kapesníky – přičemž zkoumání ukázalo, že tato krev nepatří ani poškozenému, ani obžalovanému.
Leccos mohou také naznačovat slova pobodaného muže. Toho se sice nepodařilo najít, aby vypovídal v jednací síni soudu – je však k dispozici jeho výpověď na policii z doby krátce po činu. Tehdy uvedl, že se na obviněného Oleksie V. nezlobí; odpustil mu – a nežádá od něj žádnou náhradu. Řekl také, že by mu nevadilo., kdyby byl propuštěn z vazby.
Tahle slova nicméně podle France pro soud znamenají, že poškozeného lze považovat za zcela důvěryhodného: zjevně neprojevil ani náznak snahy obžalovanému uškodit. Dokonce soud neřešil náhradu škody: poskytnutou zdravotní péči pobodaný uhradil v hotovosti. Rovněž svědectví dalších mužů, cizinců, kteří byli na místě ubytováni, trestní senát zhodnotil jako vyznívající spíše ve prospěch obžalovaného. A také jako zjevnou snahu nemít s vlastním konfliktem nic společného; včetně tvrzení, že samotný incident přímo neviděli. „Ne každý mluvil pravdu,“ poznamenal soudce Franc.
Rozsudek a jeho odůvodnění si Oleksii V. vyžádal v ruštině. Nikoli v ukrajinštině, jak dostal obžalobu. „Ne všemu jsem dobře rozuměl – a nemohl jsem se účinně hájit,“ vysvětlil. Předseda senátu Franc mu slíbil, že se stane podle jeho přání.
36
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
Celebrity
TN.cz
