„Soud rezignuje na výchovnou podobu a délku trestu. V daném případě se snaží zabránit odsouzenému v jeho dalším konání.“

To jsou slova soudce Jana Steinmetze po vynesení rozsudku nad šestatřicetiletým recidivistou Tomášem Eichlerem, který měl loni v září v poděbradském bytě znásilnit mladíka. Ten po znásilnění z domu utekl a vše ihned ohlásil policii.

Přitom Eichler byl v té době na svobodě pouze tři a půl měsíce. 1. června byl propuštěn po šestiletém trestu. A hádejte za co? Ano, za jiné znásilnění mladíka. Současný trest je jeho devátým střetem se zákonem, z toho potřetí byl včera odsouzen za znásilnění mladíka.

Připomeňme si, co se mělo v noci ze 17. na 18. září odehrát. Eichler trávil den v Kolíně. Nejprve si v jedné z lékáren nechal změřit tlak, pak nakupoval dárky pro známé. Netajil se tím, že je bohatý, své přátele hostil a některé i zaměstnal. Jednoho z nich dokonce jako svého majordoma a řidiče.

Po odpoledni a večeru v restauraci Taverna se vrátili do Poděbrad. Jeho majordomus šel do pronajatého bytu napřed.Právě v tu dobu měl Eichler u poděbradského nádraží potkat svoji budoucí oběť. Což ve finální fázi ani nezapřel. „Byl opilý, údajně mu ujel poslední vlak. Pozval jsem ho k sobě do bytu,“ potvrdil Eichler.

Dále se však verze jeho příběhu zásadně liší od událostí, jak je popsal znásilněný mladík. A nakonec i jeho majordomus.

Podle verze, které dal za pravdu i soud, měl Eichler mladíka dovést k sobě domů, uvařit mu kávu a v prvním patře bytu ve své ložnici jej znásilnit. Podle mladíka z něj svlékl kalhoty a spodní prádlo a ještě mu poradil, aby se nebránil. „Když se budeš bránit, bude tě to víc bolet,“ radil mu údajně Eichler.

Mladík připouští, že byl po večírku a pod vlivem alkoholu. Nicméně jeho bezbrannost mohla navýšit přinesená káva. „V tuto chvíli si jen můžeme domýšlet, zda Eichler svoji oběť omámil pomocí chemických látek, jako to udělal v předchozích případech, za které byl odsouzen,“ poznamenal soudce Steinmetz.

Podle obhájce Olega Havránka a samotného Eichlera se však události v noci odehrály jinak. Přivedený host zůstal v bytě dole ve stejné místnosti, kde spal majordomus. Ten je stejně jako Eichler homosexuál a oba se netajili dobrovolným sexem mezi sebou. „Barva pokoje i místnost, kterou popsala oběť, odpovídá pokoji, kde spal jeho majordomus. Domnívám se, že tyto skutečnosti a další fakta uvedená během hlavního líčení mě z celé věci vyviňují,“ uvedl Eichler.

Pro to však soud neměl pochopení. Eichlera poslal za znásilnění na devět let za mříže do věznice se zvýšenou ostrahou. Přitom se pohyboval v rámci sazby od dvou do deseti let.

Odsouzený se proti verdiktu na místě odvolal. „Odvoláme se proti výroku o vině i trestu,“ řekl obhájce Havránek. Státní zástupkyně se odvolání vzdala.

CO TAKÉ ZAZNĚLO U SOUDU

Nadprůměrně inteligentní, homosexuál se sexuální deviací, která se projevuje i sadistickými a fetišistickými sklony. Má sklony k narcismu.
Petr Weiss, sexuolog o Eichlerovi

• Při vyšetření konečníku a genitálu jsem žádné stopy po násilí neobjevil. To však neznamená, že ke styku nedošlo.
Ivan Sevelka, chirurg nymburské nemocnice, který vyšetřovat oběť znásilnění

• Tato společnost, i přes současné možnosti, není připravena přijmout soužití jedinců stejného pohlaví.
Tomáš Eichler ve své závěrečné řeči

• V jednotlivých výpovědích existují nesrovnalosti. Lze mít pochybnosti o tom, zda ke znásilnění vůbec došlo.
⋌Oleg Havránek, obhájce Tomáše Eichlera

• Jeho obhajoba je nevěrohodná. I drobná zranění na zádech v oblasti ledvin svědčí o použitém násilí.
Ivana Novotná, státní zástupkyně

• Soud v daném případě musí jednoznačně zvolit represivní podobu trestu a zabránit tak dalším podobným skutkům ze strany obžalovaného.
soudce Jan Steinmetz

• V přípravném řízení jsem vypovídal jinak vzhledem k mé trestní minulosti. Věděl jsem, jak na mě bude pohlíženo
Tomáš Eichler v závěrečné řeči

DVOJÍ ŽIVOT TOMÁŠE EICHLERA

Muž se svého času údajně vydával za počítačového odborníka žijícího na Novém Zélandu jménem Thomas Eichler. Pravidelně navštěvoval jednu z kolínských restaurací, kde vždy hostil několik mladíků. Za jediný večer byl schopný utratit i deset tisíc korun. Oblíbeným nápojem byla vodka, které objednal ke stolu i několik lahví. Od mladíků se nechával vozit svou černou octavií. Nikdy sám neřídil. Jeho šoféři pak za cestu dostávali tučnou odměnu. Podle očitých svědků laškoval se svými „kamarády“ i na veřejnosti, kdy je plácal po zadku se slovy „Vy moje holky“.