Vazebně stíhaný muž živící se různými obchodními aktivitami, který před svým zadržením pobýval střídavě v České republice (s formálním bydliště v Kladně) a v Německu, nepopírá, že loni skutečně opakovaně stiskl spoušť – a vedlo to i k fatálním následkům. Stalo se to v sobotu 29. září hodinu po poledni na statku v Jankovské Lhotě na Benešovsku, kde se on sám objevil jako zájemce o koupi této nemovitosti a jeho oběti tam přijely za ním. Po činu ujel – a policisté ho o několik hodin později zadrželi v autě na Mělnicku.

Obžalovaný však popírá, že by na místo činu vylákal známého a toho pak zastřelil, aby se zbavil věřitele, jemuž dlužil peníze; údajně mělo jít o 55 tisíc korun. Muž, který na místě podlehl následkům střelby, prý naopak měl zaplatit dluh jemu. Jiří H. nicméně připouští, že blízcí zastřeleného mohli mít jiné informace: na to, že mu půjčil, se prý známý vymlouval před svou družkou, když přišel o peníze – jež však ve skutečnosti propil nebo prohrál.

Obžalovaný také odmítá, že by si předem připravil nelegálně drženou zbraň; zmocnil se prý pistole, již na něj původně vytasil zastřelený muž. „Cítím se vinen částečně, ale ne tak, jak tvrdí obžaloba,“ prohlásil u soudu Jiří H. Klíčový svědek – postřený muž, jenž má za to, že přežil jen díky tomu, že střelci došly náboje (pak ještě čelil napadení láhví a kamenem, s čímž útočník přestal, až když přiběhli lidé ze sousedství reagující na volání o pomoc) – však jeho verzi odmítá: otec podle jeho výpovědi žádnou pistoli neměl.

Jiří H. nicméně trvá na svém: vraždit v úmyslu neměl; kdyby to chtěl udělat, určitě by zvolil daleko méně nápadný způsob. On se prý pouze bránil napadení, v něž vygradoval původně klidný rozhovor v kuchyni u kávy: návštěvníci se podle jeho verze chtěli zmocnit 20 milionů korun, jež měl na koupi usedlosti připravené v hotovosti. V té souvislosti uvedl, že jeho příjmy z podnikání – a věnoval se prakticky čemukoli, v čem bylo možno tušit relativně rychlý zisk – dosahovaly od 100 tisíc korun do tří milionů korun měsíčně.

V květnu v jednací síni naznačil, že před střelbou měla být řeč třeba o koupi auta – a také se měl mimo jiné probírat chystaný obchod s jídlem z potravinové banky (v níž se shromažďují potravinové dary určené potřebným lidem), jež prý kšeftaři měli v úmyslu vyvézt do Polska. Alespoň tak bylo jeho slovům možno porozumět. Jeho projev totiž působil poněkud neuspořádaně, s častými přeskoky v čase i mezi osobami a se zdůrazňováním nesmírného množství detailů a s projednávaným skutkem zcela nesouvisejících okolností. Mimo jiné se velmi zeširoka rozpovídal o tom, jak se v minulosti ve spolupráci (ale i „nespolupráci“) se zastřeleným mužem snažil organizovat koncerty.