„Nedokážu s jistotou říct, kde jsem se touto nemocí nakazila. Nekouřím, nepiju, nikdy jsem nebrala drogy, jsem dvacet let vdaná. Jediné, co mě do dnešního dne napadlo, je transfuze, kterou jsem dostala po porodu. Ale samozřejmě nevylučuji jinou možnost, jen nevím, kdy se to mohlo stát,“ krčí rameny čtyřicetiletá Dana z Berounska.

Návštěva očního lékaře
Lidé jdou na oční, až když je zle. Kontroly budou častější

„Dozvěděla jsem se to vlastně skoro náhodou z nějakých krevních testů, které jsem před řadou let podstupovala. V první chvíli jsem ani pořádně nevěděla, co je to za nemoc, a dost mě to vzalo. Bála jsem se, že jen svou přítomností doma ohrožuji svou rodinu, ale lékař mě naštěstí uklidnil, že tak jednoduše se žloutenka typu C nepřenáší, " dodává.

Počty

Až 70 tisíc Čechů je nakaženo hepatitidou C.

Většina z nich o své infekci podle lékařů vůbec neví.

Nejvíce lidí se nakazí při nitrožilní aplikaci drog. 

Její léčba začala injekčně interferonem. "Později se k tomu přidaly ještě nějaké léky. Bohužel první léčba u mě nebyla úspěšná. Bylo mi během ní hodně zle, trpěla jsem nevolností, zvracela jsem, měla horečky, padaly mi vlasy, zhubla jsem asi 15 kilo. Bohužel ani druhá léčba se nepovedla, to už jsem nějaký čas musela chodit k psychologovi, protože jsem se z toho hroutila a bála se, že umřu," přiznává Dana.

Pokud jsme přes den nešťastní, či dokonce vystresovaní, nahlodávají pocity naši mysl i v noci.
Noční můry trápí děti i dospělé. Podle odborníků se zlým snům dá vyhnout

"Naštěstí se před pár roky objevila nová léčba, přímo na vir působící antivirotika. To byla moje naděje! Díky tomu, že jsem se dostala na specializovanou pražskou kliniku, kde tuto léčbu využívali, jsem brala dvanáct týdnů tablety, naštěstí už bez interferonu. Nenastaly žádné vedlejší účinky a po pár týdnech od ukončení terapie bylo zřejmé, že v těle už virus nemám. Můžu tak teď prohlásit, že po asi patnácti letech jsem zase zdravá. Je to báječný pocit,“ říká.

Názor lékaře

prof. MUDr. Radan Brůha, CSc. (přednosta IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie VFN a 1. LF UK a zároveň předseda České hepatologické společnosti ČLS Jana Evangelisty Purkyně)

Po objevení viru se pacienti zpočátku léčili injekčně interferonem, pak i v kombinaci s ribavirinem v tabletách. Oba léky ale měly spoustu nežádoucích účinků, jako jsou teplota, zimnice, třesavka, bolesti svalů a kloubů, vypadávání vlasů, nechutenství, chudokrevnost, mohly vyvolat i onemocnění štítné žlázy. Léčba byla ale přesto úspěšná maximálně u poloviny pacientů. Virus v nich zůstal dál. Navíc se tak nemohli léčit pacienti s pokročilou cirhózou.

Pokud se člověk s FH neléčí, může i v mladém věku dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici.
Vysoký cholesterol se nemusí týkat jen starších lidí. Včasné odhalení je klíčové

To se změnilo až před několika lety, kdy se objevila tzv. přímo působící antivirotika. Úspěšnost léčby dnes už nezávisí na pokročilosti choroby a typu viru. V posledních letech se nám v naší nemocnici již podařilo vyléčit skoro sto padesát pacientů a úspěšnost je dnes více než 99 procent. Jsme schopni virus zcela odstranit z těla.

Informace o nemoci

  • Žloutenku typu C způsobuje vir hepatitidy C (HCV), který napadá jaterní buňky nakaženého.
  • Virus může zapříčinit jak akutní, tak chronickou infekci.
  • Hepatitida C bývá označována za tichého zabijáka kvůli tomu, že nemocný obvykle nemá žádné příznaky. Pak se ovšem po dvaceti letech u třetiny nemocných objeví cirhóza jater.
  • Nemoc se někdy zjistí při náhodném vyšetření jaterních testů.
  • Infekce virem hepatitidy C se přenáší krví, rizikovým sexuálním kontaktem a při porodu z matky na dítě.
  • Velké riziko přenosu zaznamenávají i amatérská tetovací a piercingová studia.
  • Léčba hepatitidy C je dostupná ve specializovaných centrech ČR.

TIPY PRO ZDRAVÍ

Zdravá strava nejen během epidemie

Nejčastějším důvodem pro zdravé stravování zřejmě zůstává prevence nebo léčba civilizačních nemocí. To jsou totiž choroby, které jsou často přímým důsledkem nezdravého životního stylu. Špatné stravování vede zejména ke kardiovaskulárním onemocněním (ateroskleróza, infarkt myokardu), obezitě, cukrovce, rakovině trávicího ústrojí a vysokému cholesterolu.

„Změna jídelníčku pomáhá významně v prevenci onkologických onemocnění. Například dostatek vlákniny ve stravě je jedním, a zcela nesporným, preventivním opatřením v rámci kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva a konečníku), kde naše republika zaujímá v celosvětovém pořadí států šestou pozici s výskytem tohoto onemocnění (v roce 2016 bylo hlášeno 7610 zhoubných nádorů kolorekta). Doporučené množství vlákniny pro dospělé na den je 30 gramů a jsme ho schopni dodržet pouze při dostatečné konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných produktů nebo luštěnin,“ vysvětluje nutriční terapeutka Jitka Jirků z kliniky Canadian Medical.