Najít k sobě druhou polovičku někteří lidé nedokážou celý život. Tím spíš, pokud to má být člověk, který je nejen vaším partnerem, ale i nejlepším přítelem, či dokonce duševním dvojčetem. Milan Přerost takové štěstí měl, když potkal Veroniku, která byla přesně tím, co hledal. A on byl zrovna tak perfektní pro ni.

Do života jim však vstoupila rakovina, která Veroniku připravila o manžela a jejich společné děti o tatínka. Do poslední chvíle přitom věřil, že se uzdraví a nemoc přemůže. Po jeho smrti je Veronika na vše sama. O jeho odchodu jsme vás informovali v tomto článku.

Osudové setkání

Milan s Veronikou se poznali na rozlučce se svobodou společného kamaráda a jejich setkání by se dalo nazvat jako osudové. Okamžitě mezi nimi přeskočila jiskra, která se změnila v lásku jako trám. Vše dělali společně a po dvou letech vztahu si koupili pozemek, na kterém začali vlastníma rukama budovat svůj vysněný dům.

Do Vladimíra narazil kamion v plné rychlosti. A pak na něj ještě spadl
Při práci v hale do Vládi najel náklaďák. Zázrakem přežil, dnes bojuje dál

I když to z počátku nebylo snadné, narodil se jim nejprve syn Hugo a později i dcera Sárinka. Nic už nebránilo tomu, aby konec roku 2021 strávili všichni pohromadě v nově vybudovaném domově.

„V únoru 2021 si manžel zlomil levou nohu v kotníku a při následných kontrolách upozornil lékaře, že má ztuhlé pravé stehno. Stejného roku v létě lékař pohmatem nic nezjistil a doporučil Milanovi kontrolu za půl roku. Po půl roce už ale bylo pozdě,“ popisuje zjištění, které všechny zasáhlo na konci roku.

Poslední Vánoce, které strávila rodina pohromadě.Poslední Vánoce, které strávila rodina pohromadě.Zdroj: Se svolením Petry Černé

Úspěšná operace a naděje

V polovině prosince roku 2021 šel Milan k lékaři už s velkými bolestmi. Po sonografickém vyšetření lékaři rodině sdělili, že má nádor ve stehně, zasahující až do stehenní kosti. Okamžitě byla provedena biopsie a začátkem roku 2022 byla nemoc i pojmenována. Synoviální sarkom měkkých tkání byl následně operován a odstraněny byly i okolní tkáně a zasažená část kosti. Vše vypadalo, že je to na dobré cestě.

Synoviální sarkom měkkých tkání je vzácný typ sarkomu měkkých tkání, jejichž výskyt je spíš raritní. Jejich diagnózu si podle Rehabilitace Info vyslechnou každý rok jeden až tři lidé z milionu. Může se objevit v jakékoliv části těla, ale nejčastěji to bývá na rukou či nohou. Mezi nejčastější příznaky patří otok, necitlivost, bolesti či omezený rozsah pohybu. Nejběžnějším místem výskytu však bývá stehno. Způsobů léčby je vícero a řadí se mezi ně chirurgická operace, ozařování a chemoterapie. Tato agresivní forma rakoviny nejčastěji metastazuje do plic a je důležité spolupracovat s lékaři i po ukončení léčby. Míra přežití však bývá dle statistik od pěti do 10 let života.

Milan se postupně začal vracet zpět do normálního života a byl dokonce opětovně zvolen starostou Hnačova. Problémy se však bohužel začaly postupně objevovat znovu.

„Odstraněná kost byla při operaci nahrazena kostí od mrtvého dárce. Připevněna k ostatním kostem byla myslím kovovým materiálem, ovšem lékaři nás připravovali na to, že vlivem ozařování může dojít k únavě tohoto materiálu,“ vzpomíná Milanova žena.

Ztráta víry a příprava na nejhorší

Při banální kontrole na konci roku 2022 přišla další krutá zpráva. „Naději jsme měli po první operaci, chemoterapiích a ozařování. Víru jsem však začala ztrácet v listopadu, kdy mu našli metastázy na plicích. Od té doby jsem byla postupně připravována na to, že konec může přijít brzy,“ vzpomíná na těžké chvíle paní Veronika.

David se díky rehabilitacím uzdravuje před očima
Při pokládce koberce prodělal těžkou mrtvici. David dělá nečekané pokroky

Následně došlo k nasazení biologické léčby a Vánoce strávil Milan v nemocnici. Po návratu domů se jeho stav zhoršoval každým dnem a metastázy se šířily velmi rychlým tempem. „Zkusili jsme všechno. Lékařskou vědu, alternativní medicínu, bylinky i změnu stravování,“ doplňuje Veronika.

Do nemocnice se ale opět brzy vrátil, když se začátkem března tohoto roku součástka v operované noze zlomila, přesně jak doktoři předvídali, a bylo nutné provést její výměnu. Operace byla provedena s aplikací epiduralu, jelikož celkovou narkózu již doktoři nedoporučili.

„Přes to všechno Milan od prvního dne myslel pozitivně a věřil, že se uzdraví a bude tu pro svou rodinu a kamarády. Nikdy jsem nepoznala člověka, který by myslel takhle pozitivně,“ doplňuje sestra Veroniky, která pro ni a její děti založila sbírku na Doniu.

Poslední okamžiky v náruči milované ženy

17. března 2023 Milan požádal, aby mohl z nemocnice odejít domů, což mu bylo umožněno i přesto, že jeho zdravotní stav tomu neodpovídal. Nemocniční prostředí ho stresovalo a nejspíš už věděl, že se blíží jeho konec.

„Když přijel domů, tak jsem chtěla přivézt i děti, ale Milan to odmítl. Myslím, že věděl, že přijde konec a nechtěl, aby byly děti u toho. Byla jsem u něj do poslední chvíle a poslední hodinu a půl se sestřičkou z domácí péče, která mi byla velkou oporou,“ říká žena, jíž zemřel člověk, kterého milovala z celého srdce, prakticky v náruči.

Paní Renáta měla jít na banální operaci, která ji málem stála život
Měla to být banální operace mozku. Z vigilního kómatu se Renáta rok neprobudila

Děti to vzhledem k nízkému věku tří a pěti let nesou dobře. Sárinka je ještě maličká a Hugoušek se zúčastnil i tatínkova pohřbu. „Fotografie máme po celém domě, a o tom, že tatínek zemřel, si povídáme, kdykoliv na to přijde řeč. Většinou když přijde nějaká vzpomínka. Každý večer, když vyjde první hvězda, si říkáme, že se na nás tatínek dívá a opatruje nás,“ uzavírá příběh paní Veronika.

Ta nyní žije sama se dvěma dětmi v domově, který vlastníma rukama vybudoval její úžasný manžel.

Pokud chcete ovdovělé mamince dvou malých dětí usnadnit nejnáročnější chvíle v jejím životě, můžete jí přispět do sbírky, kterou naleznete ZDE.