Od chvíle, co ji migréna „chytla“ poprvé, se Jindra ve svém okolí setkávala s nepochopením. „Před revolucí a vlastně i po ní migrénu všichni brali jako obyčejnou bolest hlavy. Řekli mi: Tady máš prášek a funguj. Nikdo na nemoc nebral nejmenší ohledy, přestože jsem kvůli bolestem často nemohla ani vyjít z pokoje. Musela jsem si zvyknout, a když mi nebylo úplně nejhůř, už jsem to ani nikomu neříkala,“ popisuje, jak na její stav reagovalo okolí.

Nepovinná očkování se dělí na hrazená a nehrazená. Rozhodnutí, zda je absolvovat, zůstává na vás. To, že je očkování nepovinné, ale neznamená, že není důležité.
Velký přehled očkování: Kdo ho má proti chřipce zdarma, které vakcíny se platí

Protože jiné léky nebyly dostupné, pomáhala si běžnými přípravky od bolesti. „Sypala jsem je do sebe v takovém množství, že už mi vlastně ani nepomáhaly.“ Se svým prvním manželem i přes útoky nemoci založila rodinu – jako první se narodila holčička. „Bohužel přišla na svět postižená. Tehdy ještě nebyly k dispozici moderní metody vyšetření plodu, a tak jsme to nevěděli předem. Po dvou letech se mi narodil ještě syn, naštěstí úplně zdravý,“ říká.

V těhotenství léky na bolest brát nemohla, a proto si „požehnaný stav“ pořádně protrpěla. Péči o dvě děti s migrénami zvládala, ale jen tak tak. „Nic jiného mi nezbývalo. Bývalému manželovi jsem už o migréně ani neříkala, ten ji naprosto neuznával. Zajímalo ho jen, aby bylo čerstvě navařeno, když přijde z práce. Že jsem celý den zvracela, mu bylo vcelku jedno.“

Počty

Migréna trápí hlavně lidi mezi 30–40 lety, po 50. roce života je vypuknutí nemoci výjimkou.

Nemocí trpí v dospělosti častěji ženy (15 %) než muži (7 %), u dětí je tomu naopak.

Téměř polovina lidí s migrénou v Evropě podle průzkumu svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi.

Migréna jí komplikovala i práci. „Dělala jsem všechno možné, vystřídala několik pracovních pozic na poště. Ale těžko můžete doručovat dopisy, když se vám chce každých deset minut zvracet bolestí. Dokonce se mi stalo, že si lidé stěžovali, že doručuji opilá. Zkoušela jsem pracovat i v autodopravě, ale narazila jsem na podobné potíže,“ říká. Situace se zlepšila s jejím druhým manželem, který ji zaměstnal ve své stavební firmě, kde si mohla režim nastavit, jak potřebovala. Ani on ale zpočátku nemoci příliš nerozuměl.

K neurologovi šla před sedmi lety, kdy se jí migrény vystupňovaly do 17–18 záchvatů měsíčně. Z toho čtyři ji vždy vyřadily i na několik dní. „Diagnostikovali mi migrénu a lékaři ji postupně zkoušeli léčit dostupnými léky. Dostala jsem i preventivní léčbu. Ta první mi snížila počet migrén asi o pět měsíčně, na druhou stranu jsem přibrala dvacet kilo. V současnosti jsem v centru léčby bolesti léčena moderní preventivní léčbou a migrén mám už jenom několik do měsíce,“ uzavírá Jindra Nebovidská.

Test na diabetes.
Diabetes druhého typu. Cukrovku může rozjet i velký stres

Názor lékaře

Podle neurologů je při léčbě migrény důležitá především rychlá správná diagnóza a poctivé užívání léčby. V Česku funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

„Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří už se někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit,“ říká primářka MUDr. Jolana Marková, FEAN, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Některým pacientům pomáhá při záchvatu tzv. akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na „migrénu“ – triptany. U těch, kteří prožívají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lékaři obvykle nasazují preventivní (profylaktickou) léčbu.

„Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o 50 %. Používáme přípravky, jež byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu,“ dodává primářka Marková.

Tipy pro zdraví

„Při léčbě migrény se často podceňuje skutečnost, že existuje řada ovlivnitelných faktorů jako stres, pití alkoholu, nedostatečný spánek nebo přísun tekutin, které ataky vyvolávají. Změna životosprávy nebo práce se stresem přitom může přispět ke snížení počtu záchvatů,“ vysvětluje Rýza Blažejovská. Nejvhodnější je omezit potraviny obsahující dusitany, umělá sladidla a vyřadit dráždivá jídla – tím lze předejít až 75 % záchvatů. Nedoporučuje se přejídat se a zkoušet nevyvážené diety. Ideální je pravidelně jíst včetně svačin a nejmenší a nejlehčí jídla jíst večer. Zaměřte se na dostatek ovoce a zeleniny.