„Atmosféra ve společnosti začíná být optimističtější. Všichni načerpali energii z jarního slunce. Rozvolnění včetně otevření škol může ale paradoxně být pro děti z řad našich klientů velmi rizikové,“ varuje Wünschová. Pro děti s tendencemi k hlubokým depresím, případně sebevražedným myšlenkám, je podle ní nejrizikovější právě doba, kdy získají nějakou energii navíc a zároveň jsou pod zvýšeným tlakem školy nebo jiných nároků - například ze strany dětského kolektivu. „Nám se to naštěstí zatím nestalo, ale kolegové mluví o tom, že v této době roste počet dokonaných dětských sebevražd,“ konstatuje ředitelka Lociky.

Ta už v obsáhlém rozhovoru pro Pražský deník začátkem dubna uvedla, že ze zkušeností centra, krizových linek, školních psychologů i klinických ambulancí bylo zhruba od poloviny prosince patrné výrazné zhoršování psychického stavu u dětí obecně v celé české populaci. „Řada kolegů mluví o vzrůstající apatii. To, co vidíme my v centru Locika, je nárůst úzkosti, deprese, sebepoškozování a myšlenek na to, že by bylo lepší nežít,“ prohlásila Wünschová s tím, že konkrétně pro klienty Lociky je škola bezpečným místem, které jim poskytuje „korektivní zkušenost“ i šanci „trochu si odpočinout od rodinné situace“.

Psychoterapeutka zároveň vyvracela představu, že děti překonávají těžké časy snadněji než dospělí. „Je to přesně naopak. Děti jsou daleko více závislé na tom, jak situaci zvládá jejich okolí. Jsou vlastně v této situaci nejvíce zranitelné, protože nemají nejmenší možnost ji ovlivnit. Nemůžou ovlivnit to, kdy půjdou znovu do školy, kdy se uvidí se svými kamarády, co a jak se budou učit…,“ zdůraznila zkušená expertka, která zároveň přidala radu, jak dětem od psychického náporu alespoň trochu ulevit. „Přinejmenším v rodinném prostředí doporučuji jejich zapojování do rozhodování. A samozřejmě je dobré daleko více pečovat o vztahy s dětmi než třeba o jejich školní výkon,“ dodala šéfka neziskové organizace.

Wünschová si je jistá tím, že bude mít Locika dost práce i v následujících měsících. „V současné době je alarmující velmi špatná dostupnost krizových, psychologických nebo psychiatrických služeb pro děti. Z mého pohledu se zdravotnický systém v této oblasti zhroutil. Reálné objednací doby pro děti, které jsou aktuálně ve špatném psychickém stavu, jsou na podzim, což je opravdu pozdě,“ říká s povzdechem žena, která v této souvislosti doporučuje všem kolegům i zainteresovaným institucím včetně škol „dobře se připravit na případnou podzimní vlnu epidemie“.

Izolace proměnila některé vztahy 

Terapeutka rovněž podotýká, že dlouhodobá izolace proměnila vztahy dětí například k prarodičům nebo vrstevníkům a v některých případech je třeba odborné podpory, aby byla proměna k lepšímu.

„Pro děti je zásadní předvídatelnost, pravidelnost, možnost znovu obnovit režim a vztahy. Nejsem si však jistá, že se toto stihne do prázdnin,“ pochybuje Petra Wünschová.

Hrozba „vykolejení“ z opětovného nástupu do školy teď navíc podle ní existuje i v „harmonickém“ rodinném prostředí. „U některých dětí s ADHD nebo fóbiemi můžeme vidět, že jim mnohem více vyhovuje online výuka než ta klasická. Jejich psychický stav se nějakým způsobem zlepšil, ale velké obavy odborníků směřují k tomu, jak zvládnou následnou socializaci. Hrozí to, že se dosavadní norma v podobě nechození do školy a absence přímých kontaktů s vrstevníky z okolí u nich upevní.

Zdroj: Deník

V tuto chvíli podle Wünschové není jisté, jestli pandemie a její ekonomické dopady povedou k nárůstu případů domácího násilí. „Vím jen to, že se děti častěji obracejí na učitele či lékaře s prosbou o pomoc v této souvislosti. A my každopádně doporučujeme dospělým, aby také vyhledali pomoc ve chvíli, kdy zvýšený stres přestávají zvládat a převádějí ho do agrese včetně té slovní,“ říká představitelka centra, které v době lockdownu z nutnosti přesunulo podstatnou část služeb do „online psychoterapie“, většinou v diskrétní formě internetového chatu.