„Hlavní město obhájilo prvenství především díky excelentnímu zdravotnictví, vzdělávací soustavě a infrastruktuře, ale také nejvyšším mzdám a možnostem bohatého volnočasového vyžití,“ připomněl David Pavlát závěry organizátorů z analytické agentury Datank. „Stříbro bere Jihočeský kraj, bronz Královéhradecký kraj,“ doplnil k výsledkům průzkumu, v jehož rámci se 2800 lidí ze všech regionů vyjadřovalo k životním podmínkám – a jejich mínění bylo doplněno i porovnáním údajů statistického charakteru i dalších kritérií získaných z nezávislých zdrojů.

Desítky posuzovaných veličin jsou soustředěny do osmi oblastí – a Středočeský kraj nevynikl ani v jedné z nich. Jsou jimi ekologie a životní prostředí, zdravotnictví a sociální sféra, péče o děti a vzdělávání (v té střední Čechy dopadly nejhůř z celé republiky), pracovní podmínky a kupní síla, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, bezpečnost, občanská společnost a tolerantnost – a v ničem se kraj neocitl na špici. Ba ani v první polovině žebříčku krajů.

Neznamená to však, že by chyběla pozitivní zjištění. Za hlavní klad regionu lze považovat výši průměrné mzdy, po Praze druhé nejvyšší, přičemž proti loňsku se platy mírně zvýšily – a naopak poklesly dlouhodobá nezaměstnanost i nezaměstnanost mladých lidí do 24 let. Příznivá jsou také konstatování, že Středočeši sportují a mají i dostatek kulturních akcí. K dispozici je dobrá síť slušně vybavených knihoven. Málo se zde marodí. Nadprůměrnou kapacitu mají ve středních Čechách zařízení pro seniory. Kraj si také dlouhodobě udržuje velmi nízkou produkci odpadních vod.

Mnohem méně potěšující jsou další zjištění příznačná pro střední Čechy: velmi málo zeleně, nízké investice na ochranu životního prostředí, nejvyšší produkce komunálního odpadu v České republice. Zcela na chvostu je kraj v počtech lékařů i lůžek v nemocnicích; nízký je také počet lékáren. „Přestože se úspěšnost studentů u maturit mírně zvýšila, stejně je kraj druhý nejhorší,“ poznamenal Pavlát. A již beztak nevalný zájem lidí o účast v samosprávě, který byl zaznamenán loni, se ještě snížil.

Cílem projektu Místo pro život je nejen srovnávat životní podmínky obyvatel napříč republikou a mapovat jejich dlouhodobý vývoj, ale také se snažit vyvolat společenskou diskusi o hodnotách, které obyvatelé naší země vyznávají. V případě středních Čech ovšem nelze přehlížet blízkost Prahy, která má na celkový obraz velmi výrazný vliv. To platí nejen pro vzájemné ovlivňování čísel postihujících třeba počty lékařů i lůžek v nemocnicích (jichž je málo ve středních Čechách), ale také třeba míst v domovech seniorů (těch má zase obzvlášť málo Praha). A působení metropole nelze přehlédnout například ani při sledování platů a zaměstnanosti ve středních Čechách.

Samotná metropole si proti loňsku výrazně polepšila v investicích určených na ochranu životního prostředí. Hlavní město má nejmenší nemocnost – a naděje na dožití je zde nejvyšší. Vévodí také úspěšnosti maturantů u zkoušek – a o atraktivitě pražských vysokých škol není pochyb. Ke stinným stránkám Prahy řadí výsledky průzkumu počty koupališť a bazénů (a vlastně i nabídku sportovních aktivit). Velkým problémem pak je bezpečnost: v hlavním městě se stane nejvíce dopravních nehod a v objasněnosti trestných činů je zde policie nejméně úspěšná.

Pořadí krajů v projektu Místo pro život za rok 2017

1. Hlavní město Praha
2. Jihočeský kraj
3. Královéhradecký kraj
4. Plzeňský kraj
5. Liberecký kraj
6. Karlovarský kraj
7. Pardubický kraj
8. Zlínský kraj
9. Kraj Vysočina
10. Jihomoravský kraj
11. Olomoucký kraj
12. Ústecký kraj
13. Moravskoslezský kraj
14. Středočeský kraj

Pořadí Středočeského kraje ve sledovaných oblastech (umístění v žebříčku 14 krajů)

Občanská společnost a tolerance 9.
Práce 10.
Bezpečnost 11.
Volnočasové aktivity a turismus 11.
Rozvoj infrastruktury 12.
Ekologie a životní prostředí 13.
Zdravotní a sociální síť 13.
Péče o děti a vzdělávání 14.

Zdroj: www.mistoprozivot.com