Zdraží vejce? Další chovy vybíjí kvůli ptačí chřipce, které předcházel těžký rok

Chovatelé – ať už jde o velké zemědělské podnikatele, nebo ty drobné – se pak většinou snaží prostory vydezinfikovat a chov rychle obnovit; s důslednými opatřeními k zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Právě oni jsou z šíření ptačí chřipky podezřelí, když se při shánění potravy rádi přiživí i v lidských chovech. Velké provozy se snaží uhlídat třeba i ochranu podestýlky. Či to, aby virus do hal s chovanou drůbeží nezanesli zaměstnanci třeba na obuvi.

Lidé sčítají opeřence na krmítkách. Nehrozí nebezpečí kvůli ptačí chřipce?

Ve středních Čechách došlo ve středu 4. ledna na kompletní likvidaci chovu na farmě Druhaz v Sedlčanech. Jak se tam nákaza mohla dostat, zatím zůstává předmětem šetření. Za účasti nejen veterinářů, ale i hasičů pracujících v ochranných oblecích vyhasly životy 12 tisíc masných kuřat a více než tisícovky krůt, umisťovaných do celkem čtyř na místě použitých kontejnerů s oxidem uhličitým. Setkalo se to se značným ohlasem nejen v místě a blízkém okolí. Zprávy ze Sedlčan nicméně přebily informace o dění ve velkochovu na Tachovsku, který v rámci republiky patří mezi velmi významné producenty vajec. V Brodu nad Tichou je nyní kvůli ptačí chřipce postupně utráceno téměř tři čtvrtě milionu nosnic.

Nyní kuřata a krůty, dříve kachny

Dřívější silná vlna ptačí chřipky, která poznamenala několik komerčních chovů, byla ve středních Čechách zaznamenána v druhé polovině března roku 2021; před necelými dvěma roky. Projevila se tehdy zejména na Nymbursku. Týkala se celkem tří komerčních chovů kachen patřících firmě Perena, která sídlí v Chlumci nad Cidlinou v sousedním Královéhradeckém kraji. Právě na východě Čech měla tato firma v té době kvůli ptačí chřipce největší ztráty. 

Na Nymbursku se vlna nákazy prohnala třemi chovy, které veterináři nechali kompletně vyhubit. V Záhornici a Slibovicích se hasiči ve spolupráci s veterináři podíleli na likvidaci více než sedmi tisíc kachen v každém z chovů. Na Vinici se jednalo o necelé tři tisíce kachen. Společně se zvířaty byly zlikvidovány i desetitisíce vajec. Po kompletní dezinfenkci se do původních chovů dostala nová zvířata. Deníku to řekl starosta Záhornice Jiří Hladký (nez.). „Kachny tu máme zpět. Dá se to poznat i po čichu,“ konstatoval. Návrat kachen do dříve vybitých chovů potvrdili i ve Slibovicích a na Vinici.

Chovatelé dostanou náhradu

To, že likvidace tří chovů kachen stejné společnosti v roce 2021 byla ve středních Čechách dosud největší událostí spojenou s ptačí chřipkou, potvrdil Deníku mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. „Tehdy došlo i na uložení sankcí,“ připomněl, že se událost neobešla bez pokuty za nedodržení pravidel biologické bezpečnosti.

Jinak se ptačí chřipka, která decimuje chovy a ve variantě H5N1 může být přenosná i na člověka, v minulých letech opakovaně objevovala na hospodářstvích drobnochovatelů. Poté, co vlastníci nahlásili veterinářům hromadný úhyn, laboratorní zkoumání podezření na ptačí chřipku potvrdilo; podle všeho ve všech případech šlo o důsledek kontaktu doma chované drůbeže s volně žijícími ptáky a s jejich trusem. I jejich chovy byly kompletně utraceny a v okolí došlo na vyhlášení veterinárních opatření majících bránit šíření nákazy.

Obrana proti ptačí chřipce: mimořádná veterinární opatření platí i na Benešovsku

V případě nucené likvidace chovu v rámci veterinárních opatření mají vlastníci možnost požádat ministerstvo zemědělství o poskytnutí náhrady. Například za slepici mohou chovatelé dostat od 50 Kč (kur na výkrm nebo mladé kuřice) do 120 Kč; v případě chovných slepic je to až 250 Kč a u kohouta 320. Kompenzace za kachny se pohybují od 300 do 500 Kč, běžná husa přijde na šest stovek, ale chovná na dvojnásobek. V případě velkochovů je vyčíslování náhrad složitější; platí nicméně, že se určují ceny v místě a čase obvyklé.

Drůbež má nyní zůstávat pod střechou

Aktuálně kvůli ptačí chřipce platí už čtvrtým týdnem zákaz venkovního chovu drůbeže po celé republice. S výjimkou holubů a běžců (což jsou pštrosi) musí chovatelé mít své ptáky umístěné v budovách – a pokud to není možné, je podle Vorlíčkových slov nutné maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky zasíťováním výběhu nebo využitím voliéry. Do chovů také nemají přístup lidé, jejichž přítomnost není nezbytná kvůli zajištění péče. V případě nerespektování tohoto nařízení hrozí jednotlivcům pokuta až do výše 100 tisíc korun; pro podnikatele a firmy by se mohla vyšplhat až na dva miliony. Veterináři dostávají i řadu podnětů informujících o údajném nedodržování opatření.