Ti se nyní ze všech sil snaží pomoci netopýrkovi, jenž byl na začátku měsíce nalezen přisátý k uhynulé matce. Zprvu to s ním nevypadalo nejlépe. Příběh už ale spěje ke šťastnému konci. „Roste jako z vody a my máme velkou radost, že i přes všechny potíže se mu daří dobře,“ informovali minulý týden záchranáři.

Využít lze i aplikaci

V uplynulém roce pomohla stanice celkem 540 zvířatům. „Přímo z města Kolína jich bylo oznámeno 170. Jednalo se o ptáky např. kalouse ušatého, rorýsa obecného, nebo poštolku obecnou, dále o ježky, lišku obecnou nebo netopýry,“ upřesnil vedoucí stanice Luboš Vaněk.

Na začátku tohoto týdne se do záchranné stanice dostalo 14 živočichů. Mimo jiné i bahňák, který narazil do elektrického vedení a zlomil si kost v levém křídle.

Pokud někdo najde volně žijící dospělé zvíře či mládě, o kterém se domnívá, že potřebuje pomoc, určitě by měl zavolat do záchranné stanice Huslík, popřípadě informovat strážníky městské policie Kolín, která se zařízením dlouhodobě spolupracuje.

„Ve stanici jim podle popisu situace poradíme, co mají dělat. Na našem telefonním čísle je také možné využít aplikaci WhatsApp,“ říká Vaněk. Pokud si občan neví rady, je dobré zvíře vyfotit, do stanice zavolat a fotku poslat. Podle ní lze lépe poznat, zda zvíře skutečně pomoc potřebuje. „Tu mu pak velmi rádi poskytneme,“ dodává Vaněk. Dále funguje i aplikace Zvíře v nouzi.

Chystá se další vypouštění

Najdou-li lidé na zemi odrostlé opeřené ptáče bez známek zranění, stačí podle Vaňka v mnoha případech nechat ho tam, kde je. „Nachází-li se na nějakém frekventovaném místě, je možné ho umístit na vyvýšené místo, např. větev nebo do keře, kde si ho rodiče, kteří jsou jistě na blízku, najdou a nakrmí ho,“ popisuje vedoucí stanice.

Zvířecí rodiče podle jeho slov však většinou velmi rychle poznají, že je některý z jejich potomků nemocný, popřípadě má nějakou vývojovou vadu. Z tohoto důvodu mu potom nevěnují další péči. Obvykle se jedná o tzv. holátka nebo na zemi opuštěná odrostlejší mláďata. Takové mládě má často jen malou šanci na přežití nebo musí trvale zůstat v záchranných stanicích, protože by se nedokázalo plnohodnotně začlenit do přírody.

Stále častěji se v médiích objevují výzvy ochránců zvířat, aby si lidé neodnášeli z přírody mláďata, nesahali na ně a případnou pomoc k jejich záchraně přenechali na odbornících.

Luboš Vaněk vysvětluje, že v zákoně č. 449/ 2001 Sb. o myslivosti je uvedeno, že každý se musí v přírodě chovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. Chov zvěře v zajetí je možný pouze se souhlasem orgánu státní správy myslivosti a s vyjádřením veterinárních orgánů a orgánů na ochranu zvířat proti týrání. O handicapované volně žijící živočichy se tedy může starat pouze ten člověk, který k tomu má oprávnění. Další informace jsou také v zákoně č. 114/1992 Sb. na ochranu přírody a krajiny. Takže není možné, aby si lidé z přírody jen tak brali zvířata domů.

Další důležitou okolností jsou pachové vjemy. U ptáků nefungují pachové vjemy tak jako u savců, proto je možné na ně sáhnout, aniž by je rodiče poté odvrhli. Jedná-li se o ptáče v ohrožení (vzlétlé mládě), můžeme ho kousek poponést nebo vyzvednout na bezpečné vyvýšené místo, holátka je třeba co nejrychleji vrátit zpět do hnízda. V případě, že je hnízdo zničené, je možné ho provizorně vytvořit, to náhradní si rodiče poté i s mláďaty najdou.

„Horší je to u savců - orientují se podle pachu. Pokud je například mládě (zajíc, srnče..) cítit jinak, tedy když na něj sáhne člověk, matka ho může odmítnout. U těchto mláďat není matka na místě, dochází k nim hlavně večer, kdy je nasytí a zase odchází. Důvodem je ochrana před případnými predátory. Proto se laikovi může mládě jevit jako opuštěné,“ vysvětluje Luboš Vaněk. U těch savců, kteří si staví nory nebo hnízda, je však neobvyklé, aby se jejich mláďata pohybovala mimo – například u králíka divokého, veverky obecné, kuny skalní (lesní), ježka (východního, západního) apod. Pokud leží jejich mládě někde na zemi, jedná se o zvířátko, které potřebuje odbornou pomoc.

Zařízení tento víkend chystá další vypouštění uzdravených živočichů do volné přírody. A jako obvykle bude přístupné i pro veřejnost. Podívat se zájemci mohou přijít ve 14.00 hodin na Huslík. Bahňák mezi „propouštěnými pacienty“ zatím určitě nebude. Snad to ovšem dlouho nepotrvá a také se dostane na svobodu…