Kliknutím zvětšíteNa nabídku, aby doby, než se hospody znovu otevřou, vyrazili pomoci na chmelnice, kde kvůli koronavirové krizi chybějí sezonní zaměstnanci, reagovali i finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Ačkoli obyčejně stojí na samém konci cesty piva ke konzumentům, teď se postavili na začátek: pustili se do zavěšování, především však do zapichování drátků, po kterých se chmel pne. Takzvaných chmelovodičů.
Kam jinam by měl jít na brigádu člověk, kterého pivo živí? V tom má jasno právě jeden z finalistů prestižní soutěže výčepních Ondřej Rozsypal, který by normálně, pokud by okolnosti nedospěly k tomu, že ohýbá záda v Hořesedlech, čepoval v plzeňské hospodě Lékárna. „Od počátku jsem chtěl jít někam, kde je to spjaté s oborem – takže když se naskytla možnost jet na chmel a pomoci pivu, neváhal jsem,“ svěřil se. S tím, že i když možnost přivydělat si v nynější době „je fajn“, peníze v tomto případě nejsou tak úplně na prvním místě.
Přikyvuje i loňský finalista Miroslav Nekolný, někdy označovaný také jako Pantáta výčepní, kterého znají návštěvníci pražské restaurace Červený jelen. I on se rozhodl zůstat u piva – byť zprostředkovaně. „Chmel je koření piva a jsem rád, že můžu pomoct tomu, aby toho koření bylo i letos dost a my tak měli na podzim co čepovat,“ konstatoval. Ocenil však i možnost kontaktů s lidmi z oboru. „Hospody jsou pořád zavřené, chybí mi štamgasti i kolegové. Když se objevila možnost vyjet společně s dalšími výčepními na chmel, neváhal jsem; brigádu jsem vzal hned,“ svěřil se Nekolný.
Co obnáší práce na chmelnici?
Rudolf Balvín z farmy Chmelex Hořesedly, která je součástí společnosti Top Hop pěstující chmel na 550 hektarech, připomněl, že práce na chmelnicích začaly před měsícem. Tradičně je třeba zajistit jarní řez, kdy se rostliny v závislosti na stáří seřezávají do hloubky od pěti do deseti centimetrů, aby se omladily, a pak následuje zavěšování drátků z plošin. To ještě pěstitelé často dokážou zajistit díky vlastním zaměstnancům – bez brigádníků se však už neobejdou při zapichování zavěšených chmelovodičů k jednotlivým rostlinám. „Na tyto práce obvykle najímáme brigádníky ze zahraničí. Vlivem nouzového stavu kvůli šíření koronaviru jsme letos sháněli pracovníky v Česku,“ poznamenal Balvín.
Do organizování pomoci se pustil i Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, který společnost Top Hop zná jako dlouhodobého dodavatele žateckého poloraného červeňáku. „Výčepní mě napadli hned. Práce se nebojí – a teď mají navíc nucené volno,“ poznamenal s dodatkem, že lidé běžně trávící pracovní dny za pípou mají k chmelu vztah. „A pro výčepní to bude dvojnásobná radost, když svým hostům načepují, co sami vypěstovali,“ míní Berka. Podobného názoru je i Monika Boublíková z firmy Top Hop: „Mají možnost si na vlastní kůži vyzkoušet, kolik náročné ruční práce je zapotřebí, aby se chmel urodil.“
Většina výčepních stráví v Hořesedlech dva týdny. A to tak, jak se sluší na pravou chmelovou brigádu: u chmelnice i bydlí.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
