Zatímco pro noc na neděli se varování vztahovalo pouze na část středních Čech – zhruba v pásu od Rakovnicka a Kladenska přes Mělnicko a Mladoboleslavsko po Nymbursko – pro noc z neděle na pondělí i ranní hodiny a pak také následující noc na úterý se však už týká celého území kraje; stejně jako rovněž Prahy a zbytku republiky. Konkrétně v době od nedělní půlnoci do úterní deváté dopolední. Největší riziko hrozí podle Českého hydrometeorologického ústavu nad ránem; v době před svítáním.

V případě zeleniny a nízkých rostlin radí meteorologové jejich ochranu zakrytím světlou netkanou textilií. „Může být ponechána i více dní; až do odeznění ranních mrazů,“ přináší meteorologická výstraha tentokrát i doporučení pro pěstitele. V případě stromů se pak používají jiné postupy: třeba aplikace ochranných přípravků proti promrznutí.

Sadaři ale s ohledem na cenu často spoléhají spíš na tradiční metody: zapalování ohňů v blízkosti stromů, rosení drobnými kapičkami vody (což se zpravidla dělá v kritické době před východem slunce) či zakuřování spalováním vlhkého rostlinného odpadu. Nebo prostě v případě sadů o větší rozloze, kde se podobná opatření nedají na celé ploše zvládnout, doufají, že škody nebudou příliš rozsáhlé.

Je-li už řeč o tradičních metodách boje s mrazem, sluší se připomenout i tradiční zkušenosti. Starší pěstitelé dobře vědí, že stát se může leccos a počasí je schopné natropit kdykoli cokoli. V souvislosti s mrazy si nicméně bývá možné oddychnout poté, co přejdou takzvaní ledoví muži: Pankrác, Servác a Bonifác, připomínaní před polovinou května.

Dlouhodobé statistiky nicméně pranostiky kolem „zmrzlíků“, vycházející ze zkušeností starších dob, úplně nepotvrzují: jarní mrazy jsou podle moderních pozorování typické spíše již pro sklonek dubna. O dva týdny dříve – tedy právě pro nynější období.