Stejný vliv však mohou mít také rok od roku oblíbenější světelné dekorace, jimiž lidé zdobí své domy, zahrady i okna bytů. I některé z nich, alespoň ty nejvydařenější, dokážou přitáhnout pohled až příliš. Deník to zaznamenal na vánoční rodinné sešlosti, kde se na tom shodli hned dva řidiči a řidička. Shodně zmiňovali nasvícenou zahradu v blízkosti přechodu pro chodce, kde výzdoba uhnout očima od zebry zcela mimo silnici vysloveně nutí.

Takových světelných ozdob, které prostě člověku nedají, aby se nepodíval, lze ale kolem silnic potkat víc. A jak připomněl šofér Radim, když on sám se neohlédl, upozornila ho přítelkyně sedící vedle něj, aby tu krásu neminul bez povšimnutí. „Jenže já spíš koukal po strejdovi v moskviči, žigulíku nebo co to vlastně bylo zač, který se valil k hlavní silnici, a čekal jasem, jestli mi dá, nebo nedá přednost; nakonec na to dupl a zastavil,“ poznamenal Radim. Připomněl současně, že zatímco na billboardy si zvykl a dokáže je ignorovat – nebo si aspoň myslí, že je ani nevnímá – s vánočními světýlky je to jiné: jejich různorodost i to, že jsou k vidění pouze na konci roku, pozornost prostě přitahuje.

Vzbudit zájem ale dokáže i vánoční výzdoba pořizovaná radnicemi a umístěná na sloupech veřejného osvětlení. Její pozorování může třeba dětem zkrátit dlouhé sezení v autě. Pokud se ale u mladých pasažérů snoubí pozornost se zvídavostí, mohou dospělí čekat záludné otázky. „Proč je najednou výzdoba úplně jiná, když pořád jedeme po stejné ulici? Tady byla odpověď jednoduchá: „Přece jsme přejeli z Králova Dvora do Berouna; jsou to dvě různá města, i když to není na první pohled poznat.“ Horší hledání argumentů už přichází ve chvíli, kdy zazní dotaz nepostrádající logiku: „A proč jsou tady sněhuláci zelení a támhle byly stromečky bílé, když by to mělo být naopak?“

Zapeklité hledání odpovědi přišlo třeba i při dlouhém průjezdu Rudnou. Mudrlantům v dětských sedačkách neuniklo, že někde je světelná výzdoba na každém „kandelábru“ (kde asi děti tohle slovo slyšely, viďte?), zatímco o kus dál je úsek zcela bez výzdoby. Pokus o vysvětlení, že tam, kde je nazdobeno, asi chodí hodně lidí, kteří světýlka ocení, zatímco v oblasti, kde nic není, asi jen málo, se s moc příznivým ohlasem u dětských zvědavců nesetkal. A pokus připomenout, jaký rozdíl byl vidět při přejezdu z „Králováku“ do Berouna, narazil už docela: „Tati, cedule Chrášťany je ale přece až u kolejí!“

Nu – ještě štěstí, že pak bylo možno odvést pozornost a upozornit na sloupy, které nesou hned dvě svítidla: jedno umístěné vysoko, které ozařuje silnici, a druhé nižší, jež na druhou stranu svítí pěším na chodníku. Ano, i takovéhle problémy patří k vánočním záludnostem, které rodiče musí řešit…