Současná verze má totiž ostře seškrtané výdaje, kdy nezbylo ani na to, o čem panuje všeobecná shoda, že se jeví jako nezbytnost. Což je například více peněz pro Středočeské fondy. Z těch bývala v rámci krajských dotací s rozmanitým zaměřením rozdělována suma blížící se půlmiliardě korun. Nyní se tam krčí pouhých 70 milionů určených pro dva z celkem 17 různě zaměřených krajských fondů – a na 15 dalších se nedostalo. Včetně těch, které počítají s podporou složek integrovaného záchranného systému (s čímž je provázána i možnost získat další dotace od ministerstva vnitra), obnovy památek pro společenské využití nebo včasné přípravy projektů pro žádosti o evropské dotace v období od roku 2021. Prozatím „odsunuty v čase“ byly také třeba výdaje na údržbu silnic II. a III. třídy v objemu 440 milionů korun.

Snad přijde navíc 1,3 miliardy

Schválený návrh rozpočtu vychází z prozatím potvrzeného očekávání příjmu ze sdílených daňových výnosů ve výši 8,6 miliardy korun. Počítá se však s tím, že závěr poslaneckého rozhodování o daňovém balíčku a výsledky jednání s vládou povedou k tomu, že do kraje zamíří více peněz; podle statutárního náměstka hejtmanky Martina Kupky (ODS), který je současně poslancem, by to mělo být alespoň o 1,2 až 1,3 miliardy korun více.

Manželé Kateřina a Petr Kottovi u soudu v červnu 2019.
Kott z Rathovy kauzy průkopníkem: odsouzení lékaři dostanou bílý plášť

Obdobné informace má i někdejší náměstek hejtmanky a nyní opoziční zastupitel Gabriel Kovács (ANO), jenž míval na starosti právě oblast financí. Navrhl nechovat se ustrašeně a rovnou rozporcovat do výdajů 1,3 miliardy korun navíc. Většina v zastupitelstvu však zachovala koaliční jednotu a přiklonila se k mínění jeho nástupce Věslava Michalika (STAN), že odpovědnější přístup je pracovat nyní s vrabcem v hrsti a nikoli s holubem na střeše – a rozhodování o rozdělení další částky z výnosu daní se věnovat až poté, co očekávané získání těchto peněz bude potvrzeno kvalifikovaným odhadem ministerstva financí k vývoji daňových příjmů. A jejich možné využití následně projednáno radou kraje i finančním výborem zastupitelstva.

Rozpočet Středočeského kraje na rok 2021
- Rozpočet je sestaven ve výši příjmů 31 936 641,20 tisíce korun a ve výši výdajů 33 145 395,20 tisíce korun. Rozdíl mezi výdaji a příjmy je pokryt financováním se zapojením bankovních úvěrů ve výši 1 488 241 tisíce korun a ve financování je snížen o splátky úvěrů ve výši 279 487 tisíce korun. Po zapojení financování je zdrojová a výdajová část rozpočtu ve výši 33 424 882,20 tisíce korun.
- Běžné výdaje rozpočtu jsou kryty daňovými příjmy. Výdaje spojené s financováním investičních projektů a další investiční výdaje jsou kryty převážně zapojením úvěrových zdrojů ve financování, čímž je rozpočet pro rok 2020 deficitní.
- Celkové plánované příjmy stačí na běžný chod úřadu a příspěvkových organizací a na splátky existujících úvěrů. Vše ostatní je třeba financovat z úvěrových zdrojů nebo z rezerv příspěvkových organizací.
- V roce 2021 jsou významně navýšeny prostředky na financování dopravní obslužnosti (o 416,6 milionu korun). Nárůst je způsoben převážně meziročním navýšením smlouvy s Českými drahami, dorovnáním propadu tarifního závazku Pražské integrované dopravy v drážní dopravě a smluvním zajištěním základní dopravní obslužnosti v autobusové dopravě pro rok 2021, ve kterém jsou promítnuty inflace a valorizace nákladových položek smluv a další náklady související s postupnou integrací dalších oblastí do systému Pražské integrované dopravy.

Zdroj: Věslav Michalik, náměstek hejtmanky Středočeského kraje

Ilustrační foto.
Plošné testování: Kde mají tento týden volno?

Důraz na investice s dotacemi

Michalik i hejtmanka Petra Pecková (za STAN) zdůrazňují, že základem je zajistit pokračování již schválených investic podpořených evropskými i národními dotacemi. „Je to rozpočet do špatných časů, ale není v tomto objemu dlouhodobě udržitelný,“ řekl Michalik. Je přesvědčen, že na schvalování změn k lepšímu by mohlo dojít už na jednání zastupitelů, které se chystá na konec ledna. „Chtěl bych ujistit zejména hasiče, malé obce a neziskové organizace, že jejich potřeby pokryjeme v maximální možné míře, kterou nám finanční situace dovolí,“ zdůraznil Michalik. Vzkaz má i pro příspěvkové organizace kraje, jež musely zapojit do financování peníze z rezerv a fondů investic: jak to situace umožní, budou tyto prostředky znovu doplňovány; alespoň částečně. Dohromady jde v tomto případě o 375 milionů.