Na objednávku Povodí Vltavy začne na jaře Metrostav pracovat v centru hlavního města na rekonstrukci Staroměstského jezu. Přes 320 metrů dlouhé šikmé stavby mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou. Na dohled od Karlova mostu, který je však ve srovnání s ní téměř mladík: jez pochází už z roku 1241. Šlo o trámovou konstrukci s kamennou výplní, uprostřed s propustí pro vory, která budila pozornost už v době svého vzniku. Stala se vzorem pro další podobné stavby nejen na Vltavě – které nakonec přečkala. Památkově chráněný objekt však potřebuje opravu. A kmet mezi jezy si zaslouží jen ten nejlepší materiál. Dubové dřevo se pro něj chystá v Chlumci nad Cidlinou (což je sice už v Královéhradeckém kraji, avšak stromy pocházejí z nedaleké obce Kněžičky na Nymbursku), žula zase u Vysokého Chlumce. Tedy od Sedlčan směrem k Orlíku, kde příbramský okres nikdo nezpochybní.

Duby rostly půl druhého století

Tři desítky metrů vysoké duby, jejichž dřevo pomůže vrátit jezu ze 13. století kondici z mládí, padly k zemi na Nymbursku v uplynulých mrazivých týdnech; takové počasí bylo k těžbě nejvhodnější. I ony samy jsou vlastně už součástí historie: v polovině 19. století je nechali v oboře Kněžičky vysadit příslušníci rodu Kinských – pochopitelně bez toho, že by měli tušení, k čemu jednou poslouží.

Většina kácených dubů dosahuje věku přes 160 let, potvrdil vedoucí pily Kinský dal Borgo v Chlumci nad Cidlinou Miloš Čáslavský. „Kácení vždy směřujeme na období vegetačního klidu, při němž se zpomalí proudění mízy a uvnitř stromů je minimum vlhkosti,“ konstatoval. S tím, že mrazivé počasí bylo využito i k práci na zakázce pro Metrostav.

Nepůvodní beton vystřídá žula

Lámání žulových bloků na ročním období nezávisí, a tak práce společnosti Česká žula v závodu Vápenice u Vysokého Chlumce na Příbramsku mohly zažít už o pár měsíců dříve. Firma tento materiál, jehož kubík váží téměř tři tuny, nejen těží, ale také přesně nařeže, aby na staveništi posloužil co nejlépe. Ve Staroměstském jezu vystřídá beton, který původní kámen nahradil při poslední rekonstrukci před 55 lety, připomněl Daniel Boďa z Metrostavu, který je vedoucím projektu.

Vybrat tohoto dodavatele byla podle jeho slov jasná volba. „Vápenice jako jediná v okolí Prahy vyniká soudržností a výškou jednotlivých vrstev,“ vysvětlil. Znamená to, že zdejší žulu je možné zpracovat na přesné kvádry potřebné pro rekonstrukci – k čemuž mimochodem slouží diamantové lanové pily, obří kotoučová pila s průměrem 3,5 metru a menší pily na dotvarování – zatímco většina kamenolomů může dodat pouze drcené kamenivo.

Tahle práce je hotová věda, potvrzuje jednatel České žuly Josef Habart, odkazující na to, že většina spolupracovníků má zkušenosti rozvíjené deset a více let. A nejsou to slova jen tak do větru. Zkušený lamač dokáže skálu dokonale „přečíst“ a pozná, kde přesně nasadit který z nástrojů, jež má k dispozici. „Používáme mimo jiné černý prach, což je „pomalá“ a ke kameni velmi šetrná trhavina. Pro přesné lámání používáme odvrtávací lafety a sady různých typů klínů nebo cevamit,“ upřesnil Habart.

Chystaná oprava Staroměstského jezu

- Cílem kompletní rekonstrukce je vrátit památkově chráněnému dílu jeho historickou podobu z 13. století (v polovině 20. století byla totiž původní kamenná výplň dřevěného roštu zaměněna za výplň betonovou). Stavbaři budou v co největší míře využívat původní konstrukce a dřevěný rošt opět vyplní kamennými deskami.

- Náročný projekt za více než 112 milionů korun bude na místě možné pozorovat od dubna a stavební práce potrvají do roku 2024; vždy v období od jara do podzimu.

- K rekonstrukci poslouží stovky dubových trámů o celkové délce 2145 metrů. Vytěžené dřevo bude stlučeno do vorů, jež zůstanou minimálně měsíc namočené ve vodě, aby se trámy stabilizovaly a nekroutily. Potopené zůstanou až do finální montáže. I po ní se ale budou pravidelně kropit, aby zůstaly zachované podmínky, při nichž se dřevo bude nacházet po znovuzaplavení jezu.

Zdroj: Daniel Boďa, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav