Plyne to z loňského zkoumání životních podmínek, kterému se v rámci celorepublikového porovnání věnoval Český statistický úřad (ČSÚ). Do něj bylo ve všech krajích zařazeno 10,8 tisíce domácností, z čehož 1,2 tisíce připadlo na ty středočeské. Odpovědi pověření tazatelé získali od čtyř pětin z nich. Závěry zkoumání také ukázaly další hodnoty příznivé pro Středočechy: obecně platí, že ve srovnání se vzdálenějšími „sousedy“ mají o něco nižší výdaje na bydlení. Plyne to z faktu, že obyvatelé kraje častěji než zbytek republiky bydlí ve vlastním domě.
Nadprůměrné příjmy i aktivita
Příjmy středočeských domácností patřily k nejvyšším mezi kraji, připomněl Ondřej Junášek z krajské správy ČSÚ. „Čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti 212,7 tisíce korun byl o necelé tři tisíce vyšší než celorepublikový průměr,“ konstatoval; rozdíl dosahuje 2,9 tisíce. Tomu, že na osobu vychází zhruba 18 tisíc korun měsíčně, odpovídá i údaj, že nejvyšší podíl ze zkoumaných domácností – více než čtvrtina, konkrétně 28,9 procenta – spadal do příjmového pásma 15 až 20 tisíc korun na osobu. A ano, řeč je opravdu o penězích „na dřevo“ (v dnešní době tedy spíš na bankovní účet): hrubý měsíční příjem na osobu byl vyčíslen na 256,4 tisíce za rok.
Typická středočeská rodina však ve srovnání s celorepublikovým průměrem hospodaří s vyššími částkami nejen s ohledem na lepší příjmy. Zdejší domácnosti mají více členů. Jestliže necelých 1,4 milionu Středočechů podělíme 537,9 tisíce domácností v kraji, na jednu průměrně připadá 2,51 osoby. Celorepublikově je to nejvíc; dokonce i ve srovnání s regiony ve východních Čechách a na Moravě s tradičně početnějšími domácnostmi. Naopak v Praze lidé žijí mnohem více osaměle. Ostatně i ve středních Čechách je typické, že více lidí žije pohromadě ve venkovských oblastech, zatímco ve městech jsou domácnosti méně početné.
Členové středočeských domácností jsou také nadprůměrně aktivní: více lidí vydělává (v průměru na domácnost 1,21), méně je nezaměstnaných (v tomto případě přepočet vychází na 0,03) i nepracujících důchodců (0,54). Nadprůměrný je však také počet vyživovaných dětí (0,63 na domácnost).
Dobré bydlo lidé neocení
Ačkoli se v kraji nežije zle, z pohledu čísel je to právě naopak, hodně obyvatel kraje to tak nevnímá: Středočeští mají větší tendenci stěžovat si na mizérii. Takový životní postoj alespoň charakterizují Junáškova slova: „Přestože středočeské domácnosti dosahují zpravidla příznivějších výsledků v oblasti životních podmínek, než tomu je v celé České republice, bývají subjektivní názory domácností častěji negativnější než u celorepublikového průměru.“ Ostatně – i když mají Středočeši obecně více peněz než „zbytek republiky“, hůře s nimi vystačí. Názor, že pokrýt z příjmů chod domácnosti jde bez problémů, prezentovala 53 procenta středočeských domácností; celorepublikově jich bylo víc: 59 procent. Zbylé domácnosti uváděly, že vyžít zvládají s obtížemi.
Průměrný počet členů domácnosti
Ekonomická aktivita | Středočeský kraj | Česká republika |
Celkem | 2,51 | 2,34 |
Pracující | 1,21 | 1,10 |
Vyživované děti | 0,63 | 0,54 |
Nezaměstnaní | 0,03 | 0,05 |
Nepracující důchodci | 0,54 | 0,56 |
Ostatní | 0,10 | 0,09 |
Zdroj: Český statistický úřad; údaje z roku 2020 představují přepočet osob na domácnost