Kliknutím zvětšíteČelo žebříčku, do kterého je zařazeno všech 206 měst v republice fungujících jako obce s rozšířenou působností (ve středních Čechách je jich 26) i metropole, se dlouhodobě nemění. Stejně jako protipól: jako „nejhorší“ vycházejí strukturálně postižené regiony na severu: v krajích Moravskoslezském a Ústeckém.
Neznamená to ale, že by se celkové výsledky v průběhu let neměnily. Pavel Šiška, vedoucí partner v oddělení poradenství Deloitte, jež projekt podporuje, upozornil, že v celkovém srovnání stoupají lokality, kde roste nabídka práce, přicházejí noví občané a zlepšuje se infrastruktura i dostupnost služeb.
Analýza nehodnotí, jak se lidí cítí šťastni, ale srovnává veřejně dostupná data hodnocená v rámci 29 kritérií. Posuzují se například podmínky k práci, ekonomická úroveň, bydlení a vzdělávání, dostupnost zdravotní péče, úroveň zdraví, kvalita životního prostředí, bezpečnost, ale i doprava, dostatečnost služeb nebo také vztahy mezi lidmi; o těch vypovídá například existence místních spolků.
Ani jednička není bez vad
Říčany z vyhodnocení čísel vycházejí jako celorepublikové numero 1. Helena Vlnařová z městského úřadu Deníku řekla, že je to potěšující výsledek. Připustila ale, že část veřejnosti má jiný pohled. „Někteří lidé se na sociálních sítích vyjadřují negativně, když v těchto souvislostech upozorňují třeba na rozbitý chodník,“ konstatovala. S dodatkem, že jich ale není mnoho, a tak to radost z úspěchu nepokazí.
Republikovou jedničkou je město v celé řadě hodnocených kategorií. Patří k nim index dětských lékařů, lékáren, nabídky míst na pracovních portálech i na úřadu práce, zhodnocení hmotné nouze, kvality středních škol či dostupnosti bankomatů.
Nejlepší v rámci Středočeského kraje pak jsou Říčany ještě v hodnocení míry nezaměstnanosti, exekucí nebo v indexech restaurací a kin. Naopak nepříznivě zde vychází posouzení finanční dostupnosti bydlení nebo kapacity základních škol; říčanské mateřinky jsou na tom podle analytiků přece jen o něco líp, i když také nevalně. Co zlepšovat by bylo třeba i z pohledu silniční sítě a dopravní nehodovosti. Nebo znečišťovatelů, chráněných území či železniční dopravy.
Vlaků dost, ale bytů málo
Hlavní město Praha se může pochlubit republikovým prvenstvím v dostupnosti restaurací a kin nebo indexu železniční dopravy. Druhé místo v republikovém žebříčku získává u souhrnnější kategorie zdraví a životní prostředí, třetí příčku z pohledu atraktivnosti pro stěhování mladých, dostupnosti dětských lékařů nebo bankomatů. Bídně je na tom metropole v hodnocení silniční sítě, finanční dostupnosti bydlení, dopravní nehodovosti, znečistění nebo kvality ovzduší; ne zrovna skvěle vycházejí i indexy kapacity škol i školek, nezaměstnanosti nebo exekucí – a zbytečně moc příležitostí Praha nabízí i k hazardu.
Metropolitní region v celorepublikovém projektu Index kvality života
1. Říčany
2. Praha
3. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
4. Hustopeče
5. Černošice
6. Židlochovice
7. Slavkov u Brna
8. Rosice
9. Brno
10. Třeboň
11. Turnov
12. Kuřim
13. Ivančice
14. Beroun
15. České Budějovice
16. Šlapanice
17. Havlíčkův Brod
18. Blansko
19. Přeštice
20. Pohořelice
21. Pelhřimov
22. Hořovice
23. Bučovice
24. Pacov
25. Litomyšl
26. Hradec Králové
27. Rychnov nad Kněžnou
28. Kralupy nad Vltavou
29. Rokycany
30. Vyškov
31. Polička
32. Milevsko
33. Pardubice
34. Tišnov
35. Humpolec
36. Soběslav
37. Stod
38. Boskovice
39. Plzeň
40. Jihlava
41. Benešov
42. Kaplice
43. Trhové Sviny
44. Dobruška
45. Vimperk
46. Olomouc
47. Jilemnice
48. Nové Město nad Metují
49. Holice
50. Ústí nad Orlicí
51. Frýdlant nad Ostravicí
52. Litovel
53. Mladá Boleslav
54. Mohelnice
55. Blovice
56. Semily
57. Jičín
58. Žamberk
59. Prachatice
60. Hořice
61. Žďár nad Sázavou
62. Dačice
63. Jindřichův Hradec
64. Horažďovice
65. Kostelec nad Orlicí
66. Klatovy
67. Vodňany
68. Mnichovo Hradiště
69. Písek
70. Blatná
71. Nepomuk
72. Otrokovice
73. Český Brod
74. Domažlice
75. Hranice
76. Bystřice nad Perštejnem
77. Dobříš
78. Luhačovice
79. Nová Paka
80. Slaný
81. Kyjov
82. Nýřany
83. Zlín
84. Nové Město na Moravě
85. Nový Bydžov
86. Kolín
87. Liberec
88. Jablonec nad Nisou
89. Vrchlabí
90. Konice
91. Náměšť nad Oslavou
92. Náchod
93. Moravský Krumlov
94. Chotěboř
95. Holešov
96. Týn nad Vltavou
97. Železný Brod
98. Chrudim
99. Lysá nad Labem
100. Tábor
101. Hlinsko
102. Uherské Hradiště
103. Jaroměř
104. Přelouč
105. Rakovník
106. Lanškroun
107. Kralovice
108. Prostějov
109. Opava
110. Břeclav
111. Telč
112. Uherský Brod
113. Česká Třebová
114. Nymburk
115. Sedlčany
116. Poděbrady
117. Roudnice nad Labem
118. Strakonice
119. Svitavy
120. Vysoké Mýto
121. Velké Meziřící
122. Moravské Budějovice
123. Čáslav
124. Kroměříž
125. Frýdek - Místek
126. Nový Jičín
127. Vizovice
128. Bílovec
129. Český Krumlov
130. Valašské Klobouky
131. Světlá nad Sázavou
132. Zábřeh
133. Neratovice
134. Kladno
135. Český Šternberk
136. Frenštát pod Radhoštěm
137. Třebíč
138. Rožnov pod Radhoštěm
139. Votice
140. Lovosice
141. Kutná Hora
142. Lipník nad Bečvou
143. Přerov
144. Nový Bor
145. Valašské Meziříčí
146. Šumperk
147. Stříbro
148. Hlučín
149. Vlašim
150. Mikulov
151. Příbram
152. Trutnov
153. Tachov
154. Mariánské Lázně
155. Kravaře
156. Dvůr Králové nad Labem
157. Odry
158. Bystřice pod Hostýnem
159. Horšovský Týn
160. Mělník
161. Sušice
162. Karlovy Vary
163. Litoměrice
164. Třinec
165. Jablunkov
166. Uničov
167. Hodonín
168. Tanvald
169. Cheb
170. Veselí nad Moravou
171. Vsetín
172. Děčín
173. Jeseník
174. Bruntál
175. Ostrava
176. Kopřivnice
177. Moravská Třebová
178. Ústí nad Labem
178. Broumov
180. Česká Lípa
181. Ostrov
182. Aš
183. Znojmo
184. Frýdlant
185. Bílina
186. Český Těšín
187. Králíky
188. Teplice
189. Vansdorf
190. Krnov
191. Rýmařov
192. Bohumín
193. Louny
194. Sokolov
195. Vítkov
196. Chomutov
197. Kadaň
198. Podbořany
199. Žatec
200. Havířov
201. Rumburk
202. Kraslice
203. Most
204. Litvínov
205. Karviná
206. Orlová
Zdroj: Obce v datech – žebříček pro rok 2022; hodnoceno bylo celkem 206 ORP a Praha
72
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
