Na slávu, která 12. července 1971 provázela jeho otevření, si mnozí pamětnici ještě možná vzpomenou. A zcela jistě si vybaví jeho podobu – na rozdíl od současnosti měla tato dálnice v obou směrech jen dva jízdní pruhy. Do podoby, jak ji zde známe dnes, se rozrostla v letech 1996–1999. Kvůli velké vytíženosti byly tehdy dobudovány ještě dva pruhy v modelu 3+3.

Vizualizace rozšíření Kulturního Centra Praha.
Kongresové centrum Praha se rozšíří. Soutěž vyhrála španělská OCA

Dálnice se postupně prodlužovala – a trvá to dosud. Souvislého dálničního spojení mezi Prahou a Brnem se motoristé dočkali v roce 1980 (když velkým mezníkem se stalo také otevření 54kilometrového úseku Mirošovice–Hořice v roce 1977); pak se pracovní ruch přenesl pouze na Moravu. Aktuálně se staví 14kilometrový úsek Přerov–Lipník nad Bečvou, kde má být hotovo v příštím roce – a v roce 2018 také bude zahájeno budování posledních 10 km v úseku Říkovice–Přerov. Po dokončení se délka D1 rozroste na 377 km, které umožní dojet po dálnici z Prahy až na polskou A1. Mezitím se ale ve staveniště postupně mění i již používané úseky, které procházejí rozsáhlou modernizací (což se neobejde bez dopravních komplikací, často ani bez emocí – a bohužel ani bez nehod).

Významný vliv na provoz na D1 by měly mít i další chystané velké dopravní stavby. „Ulevit“ jí má nejen přivedení dálnice D3 až k Praze, ale do budoucna také výstavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové–Mohelnice. Ta by pak společně s dálnicí D11 vytvořila druhou, „severní“ trasu na Moravu.

Plány ze třicátých let připomínají opuštěné mosty Výstavba, která začala na Praze-východ a na Benešovsku před půl stoletím, nebyla na našem území první snahou o budování dálnic. Rozhodnutí o vzniku D1 padlo již v roce 1938 – a na jaře roku následujícího se skutečně začalo stavět. Období druhé světové války přineslo přerušení prací. Ty sice byly po jejím skončení částečně obnoveny, už v roce 1950 se ale zastavily docela. Dodnes je připomínají opuštěné mosty v původně zamýšlené trase u Želivky; v okolí nádrže Švihov. Předtím se vážně uvažovalo o souvislé dálniční trase ze západních Čech do Košic, která by se vyhýbala velkým sídlům; plány se musely zásadně měnit po Mnichovu, kdy byla zabrána pohraniční území.

Linka 136. Ilustrační foto.
Agresivní muž zaútočil francouzskými holemi na řidiče autobusu MHD na Spořilově