Informoval o tom starosta Nového Strašecí Karel Filip (ČSSD): Deníku poskytl odpověď hejtmanky Petry Peckové (STAN) adresovanou nejen jemu, ale také starostkám obcí Přišimasy Šárce Rumanové (Pro obnovu a rozvoj obce) a Liběchov Vladimíře Zralíkové (Pokračujeme společně). Plyne z ní, že v souvislosti s hrozbou energetické krize se z krajské úrovně mnoho možností zasáhnout nenabízí. V případě krizových štábů – nejen toho krajského, ale třeba i obecních – navíc krizový zákon definuje jejich role pro situace, které nelze odvrátit běžnou činností složek integrovaného záchranného systému a správních úřadů.

Kladno dál odmítá diktát kraje, příspěvek na dopravu nezaplatí, cestující i tak o autobusové spoje nepřijdou.
Pravidla kraje pro placení dopravy obcemi odsoudil jeho kontrolní výbor

Hejtmanka připomíná, že nyní neplatí stav nouze v energetice, který by vyhlásila vláda – a ta ani v tomto směru hejtmanům neuložila úkoly nebo přijetí opatření. Krajský úřad tedy má za to, že ke svolání krizového štábu není důvod. „Zajištění energetiky a energetické bezpečnosti jsou řešeny běžnou činností vlády a jednotlivých resortů,“ zdůraznila Pecková.

Představitelů krajů nicméně mají zájem o nalezení řešení – a také v tomto směru vyvíjejí aktivitu. Upozornil na to náměstek hejtmanky Petr Borecký (STAN), který Peckovou v minulém týdnu zastupoval na jednání Asociace krajů ČR. Právě ta připravila návrh pomoci v energetické krizi, který 26. srpna dala k dispozici vládě.

Návrh Asociace krajů ČR na pomoc v energetické krizi

Evropské řešení:

1. Evropské vlády budou garantovat výrobcům elektřiny z plynu maximální cenu, kterou zaplatí za plyn na výrobu 1 MWh elektřiny. Cenu nad tento strop vlády zadotují. Náklady na tuto dotaci se promítnou do ceny distribuce elektřiny. Jelikož však tvoří plynové zdroje minoritní objem výroby elektřiny, znamená to, že cena elektřiny na burze klesne na rozumnou úroveň.
2. Důležité je, aby Německo souhlasilo s bodem 1 – a v ideálním případě vrátilo alespoň dočasně do provozu zdroje, které z ideologických důvodů odstavilo.

Národní řešení:
1. Zastropování cen elektřiny pro domácnosti na obecně akceptovatelné úrovni pro objem spotřeby na úrovni 75–80 procent spotřeby domácnosti v roce 2021. Zde je tímto silný motivační prvek k úsporám. Dotaci na cenu, kterou vláda dá obchodníkovi, si vybere následně u výrobce zdaněním takzvaných neočekávaných zisků, což znamená rozpočtově relativně neutrální opatření.
Pokud cena na burze (a tím i koncová cena) klesne pod danou hranici, celý systém se automaticky „vypne“.
2. Vláda stanoví maximální cenu plynu pro domácnosti na úrovni 75–80 procent spotřeby roku 2021. U plynu je to čistá dotace; není ji jak vybrat u výrobce, protože u plynu jsme čistým dovozcem.
3. Jak u plynu, tak u domácností je stát schopen prostřednictvím vyúčtování odběrných míst jasně určit, jaké měly domácnosti v roce 2021 spotřeby. Bude potřeba najít mechanismus, aby byla dotována místa, kde se bydlí – a aby nebyly dotovány „apartmány v Krkonoších“.
4. Stát by měl zřídit státního obchodníka s elektřinou a plynem, kterému budou výrobci prodávat cca 10–15 procent elektřiny a plynu na základě zákona. Tento obchodník pak bude dodávat veřejným institucím za definovanou cenu. Je třeba udržet v provozu obce, kraje, sociální infrastrukturu. Vládní doporučení školským zařízením, ať se obrátí na své zřizovatele, je naprostý nesmysl – sami zřizovatelé ty peníze nemají.
5. Dotace na energie pro firmy – nikdo nezaplatí více než určitou částku stanovenou v rozvržení dle sektorů – u elektřiny si to vláda vezme zpět formou daně, u plynu je to čistá dotace – viz mechanismus výše. Opět by regulace měla krýt pouze určité procento loňské spotřeby, aby zůstal zachován tlak na snižování spotřeby.
6. Stát by měl provést nejpozději v roce 2023 zestátnění výrobních kapacit ČEZ.
Zdroj: Petr Borecký, náměstek hejtmanky Středočeského kraje