Kliknutím zvětšíteProč jste si vybrali zrovna lokalitu Amálie na Rakovnicku?
Lokalitu jsme vybrali zejména ze dvou důvodů. Jedním je ten fakt, že Rakovnicko patří k nejsušším oblastem republiky. Navíc i kvůli srážkovému stínu tam už dnes jsou podmínky, jakým budeme čelit ve zbytku státu v období 2030+. Kdybychom se zaměřili na množství srážek, tak nám tu v současné době schází téměř celý roční úhrn. Ročně tu spadne pouhých 350 mm. Navíc pozemky na Amálii jsou v majetku České zemědělské univerzity, jsou tu tak jednoznačné majetkové vztahy a nic nám nebrání projektovat a realizovat příslušná opatření velmi rychle bez složitých jednání k vlastnickému vypořádání.
Vznikají podobné projekty i jinde ve Středočeském kraji potažmo jinde v republice?
Kromě Amálie plánujeme také chytrou lesní krajinu, ta by mohla vzniknout buď na našem Školním lesním podniku v Kostelci nad Černými lesy, nebo ve spolupráci s Lesy České republiky právě poblíž Amálie. Co je ale již v procesu, je Chytrá krajina III - urbanizovaná. Tou je částečně náš kampus v Praze Suchdole a dílem další dílčí lokality v Praze a ve Středočeském kraji. Máme plně funkční mokřad, využíváme dešťové vody, nové budovy mají zelené střechy, využíváme fotovoltaické panely, chystáme úsporné závlahy a podobně. Navíc na tyto technologie myslíme i při stavbě budov nových, momentálně v kampusu vzniká nový Pavilon tropického zemědělství, kde byla využita například technologie tzv. energopilotů.
V čem jsou konkrétně chytré krajiny jiné?
Chytrá krajina je v našem pojetí ta, která úspěšně odolá dopadům klimatické změny po roce 2030, umí zadržet vodu co nejblíže místu, kde spadne a efektivně s ní hospodařit. To znamená, že voda z větších přívalových srážek neodteče bez užitku, jak je tomu nyní standardem. Kromě toho je ale schopná vodu akumulovat a v případě potřeby, tedy v sušších obdobích, ji uvolňovat. Chytrá krajina je tedy připravená na období, které se již pomalu stává skutečností, a to že ubývá srážek a pokud jsou, tak přichází rychle v podobě přívalových dešťů.
Budou se moci projekty aplikovat celoplošně, nebo vše bude muset být řešeno lokálně?
Vždy je třeba jednotlivá opatření přizpůsobit konkrétním podmínkám lokality. Nicméně v principu můžeme chytrou krajinu vytvořit všude. Naším cílem je na základě několika podobných pilotních projektů zobecnit principy tvorby takových krajin v různých přírodních podmínkách.
Je vůbec zavedení projektů CHK do praxe možné kvůli finanční náročnosti? A vyplatí se zemědělcům?
U všech podobných investičních akcí jde o rozhodnutí na principu cena/výkon. Je třeba si představit, co se stane, když naši krajinu na klimatickou změnu nebudeme adaptovat. Zatím jsme měli možnost okusit jen malé ukázky toho, co nás čeká, a jsem si jist, že lidé budou stále více ochotni podpořit byť poměrně drahé, ale účinné řešení. Například podíl zemědělců, kteří vnímají závlahy jako zhodnocení jejich pozemku, se meziročně zvýšil ze 45 na 82%. Na takto výraznou změnu v preferencích přitom stačilo pouhé jedno suché léto v roce 2018.
Projekty vznikají pouze u nás v ČR, nebo spolupracujete i s centry z jiných zemí?
Spolupracujeme s řadou subjektů na národní úrovni. Na té mezinárodní je naším významným partnerem například Volcani Centre v Izraeli, holandské vodohospodářské ústavy a celá řada dalších.
Jak moc vážná je situace s českou krajinou?
Situace je velmi vážná. Přibývají obce, kde vysychají nejen studně, ale i centrální zdroje pitné vody. Vidíme, co se děje v lesích. Musíme okamžitě reagovat a připravit změny v legislativě, možná i v ústavě. Je nutné průběžně ladit podmínky vyplácení dotací zemědělcům a lesním hospodářům tak, aby na dotace dosáhli ti, kteří hospodaří správně. To znamená platit do budoucna možná méně za produkci, ale více za mimoprodukční funkce krajiny, především zadržování vody v krajině. V současné době je výrazný rozdíl mezi tempem klimatické změny a naší adaptace, nůžky se stále rozvírají.
Co mohou už nyní lidé udělat proto, aby na svých zahradách hospodařili lépe s vodou? Je chyba, pokud si lidé na zahradách staví jezírka? Co byste doporučil vy pro zdravou a chytrou zahradu?
Nabízí se celá řada možností. Zachytávat dešťovou vodu ze střechy domu, kumulovat ji v jezírku nebo v podzemní nádrži a pak ji dále využít na svém pozemku. Právě zmiňovaná přírodní jezírka můžou být vhodným nástrojem, jak nejen zadržovat vodu, ale i snižovat okolní teplotu. Vodou z jezírka je možné zalévat zahradu, udržet ji zelenou i v době extrémního sucha. Do budoucna také není od věci zabývat se snižováním povrchové teploty objektů, zejména v případě nových budov s rovnými střechami, tzn. využívat zelené střechy a další možnosti moderního stavitelství.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
