Tento verdikt ale kvůli pochybnostem o legálnosti policejních odposlechů zrušil odvolací senát Vrchního soudu v Praze a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání. A mezitím Nejvyšší soud ČR rozhodl, že odposlechy byly v pořádku. 

Kromě trojice mužů, kteří chtějí udělat vše pro to, aby soud napodruhé přesvědčili o své nevině, se na lavici obžalovaných posadila ještě Lucia Novanská; reprezentantka firmy administrující pro Středočeský kraj veřejné zakázky. Zbylých sedm obžalovaných požádalo, aby soud jednal bez jejich přítomnosti. Neobjevili se ani manželé Kateřina a Petr Kottovi, které soud v minulosti označil za hlavní aktéry kauzy (přičemž oběma ve zrušeném rozsudku vyměřil tresty jen o rok kratší než Rathovi – a stejně jako v jeho případě připojil i citelnou finanční sankci). A nedorazila ani stavební podnikatelka Ivana Salačová, jež v minulosti vystupovala v pozici spolupracující obviněné, pomáhající usvědčovat spoluobžalované.

Rozhodnuto prý už je

S osobní účastí, nebo bez, výsledek nejspíš bude stejný. Tak lze rozumět úterním slovům Ratha, který již v říjnu oznámil, že v rámci doplnění výpovědi chce vyrukovat se stostránkovou analýzou původního verdiktu – a konkrétně rozebrat, kde si soud podle něj protiřečí, opomíjí důkazy nebo je překrucuje. Mnoho si však od toho neslibuje. „Jen divadlo pro veřejnost,“ zhodnotil v úterý hned po vstupu do soudní budovy na Smíchově začínající jednání, které předseda senátu Robert Pacovský rozplánoval prozatím do 14. dubna. Míní, že „rozsudek je už napsán“ – čili o potvrzení viny je předem rozhodnuto.

Rath pak jen pokývl hlavou, když soudce Pacovský upozornil na rozhodnutí, s nímž se podle jeho slov ztotožnil i Vrchní soud v Praze, že dokazování nebude opakováno, a tak obžalovaní mohou uvádět pouze skutečnosti, o kterých nehovořili při svých dřívějších výpovědích ve stejné jednací síni. Není přípustné, aby své výpovědi opakovali. „A to ani částečně,“ zdůraznil soudce.

Pobouření obhajoby

Že nehodlá připustit opětovné probírání toho, co již v minulosti před soudem zaznělo, stejně jako reakce na původní zrušený rozsudek, dal soudce Pacovský opakovaně najevo, když se slova ujal Jindřich Řehák; šéf firmy Hospimed dodávající zdravotnické vybavení. Ten zdůraznil, že původně dostal 5,5 roku vězení, ačkoli se ho týkají jen dva z osmi skutků popisovaných v obžalobě – a on trvá na tom, že se ničeho nezákonného neopustil.

Jeho snahy o rozbory situace kolem zakázek na dodání techniky pro kolínskou nemocnici za 118 milionů korun bez DPH a dodávku pro nemocnici v Kutné Hoře v hodnotě 12,6 milionu (kde šlo nejen o zdravotnické přístroje, ale také o vybavení kuchyně, sekačku trávy a popelnice) opakovaně utnul, přičemž pohrozil i odebráním slova. „Můžete uvádět pouze nové skutečnosti,“ zdůrazňoval soudce s tím, že rekapitulovat dokazování ani hodnotit předchozí zrušený rozsudek v této fázi jednání (kdy jde o doplnění dokazování) nelze. Prostor bude později, při závěrečných řečech. Opakovaně tím vyvolal rozruch v šiku obhájců. Hromadně protestovali s tím, že obžalovaný má právo uvádět skutečnosti svoji obhajobu – přičemž zazněly odkazy na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Listinu základních práv a svobod i ustanovení trestního řádu. Lze jen očekávat, že zamítnutím námitek soudcem iniciativa obhajoby v tomto směru nekončí.

Argumentem je časová osa

Stěžejními novými důkazy, které Řehák předložil, byly časové osy vývoje obou zakázek, do nichž zanesl i policejní odposlechy (jež stále označuje za nezákonné) – přičemž zdůraznil, že tyto kontakty mezi obžalovanými spadají až do období po předání nabídek a jejich vyhodnocení. Nemohly tedy ovlivňovat zadávací dokumentaci ani další průběh výběrového řízení, v němž byla jediným kritériem nabídková cena. V případě dodávky pro Kolín navíc upozornil, že kdyby jeho firma ovlivňovala podmínky soutěže, jistě by je nastavila tak, aby vyhovovaly (což nebyl její případ; musela narychlo měnit podmínky pojištění, jestliže se chtěla o zakázku ucházet). Vytasil se navíc s obsáhlými rozbory renomované právní kanceláře specializující se na veřejné zakázky. Složitá argumentace vede k závěru, že u zakázek, v nichž byla jediným kritériem nabídková cena, a žádný z uchazečů nebyl vyloučen, není ovlivňování reálné. „Vyloučeno bylo pachatelství, spolupachatelství, účastenství i zločinné spolčení,“ uvedl Řehák k posudku, který označil za analýzu na 160 „velmi validních“ stranách. 

Podobným pitváním konkrétních detailů a jednotlivostí chtějí dokazovat i další obžalovaní, že události se nemohly seběhnout tak, jak uvádí obžaloba. Naopak státní zástupce Petr Jirát je přesvědčen, že vina byla jednoznačně prokázána již v minulosti – a na tom se nic nezmění.