Promluví do sporů kolem návratu dětí do škol i 'středočeská' studie?

Velmi obsáhlé debaty, často prodchnuté emocemi, se objevují v souvislosti s rozhodováním o návratu dětí do škol po zmírnění opatření proti šíření koronaviru. Stejně jako o následné podobě jejich výuky. A provázejí i očekávané testování dětí na covid-pozitivitu, jež je od úterka o něco blíž: hasiči přijeli vyzvednout ze skladů Správy státních hmotných rezerv v Sedlčanech i na třech dalších místech republiky bezmála 4,1 milionu antigenních testů od dvou firem z Číny, určených pro rozvoz do škol (a s nakládáním museli počkat, až se teploměr vyšplhá o pár stupňů výš, aby i při manipulaci a transportu byly dodrženy podmínky skladování stanovené výrobcem, určující jako minimum plus čtyři stupně Celsia).

O testech se ještě bude debatovat

Lze očekávat, že kolem používání těchto testů se ještě povedou další diskuse – jak v souvislosti s tím, že vzorky se získávají výtěrem z přední části nosu, tak s ohledem na zprávy provázející obdobné testování v rakouských školách: tento typ testů prý nemá dostatečnou citlivost, aby dokázal zachytit nízkou virovou nálož, jež je u bezpříznakově pozitivních dětí ve školním věku spíše typická nežli ojedinělá. A mezi pedagogy se už šíří zvěsti, že po spotřebování nynějších nakoupených zásob by se ve školách mohlo přejít na neinvazivní PCR testy. Třeba takové, které se použily právě pro středočeské testování; založené na cucání; nikoli na „šťourání“.

Zavřené školy?! Přelomová studie říká: držet děti doma nemá smysl

Právě studie k vývoji epidemie SARS-CoV-2, spojovaná ponejvíce se společnostmi GeneSpector, Charles University Innovations Prague a laboratořemi Spadia a jež se zrodila se středočeským přispěním, by se mohla výrazněji uplatnit v rámci nového kola debat o tom, co s testováním dětí dál v době, až přijde čas přejít od prvního kroku k tomu druhému. Své poznatky podložené čísly nabízí tým složený z molekulárních biologů, genetika, pediatra, matematika či imunologa. Oponenty práce byli další odborníci známých jmen – včetně Tomáše Zimy; rektora Univerzity Karlovy, který je také přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky.

Doporučení pro odpovědné politiky

Na návrat dětí do škol a jejich testování nabízí studie jiný pohled, než co naznačuje současná úroveň příprav. Shrnuje to hejtmanka Petra Pecková (STAN), jež se vedle ředitele GeneSpector Michala Pohludky stala nejviditelnější tváří projektu – byť není členem vědeckého týmu, který data vyhodnocoval. Zato na závěry odborníků upozorňovala nejen kolegy hejtmany v rámci kontaktů uvnitř Asociace krajů ČR, ale také členy vlády: ministry zdravotnictví a školství i premiéra. Tedy odpovědné politiky, kteří si pochybnosti kolem chystaného modelu návratu dětí do škol a konkrétních opatření s tím spojených (jako třeba rotační výuka) v uplynulých dnech vyměňovali i přes média.

„Tvrdá data z odborné studie mluví jasně: znovu otevřít školy a nastavit smysluplná hygienická opatření,“ konstatovala Pecková s tím, že vyhodnocení čísel opravdu hovoří jednoznačně. Dokonce se ukazuje, že pro děti může větší riziko přenosu nákazy než pobyt v kolektivu vrstevníků představovat celodenní pobyt v domácím prostředí; ve společnosti dospělých členů rodiny. Ano: v té souvislosti Pohludka uvedl, že efekt plošných epidemických opatření (míněno uzavření škol) „je pro méně rizikové populace sporný až škodlivý“. Pro testování školáků i dětí předškolního věku je pak doporučení rovněž jednoznačné: aby mělo smysl a skutečně plnilo očekávaný účel, je třeba využít analýzu odebraných vzorků PCR metodou.

Žáci prvního stupně by se mohli vrátit do škol 12. dubna. Nový PES zatím není

Na souhlas ostatně přikyvuje i mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. „MŠMT vítá ověření neinvazivních PCR testů pro školní děti. Podle našich návrhů by tato metoda zejména pro menší děti byla nejvhodnější, jak koneckonců prosazujeme od ledna tohoto roku,“ uvedla Lednová ke středočeskému testování.