Proč ptáci odletí předčasně?

Zimu odlet nevěstí

Pozorného čtenáře zaujalo, že některé stěhovavé druhy – třeba ťuhýci či rákosníci – zřejmě odletěli na zimoviště v Africe nejméně o dva týdny dřív než obvykle. „Co nám tím asi říkají?“ zamýšlí se Vavřena. A hned uvažuje, zda to může souviset s očekáváním brzkého příchodu zimního počasí – či spíše jde třeba o důsledek nedostatku hmyzu k potravě.

„Nebo snad vlivy sucha?“ klade otázku.

Odhadnout, co nám chování ptáků může naznačovat, je obtížné. Naopak jasné je to, co nám nesděluje, konstatoval ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Zdeněk

Vermouzek. „Neříká nic o budoucnosti; ptáci jsou na tom stejně jako my: taky neumí věštit,“ konstatoval. Upozornil současně, že z několika pozorování v jediném roce nelze vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry.

„Letos to bylo jinak s potravou, jíž bylo přes léto hodně, a tak se třeba stalo, že se ptáci zvládli dobře vykrmit a mohli odletět dřív,“ naznačil Vermouzek možnou odpověď. „Nebo se v daném místě množství potravy z nějakého důvodu snížilo, tak hledají jinde,“ poznamenal.

Lidé mají zájem

S dotazy souvisejícími s tahem ptáků se ornitologové setkávají poměrně často. A netýkají se jen populárních čápů, odlétajících od poloviny srpna do začátku září. Pozornost budí třeba i vlaštovky, pro něž je typický odlet během září, a jiřičky, jež nám zamávají křídly až na přelomu září a října.

V zimě bývají časté otázky, kde se vzala kvanta havranů. Ti ve druhé polovině října přilétají ze severovýchodu, hlavně z Ukrajiny, Běloruska a Ruska, zatímco ti naši (třeba z hnízdišť na Mělnicku) se přemisťují do Německa či Francie. Lidé také často postřehnou, že druhy, pro něž bývá typický časný přílet již na sklonku zimy – třeba husy velké, skřivani, špačci či čejky nebo konipasi – někdy neodletí vůbec a zimují zde.

V největších městech kraje volby tolik netáhnou