Problémy kladenské Poldi stát nevyřeší

Fabrika, kde se vždy vyráběla kvalitní česká ušlechtilá ocel, zeje oproti několika letům nazpět prázdnotou. Firma dluží více než 400 milionů korun svým věřitelům, včetně zaměstnanců. Její budoucnost je velmi nejistá. Po soudem povolené restrukturalizaci má o výrobu zájem investor z východu, ten však patrně čeká na okamžik, kdy pro něj bude areál ke koupi za nižší cenu, než jakou nynější kyperský vlastník požaduje. Své peníze tak uvidí věřitelé i zaměstnanci neznámo kdy.

Před krizí zde pracovalo 400 lidí. Před revolucí a počátkem devadesátých let dokonce 20 tisíc lidí.

S politiky si měl přijít na téma Poldi popovídat předseda odborové rady Jozef Kónya, ten ale k autobusu nedorazil, jelikož mu odbory nedaly mandát. Vyslal za sebe náhradu, dělníka Jaroslava. Ten však náhle onemocněl. S politiky proto diskutoval na téma zadlužené Poldovky jen Kladenský deník.

Jak může Poldi pomoci stát? Adepti do poslanecké sněmovny se shodli v tom, že problémy soukromé firmy nemůže stát řešit. Přesto je potřeba, aby i nadále existovaly sociální mechanismy a dělníci z továren kvůli dluhům zaměstnavatelů nebyli bez mezd.

Jako první se vyjádřil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Připomněl, že privatizace podniků jako je Poldi, se v devadesátých letech skutečně nepovedla. Přesto stát nemůže zachraňovat soukromé firmy. Výjimku učinil jen při vytunelování Ostravsko-karvinských dolů, kde dopadla krize na celý region.

Sociální demokrat Jan Hamáček zastává názor, že musí být solidní sociální systém, který se o lidi postará a nenechá je padnout na dno. A jestli se v některé oblasti republiky masivně propouští, stát to musí řešit.

Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že v České republice solidní zákonná ochrana existuje. „Nevyplacení mzdy je důvodem k tomu, abych odešel ze zaměstnání, sociální správa mi vyplatí mzdu, dokonce i podle odstupného,“ řekl.

V Deník busu vládla přátelská nálada, přesto to mezi politiky občas zaskřípalo

Podle Víta Rakušana (STAN) by se v případě podpory krachujících firem stát dopustil diskriminace. „Aby do toho zasahoval, není jeho úkolem. Na druhé straně máme bezplatné dluhové poradenství, veřejně prospěšné práce, kdy člověka dostaneme z prvotní nouze a může to nastartovat jeho rozvoj, dále rekvalifikace a podobně,“ říká Rakušan.

I občanský demokrat Jan Skopeček si myslí, že sociální systém musí být trampolínou, která vrátí dělníky na pracovní trh.

Realista Antonín Fryč je spokojený se záchranným systémem pro zaměstnance, který je u nás podle něj dostatečný, ale odpovědnost musí nést hlavně firmy.

Tomio Okamura z SPD rovněž souhlasí, že stát musí zajistit, aby dělníci dostali zpátky svoje mzdy. Na druhé straně by měl ale firmám ulevit od zbytečné byrokracie, která je po všech stránkách zatěžuje a vytváří zbytečné vícenáklady.

Lidovec Ivan Gabal upozornil, že bychom v republice měli hlavně zamezit tomu, abychom se stali montovnou Evropy.

V tom je zajedno s lídrem Pirátů Ivanem Bartošem: „Zaděláváme si tím na problém, že až montovnám skončí daňové úlevy, odstěhují se do levnějšího regionu a situace s nezaměstnaností se zopakuje.

Komunista Stanislav Grospič je stejně jako jeho předřečníci za sociální jistoty pro dělníky. Dále proto, aby stát, kraj a obce vždy dobře zvažovaly, jaké investiční pobídky budou poskytovány a na jak dlouho zabezpečí tvorbu pracovních míst.

Dětem chybí pohotovost. Nabízejí politici řešení?

VIDEA: Deník vezl politiky autobusem. Téma migrace rozpoutalo vášnivou diskuzi