Hlavně na březích

Na Slapech takto během prázdnin tradičně funguje posádka krajské záchranky. Tým ve složení záchranář + řidič, který má k dispozici člun i sanitku, zde slouží od července do konce srpna, řekla Deníku Petra Effenbergerová z její centrály. K loňským zásahům podle jejich slov patřily i dva výjezdy na pomoc tonoucím. „Dále jsme zde měli dvě dopravní nehody, pět kolapsů, 17 úrazů a 22 alergií,“ připomněla Effenbergerová bilanci loňských prázdnin.

Na Orlíku slouží stejně jako v minulých letech Asociace samaritánů ČR, která úzce spolupracuje se středočeskou i jihočeskou záchrannou službou. S jejím týmem se od počátku června do konce srpna lidé setkávají i na místech, kde se nestal řádný malér; člun se dvojicí zdravotníků denně vyjíždí na pravidelnou objížďku po rekreačních zařízeních.

Ani o zásahy zde není nouze, řekl Deníku ředitel kralupského spolku asociace Tomáš Moucha. V posledních šesti letech jich během tříměsíčního působení bylo rok co rok kolem dvou set. „Většina jich je na břehu,“ konstatoval s tím, že časté jsou třeba odřeniny, ale i zlomeniny. Výjimkou však podle Mouchy nejsou ani těžké stavy spojené s resuscitací. Každoročně se objeví i případy tonutí – a zdejší záchranáři nemohou zapomenut na událost s tragickým následkem z roku 2016, kdy mladík na vodním skútru najel na pramici.

Zapojení dobrovolníků

Na obou přehradách působí také vodních záchranářů Českého červeného kříže. Jejich členové slouží jako dobrovolníci; v době svého volna. Více se zaměřují na zásahy na vodě i na preventivní činnost (k níž patří nejen upozorňování rekreantů na možná nebezpečí, třeba ale i odstraňování potopených lidí, jež by mohly představovat problém) – a také vyrážejí na pomoc i do rekreačních oblastí, ubytovacích zařízení, kempů či občerstvoven na březích.

Přivolat týmy vodních záchranářů je možné prostřednictvím známého čísla tísňové linky 155 nebo přes mobilní aplikaci Záchranka. Čísla 112 doporučují záchranáři využívat především v případech, že je na místě potřebný i zásah dalších složek záchranného systému nebo volající nehovoří česky. Pokud je potřebná pomoc zdravotníků, vyplatí se volat přímo – ušetří se čas potřebný k přepojení hovoru z operačního střediska hasičů na dispečink záchranářů.

Záchranná služba na vodě - Rozhodně neplatí, že by k nejčastějším akcím patřily zásahy u nehod při koupání. Bývají spíš ojedinělé, avšak patří k nezávažnějším. Převažují výjezdy k pacientům „na zemi“, k nimž se v okolí přehrady člun mnohdy dostane snáz, než běžná sanitka.
- Poměrně častými pacienty bývají starší rekreanti z chatových oblastí či kempů, které trápí zcela „neprázdninové“ zdravotní obtíže: od nevolnosti přes dušnost až po cévní mozkovou příhodu či infarkt myokardu.
- K běžnějším případům se řadí alergické reakce (dosti často po bodnutí vosou nebo včelou), úpaly a úžehy po dlouhém pobytu na slunci či kolapsy – často v souvislosti s dehydratací.
- Úrazy souvisejí jak s koupáním (ať už jde o následky skoků do vody či řezné rány od skleněných střepů), tak i se sportem nebo dalšími aktivitami – třeba s prací na údržbě chat nebo s přípravou dřeva.
- Ojedinělá bohužel nejsou ani zranění, na jejichž vzniku se zjevně podepsal alkohol. Ať už mělo pití vliv na nezvládnutí běžných činností a přeceňování schopností i sil, nebo třeba na vznik diskotékových konfliktů.