Návštěvníkům muzeum nabízí také rekonstrukci obličeje a i celé postavy podle modelu vytvořeného francouzskou sochařkou Elisabeth Daynesovou. Vcelku je to sympaťačka, jen by potřebovala navštívit kadeřnictví, možná kosmetiku a také trochu poradit s oblékáním podle aktuální módy. Pak by mezi našince zapadla. A sotvakdo by odhadoval, že už je jí něco přes 45 tisíc let.

Podoba se ale ještě bude upravovat. Nejnovější vědecká zkoumání, jež vedla k upřesnění stáří nálezu, znamenají, že dojde k úpravě pigmentu pokožky – ztmavení – a také ke změně oděvu. Ten aktuální je příliš propracovaný. Potřebuje „zjednodušit“ o nějakých 15 tisíc let.

Parní vlak. Ilustrační foto.
Parní mašinky vyhlížejí sezonu. První vyjede už příští víkend

Jak jí říkali její současníci či za koho se považovala ona sama, už však nezjistíme. Pro ženu, jejíž část lebky uložená v depozitáři teprve časem ukázala svoji hodnotu, Národní muzeum hledá nové jméno. Rozběhlo facebookovou anketu, v níž lidé mohou předkládat své návrhy. Už se sypou v pestré rozmanitosti, a tak anketa potrvá až do 10. června. Pak tým odborníků vybere pětici návrhů, mezi nimiž se bude volit hlasováním veřejnosti.

Vystavená lebka z Českého krasu je unikátní tím, že z ní pochází dosud nejstarší zrekonstruovaný genom (genetická informace uložená v DNA neboli deoxyribonukleová kyselině) moderního člověka. „Národní muzeum navíc nechalo udělat podle této lebky hyperrealistický model, takže nyní můžete doslova pohlédnout do tváře naší minulosti. Lebka samotná i model ženy budou k vidění v panteonu v historické budově muzea do 2. července,“ připomněla Šárka Bukvajová z týmu muzejníků.

Zkoumání stáří zkomplikovalo DNA skotu

Přelomové výsledky výzkumu už vědci představili letos v dubnu. První rekonstrukci dělal známý antropolog Emanuel Vlček a vědci tehdy určili stáří nálezu na více než 30 tisíc let. Nicméně na přelomu tisíciletí došlo na radiokarbonové datování, jehož závěry nevyzněly pro úsudek někdejších odborníků příznivě: plus minus 13 tisíc let.

Až nová zkoumání vrátila datování zpět. Morfologická stavba potvrdila stáří přes 30 tisíc let. Muzeum tedy požádalo o spolupráci Institut Maxe Plancka v německé Jeně. Tam došlo jak na opakování radiokarbonových testů, a to s rozdílnými výsledky, tak na testy genetické s vyhodnocováním neandertálských fragmentů. Z porovnání s dalšími nálezy z různých míst Evropy i se Sibiře vyplynulo, že žena z Koněprus žila před více než 45 tisíci lety.

Po diskutovaném přechodu na Jiřího náměstí v Poděbradech zbyly jen nezřetelné čáry.
OBRAZEM: Přechod na Jiřího náměstí v Poděbradech zmizel, upravuje se chodník

Podařilo se také odhalit, co mate radiokarbonovou metodu. Bylo to DNA skotu z klihu, který byl použit při prvotním zpracování nálezu během původní rekonstrukce lebky. Že to tak opravdu je, prokázala bližší analýza. DNA skutečně odpovídá hovězímu dobytku chovanému ve 20. století. A klih se vyráběl především z kolagenu z kostí skotu a dalšího živočišného odpadu.