Zdůraznila, že základním principem úprav části toku potoka v katastrálních územích Tachlovice a Dobříč je návrat k přirozenému, rozvolněnému a členitému charakteru vodního toku, který se opět stává užitečnou součástí krajiny. Výraz revitalizace ostatně znamená znovuoživení. Někdejší rovné koryto spoutané v rámci meliorací se změnilo v meandrující vodní tok se skluzy, brody či tůněmi; průtočnými i neprůtočnými. Tedy s prvky, které jako významné pro nápravu přehnaných technických úprav vodních toků oceňuje třeba geolog Václav Cílek, vyzdvihující zvláště pojetí revitalizačních prací na Vlašimsku.

Zdůrazňuje také důležitost vazeb na okolní životní prostředí a obnovu břehových porostů. To potvrzuje i Voborská, když hovoří například o malé vodní nádrži jako biocentru, které je součástí lokálního biokoridoru, či o vegetačních úpravách sloužících nejen k oživení vodního prostředí, ale i k posílení schopnosti krajiny zachycovat a udržet vodu. „Realizovaná opatření by měla přispět ke zvýšení biodiverzity dané lokality a současně k vytvoření podmínek příznivých pro rozvoj mokřadních společenstev v mělkých litorálních zónách,“ připomněla.

Revitalizace toku Radotínského potoka, která přišla na 14 milionů korun, byla financována sdružením peněz od Státního fondu životního prostředí a vlastních zdrojů státního podniku Povodí Vltavy.

Ilustrační foto
Pět let za pobodání souseda? Platí, řekl soud