Vyplývá to z údajů o životní úrovni, jež v rámci statistického bulletinu za první čtvrtletí letošního roku čerstvě zveřejnil Český statistický úřad. Hlavní město je přitom jedním z mála regionů v rámci republiky, kde součet procent za rodinné a bytové domy dosahuje rovné stovky. Ve většině krajů se statistikům část občanů k některému z uvedených typů bydlení přiřadit nepodařilo; konkrétně ve středních Čechách to dělá 0,7 procenta.
Metropole i střední Čechy přitom patří k republikovým extrémům, pokud jde o nejmenší garsonky. Středočechů v bytech o jedné místnosti žije celorepublikově nejmenší podíl, pouze 1,7 procenta. V Praze je to naopak nejvíc: 7,8 procenta. Celorepublikový průměr dosahuje hodnoty 4,2. Nejtypičtější je v rámci republiky bydlení ve třech místnostech; tak žije třetina našinců (34,1 procenta). Ve středních Čechách je to však jen 30,4 (a v hlavním městě naopak 38,1). Pro kraj nadprůměr a pro Prahu výraznější podprůměr lze pak zaznamenat v případě bydlení o čtyřech, či dokonce ještě více místnostech. To však bylo možno očekávat už při pohledu poměry přibližující zastoupení rodinných a bytových domů.
Ze stejných důvodů nepřekvapí ani plocha, která v průměru připadá na jednu osobu. Celorepublikově to dělá rovných pětatřicet metrů čtverečních na osobu; opravdu 35,0. Na běžného Středočecha, řekneme z rodiny Novákových, vychází o půl metru víc: 35,5 metru čtverečního. To Novákovi v Praze musí vystačit s 33,1 metru na osobu. Naopak jejich příbuzní z Královéhradeckého kraje by se mohli roztahovat: na každého vychází 37,1 metru.
To, že ve středních Čechách vychází bydlení podstatně levněji než v Praze, nezaskočí asi nikoho. Už větší údiv může přinést zjištění, že zdejší náklady jsou i pod celostátním průměrem. Jestliže středočeská domácnost si na bydlení musí v průměru připravit 5482 Kč měsíčně, je to v porovnání s Českou republikou o 274 korun méně. A srovnání s Prahou ukazuje rozdíl dokonce bezmála desetinásobný: 2111 Kč! I když mají Pražané vyšší platy, za bydlení dají skoro celou pětinu svých příjmů – kdežto Středočeši zhruba sedminu.
I zde je ostatně vidět rozdíl v charakteru bydlení: Pražany nejvíc stojí nájemné či jiné úhrady za užívání bytu, zatímco v případě Středočechů, jichž velká část bydlí „ve svém“, je nejvýraznější položkou v těchto výdajích elektřina. Podstatně levněji, než nejen Pražané, ale i obyvatelé většiny dalších krajů pořídí obyvatelé kraje třeba i vodu, což zjevně souvisí s vysokým podílem vlastních studen a teprve se rozvíjející sítí veřejných vodovodů (a zvláště kanalizací).
Výdaje na bydlení v průměru na jednu domácnost
Region | Průměrné měsíční náklady | Podíl z čistých příjmů |
Středočeský kraj | 5482 Kč | 14,0 % |
Hlavní město Praha | 7593 Kč | 19,1 % |
Česká republika | 5706 Kč | 15,9 % |
Průměrný podíl výdajů spojených s bydlením
Region | Nájemné a podobné platby | Elektřina | Plyn z dálkového zdroje | Teplo a teplá voda | Vodné a stočné | Ostatní služby | Paliva tuhá a tekutá |
Středočeský kraj | 17,6 % | 32,1 % | 15,8 % | 10,0 % | 8,6 % | 7,7 % | 8,2 % |
Hlavní město Praha | 36,6 % | 18,9 % | 10,5 % | 15,5 % | 10,4 % | 7,9 % | 0,2 % |
Česká republika | 24,1 % | 26,0 % | 15,3 % | 11,9 % | 10,0 % | 7,5 % | 5,2 % |
Zdroj: Český statistický úřad; údaje za leden – březen 2019