VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pavel Brodecký: Vztah ke kytkám mám odmalička

Kolínsko /ROZHOVOR, ANKETA/ - Pavel Brodecký se od malička zajímá o květiny i byliny. Jeho kladný vztah k přírodě dokládá také to, že se zabývá výrobou dřevěných šperků. 

7.7.2017
SDÍLEJ:

Pavel Brodecký.Foto: Archiv Pavla Brodeckého

Odkdy vás zajímají byliny?

Víte, já jsem byl panelákové dítě a ten kontakt se zelení mi chyběl a přirozeně jsem ho vyhledával. Měl jsem to štěstí, že o víkendech jsme jezdili na chatu u lesa se záhonky a rodiče mě přihlásili do pionýrského turistického kroužku, který aktivně jezdil do přírody. A tam to nějak začalo.

Jak jste se k zájmu o bylinky dostal?

Vztah ke kytkám mám odmalička. Matně si vybavuji, že na ZŠ probíhala akce Sběr léčivých bylin, něco jako je teď sběr papíru. Naše třída sbírala podběl, hluchavku a hloh. A mě zajímalo, na co jsou vlastně dobré a do knihovny přibyla jedna z prvních knížek. Na základce i na střední jsem měl štěstí na učitelku přírodopisu i profesora biologie, kteří uměli motivovat a můj zájem tak podporovali. Byl jsem proto i častým návštěvníkem knihovny a byl mi doporučený přírodovědný kroužek a zapadlá prodejna semínek v centru Prahy. A u babiččiných záhonů mrkve na chatě se tak třeba objevil nádherný bodlák ostropestřec, voňavý kmín nebo heřmánek. Pak přišla puberta, práce ve zcela jiném oboru, rodina a přírodovědné touhy byly postupně strčeny do ústraní, ale ten základ z mládí již trvale zůstal.

Kde jste nabral cenné zkušenosti o léčivých rostlinách?

V dobách neinternetových to byla literatura. Botanický klíč, knihy o rostlinách, bylinkářství, čarodějných i pohanských lektvarech. Dodnes mám v knihovně téměř samizdatové vydání Bylináře Pavla Váni, průkopníka v popularizaci léčivých rostlin. Něco informací a inspirace jsem získal v jednom subtropickém zahradnictví v Podkrkonoší či na bylinkových plantážích u Sobotky. Nu a pak začala doba lehce dostupných informací z internetu. A zkušenosti? Ty se nabíraly časem, když jsem postupně zjišťoval, že ty bylinky fakt fungují. Nejvíc jsem znalosti oprášil a další nabral, když se narodily děti a byly sem tam nějaký nachcípaný.

Na co všechno bylinky používáte?

Bylinka není jen to, z čeho se vaří čaj. Je to vlastně jakákoliv rostlina, která má nějaké prospěšné účinky a mnoho z nich se používá jako koření. Takže nejvíc do jídla. Pak do čajů, nejčastěji na nachlazení, pocení a nějaké bolebřichy. A občas nějaké sirupy na kašel či masti na kožní problémy.

Věříte, že příroda léčí lépe jak léky předepsané u doktora?

Nejvíc léčí pobyt v přírodě a zdravá strava. Proto je tolik lidí nemocných. Po celá tisíciletí se lidé živili tím, co našli v přírodě. Rakoviny, cukrovky, obezita, cévní problémy a další civilizační choroby byly téměř neznámé. Předchůdci doktorů, šamani, keltští druidové, bylinkářky tak v podstatě řešili hlavně nemoci z nachlazení, což byl i zápal plic či ledvinové koliky, otravy, trávicí problémy, parazity, horečky, nakažlivé nemoci, úrazy, krvácení a odhánění zlých duchů z příbytků. Současná medicína je na špičkové úrovni. Operace srdce, očí, antibiotika, transplantace. Ale na druhou stranu nadužívání léků na cokoliv prostě nemoc nevyléčí, jen potlačí její příznaky. Počínaje růžovými tabletkami proti bolesti a konče směsí pestrobarevných kuliček a ampulí pro důchodce, kteří ani nevědí, na co ta která pilulka je. Lidé bezmezně věří lékům a nepátrají, co k nemoci vede a co by měli ve svém životě změnit, aby se nemoc stále neopakovala. Když to tak shrnu, o kozách se říká, že rakovina je u nich vzácná, protože jsou mlsné a na louce okusují jen to, co je pro ně zdravé.

Věří lidé okolo vás v léčivou sílu rostlin?

Mnozí ano. Někteří začínají věřit, když zjistí, že to či ono pomohlo. Někteří začínají pátrat a doufat, když zjišťují, že na jejich chronické problémy léky nefungují. A někteří jsou prostě jen trvalými návštěvníky lékáren. Mám radost třeba z dětí. Okoukaly ode mě, jak se která kytka jmenuje a jestli je to ta takzvaná bylinka a pak chodí po zahradě a okusují je jako králíci.

Pěstujete si bylinky sám nebo máte místa, kam na ně chodíte?

Mám štěstí, že mám zahradu, takže bylinky tam mají svoje nemalé místo. Ale na lípu, bez, mateřídoušku a další chodím na svoje místa.

Jaké bylinky si mohou lidé nasbírat v létě?

Spousta bylinek, hlavně ty na očistu těla po zimě, se sbírá na jaře, tradoval se sběr o noci čarodějné 30.4. Ale hlavní sezónou pro sběr bylinek je léto. Ideálně o Noci svatojánské či za úplňku. Teď kvetou lípy, mateřídouška, heřmánek, třezalka, levandule, sedmikrásky, růže, sléz, měsíček, ještě dokvétají bezinky. V plné síle je jitrocel, kostival, meduňka, řepík, tymián, dobromysl a mnohé další.

A na co jsou vhodné?

Nasušený lipový květ, mateřídouška a sléz jsou ideální na nachlazení a kašel. Přidáte-li do čaje nasušený květ z bezu černého, krásně se vypotíte. Z jitrocelu si můžete udělat skvělý sirup proti kašli. Majoránku, tymián, dobromysl čili oregáno, šalvěj, mátu si můžete nasušit na koření, aby se vám lépe trávilo. Šalvěj je navíc dobrá na játra a při náběhu na angínu. Mast s měsíčkem je skvělá na kůži, podobně je tom kostival, ale u něj je účinnější kořen sbíraný na podzim. Meduňka je skvělá na zažívání i zklidnění nervů. Na nervy a jejich záněty je skvělý čaj z třezalky tečkované. Můžete ji naložit i do lihu a udělat si z ní tinkturu proti neurózám či nespavosti. Tinkturu si můžete udělat i z lichořeřišnice, je ideální na posílení imunity a proti infekcím v těle. Samozřejmě nejlepší je čerstvá. Na imunitu si můžete nasušit echinaceu (třapatku), krásně kvete. Pak je spousta bylinek na ženské problémy, vysoký či nízký tlak, problémy s ledvinami či očima, proti ekzémům, lupénkám a problémům s vlasy, ale to by bylo povídání na dlouho.

Používáte při přípravě pokrmů jen přírodní byliny a koření nebo také koupené směsi?

Rád vím, co vlastně jím. Proto třeba nekupuji grilovací směsi, ve kterých je většinou hlavně sůl, kterou používám minimálně, či glutamáty a barviva. Mezi moje oblíbené kupované směsi patří provensálské koření, kari a tandoori masala. Běžné koření samozřejmě kupuji, i když třeba bobkový list mi ve formě vavřínu už taky dlouho roste v květináči. Zjistil jsem, že třeba majoránka nebo kmín ze zahrádky voní mnohem víc než ten kupovaný. No a úplně nejlepší je používat k ochucení pokrmů ty čerstvé – tymián, oregano, bazalku, estragon, mátu, šalvěj, listy petržele, celeru, libečku, rukoly, lichořeřišnice, cibule, plevele jako popenec, ptačinec, kopřivu či krále zahrad česnek a křen. Prostě snažit se konzumovat co nejvíc čerstvých a zdravých surovin.

Autor: Lucie Mašínová

Věříte v léčivou sílu bylinek?

Ano

94 %

Ne

6 %

Hlasovalo: 34

Anketa byla ukončena

7.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

DAVID SE JMENUJE PO TÁTOVI. Davídek Votruba se narodil v sobotu 11. listopadu 2017 ve 23.08 hodin s mírami 48 cm a 2 980 g. Rodiče David Votruba a Klára Jílková se  radují doma v Nymburce.
13

FOTO: Právě jsme se narodili

Vánoční strom v Nymburce. Ilustrační foto.

Rozsvícení stromu bude letos v neděli

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Noc divadel nabídne spoustu zážitků už za bílého dne

Střední Čechy /VIDEO, FOTOGALERIE/ – Hlavním městem sobotní akce Noc divadel se nepochybně stane Praha, kde nejenom představení, ale také prohlídky, setkání s herci či divadelní dílny, autorská čtení, muziku nebo performance nabídne půl stovky souborů a institucí. Na pozoruhodné kulturní zážitky se však o třetí listopadové sobotě lze těšit i v okolí metropole.

Představitelé kraje budou 17. listopad slavit jen s těmi nejbližšími

Střední Čechy – Jedno z nezapomenutelných období v životě. Tak hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) zavzpomínala pro Deník na dobu kolem 17. listopadu 1989, jehož výročí si nyní připomínáme. Na chvíle, které si někteří pamatují, jako by to bylo včera – byť již uplynulo 28 let.

AKTUALIZOVÁNO

ON-LINE: Ptali jste se Petra Fialy, předsedy hokejového klubu z Poděbrad

Poděbrady - Dříve hrál hokej za Poděbrady, dával mnoho gólů, byl jedním z největších tahounů týmu několik sezon. A u tohoto sportu zůstal i po konci aktivní kariéry. Petr Fiala z Poděbrad je předsedou hokejového klubu z lázeňského města. Navíc je také zastupitelem města. Na dotazy čtenářů odpovídal v online rozhovoru ve čtvrtek od 13 do 14 hodin.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT