Objevy rozmanitých ozdob nejsou ojedinělé. Větší množství náramků z doby bronzové se našlo například ve Zdibech či Týnci nad Labem, celý soubor rozmanitých šperků z bronzu pak v Pitkovicích u Prahy ve dvou hrobech keltských žen z mladší doby železné. Z Týnce nad Labem pocházejí i zlomky skleněných šperků. A korále, samozřejmě; na ty nelze zapomenout. Tým Ústavu archeologické památkové péče středních Čech se může pochlubit třeba skleněnými z germánského hrobu z doby římské ze Zdib (kde nechyběl třeba ani kostěný hřebínek) či z lokality s hroby hned z několika kultur u Cerhenic. Ale dokonce i nálezem jantarových ze starší doby bronzové ze Svrkyně…

Kniha plná klenotů

S unikátními objevy, jež mohou přiblížit běžný život našich dávných předchůdců, se zájemci mohou seznámit v nové knize Klenoty středočeského pravěku, kterou autorský tým z řad středočeského archeologického ústavu při úterním slavnostním křtu vypravil na cestu za čtenáři. Unikátní objevy zájemcům o pradávnou minulost přibližuje prostřednictvím 13 příběhů navázaných na konkrétní lokality. I s použitím mlčenlivých svědků se totiž můžeme alespoň pokoušet odhadovat, co se na místě mohlo odehrát. A nejen to: můžeme se i nechat překvapit. „Spousta věcí, které používáme, byla známa už v pravěku,“ připomněla autorka konceptu publikace Veronika Puhačová. Třeba zrcátko – byť z leštěného bronzu – nebo pinzeta.

Poučení z ciziny

Zvídavý čtenář, jímž podle slov středočeského radního pro oblast kultury a památkové péče Karla Horčičky (ČSSD) může být kdokoli mezi 10 a 99 lety, může být skutečně překvapen. Jestliže byla řeč o parádivých ženách, zájemci se dostane poučení třeba i o tom, jak se oblékaly – a dokonce nechybí ani odpověď na otázky, zda se voněly a používaly kosmetické přípravky. Nějaké mazání ze sádla a bylin můžeme jen předpokládat – archeologické doklady se však najdou pro přípravky vyšší úrovně: třecí destičky či flakonek dovezený z antických oblastí jsou známy i od nás. V Německu pak byly dokonce v hrobové výbavě mladé dívky nalezeny pozůstatky pigmentu na tvář!

V cizině se lze poučit také o látkách – zachovány jsou třeba z rakouské oblasti solných dolů v Hallstattu; o celých oděvech pak například z nálezů z dánských bažin. Stejné spony, které se nalézají i v našich hrobech, potvrzují, že i na území dnešních středních Čech se ženy odívaly podobně. „Zájemcům o oblečení z doby bronzové i železné mohu doporučit najít si na internetu heslo těla z bažin,“ radí Puhačová.

V knížce Klenoty středočeského pravěku se lze dočíst třeba i to, že také ve středních Čechách se jedinečně zachovaly organické materiály – ve velimské studni. „Našli jsme dřevo z dubu, lípy borovice, uhlíky, pylová zrna i parazity – a dokonce i kousek provázku,“ řekl Deníku vedoucí výzkumu Tomáš Chlup. Podle letokruhů se podařilo určit i rok kácení: 5196 před naším letopočtem. Spolupráce s výzkumníky ze Saska dokonce pomohla stanovit, že se kácelo na podzim!

Knížka ze zámku

Knížku, která zatím vyšla v nákladu 1000 kusů, bude možno koupit v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor, kde zahajují sezonu 27. dubna slavností Beltain. Ředitelka ústavu Irena Benková připomněla, že se také jedná o prodeji s radnicemi obcí, o nichž se v knize píše. „A prodej jsme nabídli i ostatním příspěvkovým organizacím kraje,“ podotkla. „Těším se, až budeme objednávat dotisk“ popřál radní Horčička zájem čtenářů. Pochvaluje si i cenu – částka 149 korun podle něj rozhodně není přemrštěná.