Tradičně se tak označuje osm středočeských regionů – po čtyřech při severní a jižní hranici kraje. Hned dva spadají do okresu Příbram; další dva jsou na Benešovsku. Hovoří o nich i takzvané zásady územního rozvoje. Jenže – kdo to vlastně kdysi určil? Podle jakých hledisek? A platí tehdejší hodnocení ještě dnes?

Oblasti, jež leží „daleko“

Jedním z regionů, které se tradičně označují jako méně rozvinuté, je oblast Jesenicka a Čistecka v rakovnickém okrese. Vlastně jde o cíp Středočeského kraje, který má pokračování i u sousedů. Přesahuje do krajů Karlovarského, Plzeňského a Ústeckého. Končiny patřící ke čtyřem krajům – a ze všech čtyř je tam daleko.

„Typická vnitřní periferie,“ potvrdil při své návštěvě náměstek středočeské hejtmanky Jiří Snížek (Piráti), který má na starosti oblast regionálního rozvoje a územního plánování. „Je daleko od krajských měst a na okraji zájmu politiků,“ poznamenal po setkání s tamějšími starosty a starostkami. Hovoří o zřejmě nejvýznamnější vnitřní periferii v rámci republiky.

Bolestí, jež trápí tuto oblast, však vyjmenoval více. Nedospěla sem plynofikace, a tak lidé, kteří si chtějí ulehčit práci, většinou jako zdroj tepla používají elektřinu. Především ale tuto oblast ve srážkovém stínu Krušných hor sužuje sucho. Už teď se prý klimatická změna projevuje tím, že ve srovnání s dobou před sto lety zde spadne pouze polovina srážek. Navíc to nebývá vítaný zahradnický deštík. „Déšť se koncentruje v několika málo bouřkách. Voda kvůli melioracím z velkých lánů polí rychle odteče do Berounky nebo do Rakovnického potoka,“ poznamenal Snížek. Co s tím? A co jinde?

Jak pomoci rozvoji regionu?

Osm oblastí při pomezí kraje, označovaných jako hospodářsky a sociálně ohrožené, má sice různorodý charakter – leccos je ale spojuje. A nebývá to jen poloha na okrajích teritoria i zájmu či vzdálenost od významnějších center. Chybí dostatečná síť veřejné infrastruktury i větší pokrytí veřejnou dopravou.

Také místní ekonomika má obvykle nižší výkonnost a vyšší podíl takzvaného primárního sektoru – tedy se zaměřením na těžbu, dobývání či sběr přírodních zdrojů. Pro řadu obyvatel je příznačná nižší kvalifikace i úroveň vzdělání. Z hlediska životního prostředí lze tyto oblasti většinou hodnotit příznivě (někdy však požadavky na ochranu přírody představují omezení pro další rozvoj).

Právě na tom by se někde dalo stavět, jestliže by krajské podpory dokázaly nastartovat lepší využívání místního potenciálu. Příkladem může být turisticky atraktivní Kokořínsko. Nebo pravý břeh Orlíku, kde by bylo možné víc oživit lokality jako Trhovky, Podskalí či Radava (chtělo by to však zlepšení silniční sítě i rozšíření nabídky pro celoroční vyžití).

Navazující oblasti při okraji Sedlčanska by prospěl vodovod z jižních Čech, protože místní studny nestačí. Třeba Podblanicku by zase bylo vhodné pomoci podporou, která přiláká rodiny s dětmi; na rozdíl od okolí Prahy tam nejsou problémem místa ve školách. Zřejmě by regionu prospělo rozšíření možností stavět rodinné domy; zatím tam lze pozemek pořídit i třicetkrát levněji než v Praze.

Představitelé hejtmanství dlouhodobě (a vlastně nezávisle na tom, kdo je zrovna u moci) v souvislosti s těmito oblastmi hovoří o potřebě snižovat regionální rozdíly, zvyšovat hospodářskou a sociální úroveň, a to s důrazem na kvalitu života i životního prostředí. Kraj by svůj vliv mohl uplatnit zvýhodněním místních příjemců dotací ze středočeských fondů, v jejichž rámci nyní přerozděluje půl miliardy korun ročně. Dokonce o tom hovoří strategie rozvoje kraje.

Někoho zvýhodňovat je nicméně vždycky citlivou záležitostí – a mělo by to být dobře podepřené argumenty. Právě tady vidí Snížek úkol pro tým, který má na starosti regionální rozvoj. „Nepsaná politická dohoda je v tuto chvíli taková, že mám redefinovat tyto oblasti, protože jejich definice je patnáct let stará,“ poznamenal. S tím, že tehdy byla použita „metoda na pomezí vědy a umění“, které nedokáže přesně porozumět on ani tým z odboru na krajském úřadu.

Takzvané znevýhodněné oblasti středních Čech
- Brdy, Rožmitálsko – poměrně nevelká oblast navazující na vojenský prostor
- Klučenicko, Petrovicko – oblast na pravém břehu Orlíku
- Neustupovsko, Načeradecko – relativně nevelký region Podblanicka
- Dolnokralovicko, Zbýšovsko – rozlehlejší území při pomezí krajů Středočeského, Jihočeského a Vysočiny; širší okolí nádrže Švihov na Želivce
- Kněžicko, Rožďalovicko – oblast při hranici s Královéhradeckým krajem
- Mšensko – region na Kokořínsku
- Bílichovsko, Pochvalovsko – malé území při hranici s Ústeckým krajem; na území Přírodního parku Džbán
- Jesenicko, Čistecko – oblast na Rakovnicku s výraznými přesahy do krajů Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského