Ošetření cizince: kde je jazyková bariéra, pomáhají i komunikační karty

Tyto situace mohou nastat. Nemocnice mají zkušenosti, že v posledních letech přibývá pacientů z Ukrajiny. To je třeba případ kolínské nemocnice. „Dlouhodobě takových pacientů přibývá. Dále je nejvíce pacientů ze Slovenska, poté Německa, Polska a Vietnamu,“ uvedla Alžběta Rossi, manažerka kvality Oblastní nemocnice Kolín.

Nemocnice tak mají často domluvené tlumočení pro případ, že se komunikační bariéru nedaří jinak prolomit. Funguje to tak, že mají smlouvu se společností, která zajišťuje tlumočení na dálku: přes telefon a s hlasitým odposlechem. Díky tomu je možné překládat i mimo pracovní dobu překladatelů, kdy nemusejí být fyzicky na místě, ale stačí zavolat na telefon.

Jak vysvětlila Hana Kopalová z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi, vedle nasmlouvané tlumočnické firmy řeší jazykovou bariéru vlastními silami. „Máme některé zaměstnance jazykově vybavené, většina cizinců mluví anglicky, německy, rusky, to jsou jazyky, se kterými si naši zaměstnanci poradí,“ vysvětlila.

V létě víc hrozí svrab. A nejen špindírům!

Občas ale zdravotníci vyšetřují někoho, jehož jazyk není až tak běžný – třeba člověk z Nepálu. „To se potom řeší složitěji,“ připustila. V této chvíli přicházejí na pomoc tlumočníci. Pokud se ale jedná například o zahraniční agenturní zaměstnance, je situace v mnohém jednodušší. „Často mají svého šéfa, nebo kolegu, který tu je déle, česky alespoň trochu mluví a tak jim pomůže,“ popsala řešení problémů v praxi.

Martin Janota, mluvčí Oblastní nemocnice v Příbrami, uvedl, že nemocnice nedisponuje žádným překladatelem. „Většina našeho personálu je schopna se domluvit v základních světových jazycích jako je jazyk anglický, německý nebo ruský. V těchto jazycích máme i základní informované souhlasy pro pacienty,“ vysvětlil. Podle jeho zkušenosti zhruba jednou za rok až dva nastane případ, kdy ošetřují pacienta, kde se personál vlastními silami nedokáže domluvit. „V těchto případech spolupracujeme s ambasádou příslušného státu, která se o tlumočení postará,“ uvedl Martin Janota.

Zdravotníkům také pomáhají tzv. komunikační karty. To jsou otázky, na které se dá odpovědět ano, nebo ne. Existují v několika jazycích, pomocí kterých se mohou zdravotníci zeptat na vše podstatné.

Spalničky jsou na Příbramsku stále na postupu

Úkoly vysokým školám chce Středočeský kraj zadávat formou dotace