Jejím posláním je varovat před prosklenými plochami, které nám mohou připadat elegantní, ale pro ptáky znamenají smrtící překážku. Zrcadlící pláště moderních budov, jejich průhledné spojovací krčky, ale i prosklené stěny zastávek ptáci prostě nevidí – a často se stává, že do nich v letu narazí.

Lukáš Viktora, který se v ornitologické společnosti zabývá ochranou ptáků ve městech, upozornil, že ačkoli jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků, není to tolik vidět – na rozdíl od mrtvých jedinců na silnicích nebo pod elektrickými dráty. „Opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní,“ konstatoval. Jako oběti bývají zaznamenáni jak malí pěvci, například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci; třeba poštolka či krahujec. Ornitologové organizují do neděle kampaň, v níž lidi vyzývají, aby zabité nebo zraněné ptáky, které najdou u skleněných ploch ve svém okolí, vyfotili do databáze Birds.cz. Chtějí tak získat nejen lepší přehled o nebezpečných místech, ale také argumenty pro jednání s majiteli těchto budov či objektů.

Zdroj: Youtube

„Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí,“ vysvětlil Viktora, v čem je problém. „U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že odrážejí oblohu nebo okolní zeleň. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu,“ doplnil.

Ornitologové současně zdůrazňují, že často užívané siluety dravce, o nichž se soudí, že ptáky odradí, nic neřeší. Tohle nefunguje – a sklo je třeba ptákům zviditelnit, aby si ho dokázali všimnout a včas se mu vyhnout. Skutečně účinné polepy mohou být libovolného tvaru i barev, ale takové, aby vzdálenost mezi jednotlivými prvky nebyla větší než 10 cm. Důležité je také jejich umístění z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět.