Velký díl odpovědnosti za problémy přisuzují občanští demokraté magistrátní koalici. Konkrétně kritizují v posledních letech setrvale klesající rozpočet na úklid pro Technickou správu komunikací, kterou má „v gesci“ náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Například v případě Prahy 2 poklesla částka určená na tyto účely z téměř 27 milionů korun v roce 2017 na letošních necelých 17 milionů. To se mimo jiné projevilo poklesem četnosti svozu odpadkových košů ze 7x týdně na 5x týdně. Poměrově stejné škrty se týkají všech větších městských částí a šetření na úklidu komunikací a jejich okolí včetně pouliční zeleně má pokračovat i příští rok.

Občanští demokraté „tepou“ i do náměstka Petra Hlubučka (Spojené síly / STAN), který je zodpovědný za svoz „barevných popelnic“ na tříděný odpad a čistotu nejbližšího okolí.

„Možná by pro začátek stačilo zvládnout zajistit obyčejný úklid, než se pustí do stamilionových investic podle nerealistického klimatického plánu,” prohlásil předseda klubu zastupitelů za ODS Zdeněk Zajíček.

Jeho kolegyně Alexandra Udženija, která je zároveň místostarostkou Prahy 2, připojila lokální zkušenost. „Městské části se od začátku pandemie covid-19 potýkají s masivním nárůstem nepořádku kolem nádob na tříděný odpad. Na Praze 2 nám v podstatě denně chodí stížnosti od občanů na černé skládky,“ upozornila politička. Její radnice loni za čistotu veřejného prostoru zaplatila z vlastní kasy bezmála 30 milionů korun a údajně opakovaně vyzývala magistrát k častějším svozům i úklidu kolem vytížených nádob na separovaný odpad.

Petr Hlubuček ale nařčení z pasivity na straně metropole odmítá. Od začátku roku podle Hlubučkovy kanceláře vyhovělo hlavní město přibližně 1400 různým požadavkům na zřízení nových stanovišť nebo na změnu četnosti svozu a tím akceptovalo i zvýšené náklady s tímto spojené ve výši téměř 12 milionů korun.
Magistrát prý vyšel vstříc i všem ze 149 takových požadavků od Prahy 2. Náklady na pravidelný úklid každého separačního stanoviště v okruhu tří metrů navíc stojí Prahu kolem 60 milionů ročně, zdůraznil Hlubuček.

„Tam, kde městské části třídící místa chtěly zřídit, byla zřízena a to včetně četnosti svozu dle daného požadavku městské části,“ konstatoval Hlubuček.
Počet míst na tříděný odpad podle něj konstantně roste a to i přímo v bytových domech. „Pokud někde nastane situace nepořádku kolem těchto třídících míst, jedná se o ojedinělou záležitost,“ dodal náměstek.

Odlišné zkušenosti

Zkušenosti Pražanů z různých míst metropole jsou pak velmi odlišné. „Kolem Kongresáku jsou koše plné téměř každý den,“ napsal Ondřej Godinský z Prahy 4.

„V uliční zeleni a kolem zastávek v okolí Thomayerovy nemocnice je neuvěřitelný nepořádek,“ připojila svůj hlas Květa Váková. Podle Jakuba Kováře je i v jeho bydlišti v Hostivaři situace „katastrofická“. Petr Novák z Letné nám poslal fotografie tamních přeplněných košů. „Podle vyjádření TSK od října došlo ke snížení četnosti vývozů košů. Prý je to kvůli úsporám. Od té doby je všude neuvěřitelný bordel,“ uvedl Novák.

Pokud jde o kontejnery na tříděný odpad, mnohé jsou podle některých hlasů z Letné nebo Pankráce kvůli permanentní přeplněnosti prakticky nepoužitelné. Mnozí vnímají stav jako horší od začátku pandemie a souvisejícího boomu dovážkových služeb, e-shopů apod.

K našemu dotazu se ale vyjádřila i řada lidí s podstatně optimističtějším pohledem. „Já vnímám perspektivou cca posledních 5 až 10 let spíš zlepšení,“ poznamenal Rudolf Kvíz.

A podle Ondřeje Vlka je nedostačující kapacita „barevných popelnic“ nejspíš důsledkem toho, že se lidé naučili více třídit. „Plus podezírám některé okolní podniky, že namísto aby měly vlastní popelnice na tříděný odpad, tak používají ty veřejné,“ napsal obyvatel Prahy 7.

Také podle Terezy Hejmové z Prahy 3 její městská část „situaci celkem zvládá, akorát je v kontejnerech často odpad z restaurací a to se pak naplní během chvíle“. Roman Hnát sice souhlasí s názorem, že „situace se spíše zhoršuje“, nikdo s tím ale podle něj nic neudělá, protože „lidé jsou čím dál tím větší prasátka“.