Střední Čechy patří z celorepublikového pohledu ke klíčovým oblastem produkce: u většiny plodin jsou v mezikrajském srovnání na první, případně druhé příčce. Letos se ale může mnohé změnit: na startu období jarních prací na polích je na místě zvažovat širší souvislosti než obvykle. Co udělá s trhem – nejen s cenami, ale i s odbytem – očekávaný konec vývozu obilí z východních oblastí? Má smysl pěstovat mák s očekávanou ztrátou odběratelů v Rusku? A co řepka (byť ta ozimá už je zasetá) v souvislosti s ohlášeným koncem přidávání biosložky do paliv? Postoj ve stylu „počkáme, uvidíme“ není řešením. Nějak se rozhodnout je třeba hned. Může se tak stát, že tradiční někdy i roky se příliš neměnící hodnoty mnohou po sklizni překvapit.

Ozimá pšenice je královnou polí

Loňský rok středočeským zemědělcům vcelku přál, ukazuje zhodnocení zatím poslední úrody, které připravil Český statistický úřad. Byť se jarní start jevil všelijak – zvlášť kvůli koronavirové nouzi o pracovníky. Z pohledu statistik se nicméně ve srovnání s předloňskem zemědělským firmám dařilo víc, plyne z údajů Ondřeje Junáška z krajské správy Českého statistického úřadu. „Sklizený objem obilovin meziročně vzrostl o 2,9 procenta; zvýšil se i hektarový výnos,“ poznamenal „K meziročním nárůstům u sklizní došlo také u luskovin, brambor, cukrovky, chmele, vinné révy či jablek – naopak méně se sklidilo řepky a kukuřice na zeleno i na siláž,“ uvedl dále.

Obiloviny ve středočeské rostlinné výrobě dlouhodobě patří k nejvýznamnějším plodinám. Loni se jich na ploše polí zmenšené proti předloňsku o necelého půl procenta sklidilo bezmála o tři procenta víc. Znamená to, že to „více sypalo“: průměrný výnos se meziročně zvýšil z 6,04 tuny na hektar na 6,24. Jasně převažovala pole s pšenicí (ozimá pšenice se na celkovém objemu objemu obilovin dokonce podílela z více než tří pětin, nicméně jarní pšenice by mohla soutěžit o titul skokana roku) a ječmenem (byť ten ozimý zaznamenal pokles); významnější zastoupení však mělo také pěstování kukuřice na zrno. Viditelný meziroční nárůst byl patrný u ovsa; naopak výrazný propad rolnické přízně postihl žito (o 24,0 procenta) a triticale čili žitovec (o 17,3 procenta). „Středočeský kraj je dlouhodobě největším producentem obilovin mezi kraji. Na celorepublikové sklizni za rok 2021 se podílel téměř jednou pětinou (19,8 procenta),“ poznamenal Junášek.

Luskoviny, jejichž největším pěstitelem je kraj v rámci republiky již osmým rokem v řadě, se těšily nebývalé popularitě zejména v posledních dvou letech. Loni přitom jejich sklizeň v kraji dosáhla největšího objemu za poslední čtvrtstoletí. Produkce okopanin se u středočeských farmářů meziročně zvedla o rovných 13 procent, a to zejména v souvislosti s cukrovkou. Brambor přibylo jen procento – nicméně v jejich produkci si kraj v rámci republiky drží druhé místo hned za Vysočinou; s bezmála čtvrtinovým podílem všech vykopaných hlíz.

Významná úloha chmelnic i sadů

Olejnatým plodinám sice nadále dominovala řepka, ve středních Čechách však (stejně jako v celé republice) vykázala pokračující pokles. Mezi ostatními olejninami zaujme vysoký nárůst produkce slunečnice na semeno a sóji; dobře si však vedl i mák. Chmel, který proti předloňsku zaznamenal třicetiprocentní nárůst sklizně, řadí střední Čechy na druhé místo mezi produkčními oblastmi – jasně vede Ústecký kraj. Víc se dařilo i vinné révě, avšak středočeské vinice naopak hrají jen okrajovou roli. Naopak zdejší pěstování jablek má v rámci republiky čtvrtinový podíl – a produkce se meziročně mírně zvýšila.