V čele žebříčků největších znečišťovatelů stanula neratovická chemička již po šesté. Jako nejzásadnější problém Arnika v souvislosti s ní označuje emise trichloretylenu.

Není to překvapení, plyne ze slov Pavla Kaidla; mluvčího skupiny Unipetrol RPA, k níž Spolana patří. Projevuje se fakt, že firma je u nás jediným producentem kaprolaktamu; klíčové suroviny pro výrobu platů a syntetických vláken. Vyrábí také polyvinylchlorid neboli PVC. Kaidl nicméně zdůrazňuje, že firma plní veškeré stanovené emisní limity – a množství vypouštěných látek se v posledních letech daří snižovat. Jako nejnovější opatření v tomto směru Kaidl připomněl nedávné zprovoznění teplárny na zemní plyn za bezmála čtvrt miliardy korun, nahrazující při výrobě technologické páry dřívější uhelné kotle. Jak velký rozdíl objemu látek vypouštěných do ovzduší změna paliva a instalace moderních kotlů přinesly, vypočetl jednatel Spolany Miroslav Falta: „Emise oxidu siřičitého klesnou o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emise oxidu uhelnatého o 60 procent.“

Nejvíc, ale se snížením

I Spolana však od Arniky dostala „pochvalu“: snížila emise rtuti díky ukončení výroby chloru za pomocí rtuti – byť i tento celorepublikový žebříček firma vede. Všeobecně se totiž vypouštění rtuti proti předchozímu roku zvýšilo, a to zvláště v souvislosti s činností elektráren v severních a východních Čechách. Na rozdíl od většiny znečišťujících látek – zejména styrenu a formaldehydu – u nichž lze zaznamenat meziroční pokles.

I mluvčí ČEZ Ladislav Kříž však v souvislosti s elektrárnami, stojícími na čele rovněž ve vypouštění skleníkových plynů, odkazuje na zlepšování, jež přinese odstavování uhelných bloků – s důrazem na rozvoj obnovitelných zdrojů, jaderné energetiky, ale i využití plynu v teplárenství. „Opatření proti rtuti jsou aktuálně v realizaci – a v následujících letech budou implementovány,“ uvedl dále Kříž. To se má týkat i Teplárny Mělník, na niž Arnika ukazuje s tím, že vypouštění rtuti více než zdvojnásobila. Podle dat Arniky se také celorepublikově zvýšilo množství toxických látek vypouštěných do řek – včetně kyanidů.

Žebříčky největších znečišťovatelů životního prostředí každoročně vytváří tým Arniky v čele s vedoucím jejího programu Toxické látky Jindřichem Petrlíkem. Ten má za to, že výrazná snížení objemu vypouštěných škodlivin by přinesly především ukončení spalování hnědého uhlí a dramatické omezení používání plastů; včetně úplného zákazu jednorázových plastových obalů. Arnika vždy pracuje s daty, která samy firmy nahlásily do Integrovaného registru znečištění za uplynulý rok. Aktuální údaje jsou tedy z roku 2019, meziročně porovnávané s rokem 2018. Jakékoli dopady koronavirové krize se tudíž neprojevují. „Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst,“ upozornil Petrlík. Vyzývá proto k trvalému omezení emisí škodlivin – a to právě ukončením spalování uhlí a výrazným omezením spotřeby plastů, které produkují toxické látky během výroby, používání i likvidace.

Znečišťovatelů je více

Arnika ve svých žebříčcích dále ve středních Čechách upozorňuje zejména na činnost společností Teplárna Kladno (reprotoxické látky), Vápenky Čertovy schody ve Tmani (oxid uhelnatý), PETER – GFK z Trhového Štěpánova a POLYSAN Zruč nad Sázavou (shodně endokrinní látky; v Trhovém Štěpánově navíc styren), Družstevní závody Dražice – strojírna (látky poškozující ozonovou vrstvu) a SAFINA Vestec (rtuť).