Letních malérů na vodě se však ve středních Čechách odehrává mnohem víc. Před měsícem zemřel v rybníku ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku 73letý muž. Šel si zaplavat – a postihly ho náhlé zdravotní komplikace.
Rozvážně a bezpečně
V čem dělají lidé chyby nejčastěji? Zejména přeceňují vlastní síly, podceňují zdravotní stav, roli hraje i alkohol, který zavinil řadu utonutí i těžkých zranění, má jasno prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal. „Dále jsou to naprosto zbytečné skoky do vody, které nejen že jsou životu nebezpečné, ale každý rok řadu lidí upoutají na vozík. Proč to všechno musíme dělat, když víme, že nás to může zabít?“ varuje.
V první řadě Smejkal zmínil přecenění sil při přeplavávání přehrad, rybníků a jezer. „To je velký problém Slapské přehrady,“ upozornil. Přikyvuje i Daniel Vičan, místopředseda spolku vodních záchranářů z Prahy 6, který přes prázdniny na Slapech slouží. Plavci, kteří se vydají napříč, si prý navíc neuvědomují, že kříží plavební dráhu – přičemž jejich hlava není z lodí dobře vidět. Rok od roku přibývá těch, jimž vodní záchranáři vysvětlují, že když už chtějí opustit žlutými bójkami vyznačené oblasti vyhrazené plavcům (což není zakázáno), musí pamatovat na to, aby byli vidět: vybavit se barevnou plaveckou čepicí nebo plaveckou bójkou – pořídit se dají zhruba v ceně deseti zmrzlin – a vůbec nejlepší je loďka s průvodcem: poslouží nejen ke zviditelnění, ale i v případě, že plavci dojdou síly nebo ho postihne křeč.
Pro případ, že už k něčemu dojde, doporučuje Smejkal mít v chytrém telefonu nainstalovanou bezplatnou aplikaci Záchranka. Umožní komunikovat s operačním střediskem zdravotnických záchranářů – a díky automatickému odeslání údajů o poloze odpadne zdlouhavé vysvětlování. A pokud jde o událost na vodě či v její blízkosti, kde působí vodní záchranáři, dostanou souřadnice i oni. Jak je to užitečné, opět potvrzuje Vičan ze Slap: například na dvoukilometrové pláži na Nové Živohošti lze hned zamířit k místu, kde je třeba pomoci – bez nutnosti vyhlížet, odkud někdo dává signál máváním ručníkem… „Pokud umíte popsat, kde jste, a vidíte událost na vodě, je vhodné volat linku 112, která informaci předá všem složkám integrovaného záchranného sytému. Ale je pochopitelně možné použít jakoukoli tísňovou linku: 112, 150, 155, 158,“ připomněl Smejkal.
Kázeň na plavidlech
Vodní záchranáři také upozorňují na houstnoucí plavební provoz; přibývá plachetnic i motorových plavidel (zvláště cenově dostupnějších vodních skútrů). Stává se, že vůdci plavidel nedodržují bezpečnou vzdálenost od žlutých bójí označujících místa pro koupání, či dokonce do vyhrazené oblasti vplují. A také se předvádějí a nedodržují omezení rychlosti. V té souvislosti Smejkal vyzývá ke slušnosti a ohleduplnosti. „Naopak vítám, že vznikají vyhrazené části pro sporty jako je vodní lyžování, wakeboarding, akrobacie na skútrech, ale i pro jetboardy,“ poznamenal s tím, že nemá smysl se vývoji bránit.
Utonutí při koupání se Nymbursku vyhýbají
Ani pamětníci z řad policie či záchranářů si rychle nevybaví případ utonutí při koupání v našem regionu. Ne, že by nikdo v regionu za poslední roky nezemřel ve vodě. Ale zpravidla se jednalo o případy na Labi, kdy svoji roli sehrála nešťastná náhoda či sebevražedný úmysl.
Totéž se nedá říci o úrazech způsobených při letním koupání. „Vybavuji si případ zhruba před pěti lety na jednom pískovém jezírku nedaleko Sadské, kde mladík skočil do vody tak nešťastně, že kompletně ochrnul,“ vzpomíná záchranář, který si nepřál být jmenován.
Právě písková jezera jsou podle vedoucího poříčního oddělení policie v Nymburce Milana Matyáska při koupání ta nejméně bezpečná. „Jedná se o písáky, kde po těžbě může hloubka dosahovat i dvanácti metrů a nachází se v takové hloubce i v horkých dnech ledová voda. To může koupajícím působit problémy,“ uvedl Matyásko.
Podle statistických údajů se nejvíce lidí na Nymbursku utopilo v rozmezí let 2013 až 2015. V roce 2013 to bylo pět osob, v následujících dvou letech pak po čtyřech lidech. Naopak v roce 2017 nebylo v našem regionu zaznamenáno jediné utonutí.
Jeden z posledních případů se stal loni v listopadu nedaleko Vesláku na řece Labi. To si mladíci všimli těla plovoucího na hladině řeky. Jak se ukázalo, jednalo se o pětatřicetiletou Slovenku žijící v Poděbradech. Ta byla už několik dnů pohřešována, když opustila nymburskou nemocnici a nepodávala o sobě zprávy. Na jejím těle nebyly nalezeny žádné stopy násilí.
|
Doporučení vodních záchranářů * Bazény a zahradní jezírka: * Plavecké pomůcky pro děti * Bezpečné dětství: Zdroj: David Smejkal, prezident Vodní záchranné služby ČČK |
