Jisté je ale jedno: sládků a především těch dobrých, ideálně s nějakou zkušeností, je na trhu práce nedostatek. „Osobně musím říci, že s tímto problém nemáme, máme stálého sládka, se kterým jsme spokojeni. Jsou ale pivovary, kde mají sládka, který pracuje ve dvou, ve třech pivovarech,“ řekl Miloš Hrabák, který je ředitelem Pivovaru Kutná Hora. To ale podle něj nemusí být vždy úplně ideální řešení. „Když pivovar pracuje na velký výkon, tak by tam měl být sládek neustále. Když je ve více pivovarech najednou, tak to je pouze přechodné řešení,“ podotkl.

Je pro to důvod: práce sládka neznamená pouze pivo uvařit, ale hlídat ho a průběžně kontrolovat. A to může být problém, pokud má sládek na starosti více pivovarů. Práce to není jednoduchá, a už vůbec ne, pokud pivovar vaří ležák, který je snad nejtěžším pivem na výrobu. Na zkušenostech sládka stojí charakteristika piva, musí si poradit s místní vodou a surovinami.

V Pivovaru Nymburk mají sládka dlouhodobě, nemusejí si ho s jiným pivovarem vyměňovat vysvětlil ředitel Pavel Benák. Stejná situace je i u dalších klíčových pracovníků v tomto ohledu. Situace je podle něj problematičtější pro menší pivovary. „Problém je vyvolaný tím, že v několika posledních letech vzniklo několik desítek, možná i stovek mikropivovarů. A na to sládci už nejsou,“ podotkl.

Tím, že sládek ale vyjde školu, jeho vzdělávání rozhodně nekončí, naopak; teprve je na samém začátku. Jak dlouho ale trvá, než sládek „umí“? „To je individuální. Ve velkých průmyslových pivovarech to funguje tak, že si sládek projde kolečko, kdy působí na řadě nižších funkcí, než se stane sládkem. Je to běh na delší trať,“ řekl Pavel Benák. A jak dodává, je to celoživotní práce.

„Půjčování“ si sládků se týká hlavně mini a mikropivovarů. Potvrzuje to Václav Neumann z rodinného Pivovaru Neumann na Mělnicku. Jak vysvětlil, stavitelé minipivovarů k technologií dávají i know how, tedy i svoje sládky, pod jehož vedením člověk pracuje a časem se může stát sládkem sám „Je to celoživotní práce, vychytat správné poměry. Ležák je jeden z nejtěžších stylů, aby bylo pivo dobré, musíte se tomu věnovat,“ dodal.

Hlavně v případě malých pivovarů nejsou ničím výjimeční sládkové – samouci. To by u velkého pivovaru neprošlo, u menšího pivovaru je ale situace jiná. „U minipivovarů to funguje mnohdy tak, že člověk vzdělání nemá, ale postupně se to učí. Protože se jedná o řemeslo, tak tam musí být někdo, kdo vzdělání má a dohlíží na pivovar,“ vysvětlil Pavel Dostálek, který vyučuje pivovarnictví a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Následně si může doplnit vzdělání, nebo může praxe vzdělání nahradit.