VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 5. díl

Praha - Můj milý dení(č)ku, týden utekl jako voda a já 
jsem se zase do vody neponořil. Dokonce jsem nebyl ani na kole. Prostě - fakt ho ještě nemám. Ta nabídka mého kamaráda Vaška pořád platí. Ale, nechci to zakřiknout, ozvala se mi jedna milá paní s jedním milým pánem…

20.4.2012
SDÍLEJ:

Jiří Macek po pěti kilometrech a výběhu do sedmého poschodí.Foto: Hana Macková

No, nebudu prozrazovat. Třeba to vyjde - a to budeš čučet; všechno ti popíšu.

Jo a s tím otužováním studenou sprchou to zatím nedopadlo. Moc jsem se vytahoval. Tím, milý dení(č)ku, jak na sebe ráno po běhu a večer před spaním pouštím tu teploučkou sprchu - a pak otočit kohoutkem a chrstnout na sebe studenou. Dvakrát jsem to zkusil - a zase jsem dal červenou barvu. Jak ti teď píšu, tak mi 
z toho pocitu naskočila husina.

Dneska ti napíšu pár vzpomínek, jaké to bylo kdysi. Když totiž, dení(č)ku běžím, tak pořád závodím. Buď si představuju, jak běžím závod a předbíhám jednoho soupeře za druhým, nebo si vzpomenu na nějaký závod. A protože si pamatuju každý metr tratě, tak ho na tom běhu prožívám. Mám na to každé ráno 40 minut, tak dlouho běžím.

Zrovna včera jsem projel při běhu asi tři závody toho triatlonu Dřevěný muž, na který trénuju. Poprvé to mohlo být tak někdy těsně před revolucí. Byl u toho Jirka Kafka, majitel mnichovohradišťského cykloservisu, který vlastně za moji lásku 
ke kolu může, protože jsme spolu jezdili do Turnova pracovat. Já totiž kdysi pracoval na dráze. Přiznávám, jsem jak Mistr Kája: elektrikář. Pravda; kde je fáze, to jsem měl vždy problémy si ujasnit. Ale zpátky. Jirka mne vytáhl na ten triatlon.

Já už tehdy jezdil a na tom závodě byli samí amatéři, já mezi nimi byl favoritem. Po kilometru plavání mezi řasami jsme oba naskočili na kolo a ujeli. Jeli jsme tehdy po hlavní silnici po trase Turnov - Jičín - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Příhrazy. My měli takový náskok, jeli jsme pořád tak 45 až 50 kilometrůza hodinu. Já vepředu, Jirka za mnou visel a pořád nadával, ať zpomalím. A to já, milý dení(č)ku, zase ne. Pořád jsem se ohlížel, zdali nás někdo nedojíždí. „Nevohlížej se, kdo 
by nás asi v tý rychlosti dojel,“ prskal parťák.

Kontrolu v Boleslavi jsme minuli ve chvíli, kdy dřímala, protože prvního závodníka čekala až za hodinu. V Příhrazích, kde byl cíl kola, neměli ještě postaven stan - ani připravené kontrolní stanoviště. Praštil jsem s kolem a utekl všem. Když jsem po čtyřech hodinách a asi 20 minutách dorazil do cíle, měl jsem půl hodiny času, než za mnou doběhl druhý Jirka. Třetí v pořadí doběhl za mnou za hodinu. Chápeš to, dení(č)ku? Za hodinu!

To si piš, že při tý vzpomínce se mi úterní ráno krásně běželo. To víš, chlapská ješitnost se projevila. Dokonce jsem se za běhu 
i na tu paní, co tak po ránu venčila pejska, usmál a popřál krásný den. Ani nemrkla, možná myslela, že se jí jen zdám.

Jenže, ty můj malý dení(č)ku, vyhrál jsem pak ještě asi dvakrát, kdo ví. Ale pak přišel tvrdý dopad. Když jsem si na tohle vzpomněl, uvědomil jsem si, jak jsem při běhu zpomalil. Musím ale říci, že v to středeční ráno jsem se fakt plahočil. Už totiž ve vodě jsem tenkrát věděl, že na to nějak nemám. Ale proč to přiznávat, že? Už jsem nějaký pátek netrénoval. Jaksi jsem nechal elektriku elektrikou a začal jsem psát. Nějak mne to víc bavilo. Místo ampérů jsem začal pouštět do sítě písmenka.

Ale zpátky. Vyrazil jsem na kole, přede mnou110 kilometrů. Začátek asi na dvacátém místě ještě nevěstil nic zlého. Třicátý kilometr - a já si uvědomil, že mi začíná docházet. Dojela mne skupinka pár cyklistů. Já se zavěsil na konec partičky, chvíli jsem s nimi jel – a pak jsem přestal šlapat. Jeďte si, odplivl jsem si, zanadával a šlapal podle svého. Když mne ale asi deset kilometrů před cílem dojela další skupinka, tak kolem 80. místa, řekl jsem si, že tohle ne.

Dojela mne nějaká ženská na favoritu a s ní nějaký důchodce 
v trenýrkách, s blatníky, odrazkou – a on tam snad měl i dynamo. Když jsem přestál prvotní šok, zavěsil jsem se za nimi. Já 
v triatlonovém oblečku, na kole čtyři láhve. Děs. Psychicky i fyzicky jsem odpadl po kilometru. Normálně mi ujeli. V cíli kola jsem si dal pivo a celých13 kilometrůběhu jsem šel, co noha nohu mine. Chvíli jsem si dokonce 
i lehl na louce.

Když jsem si na tohle vzpomněl a přehrával si ty hrozné chvilky, tak jsem na tom hřišti, kde kroužím dokola, skoro zastavil.

A ještě ti, milý dení(č)ku mám dvě vzpomínky. Z nich jsem měl vždycky radost. Jasně, netýkaly se mne – a znáš to: z cizího krev neteče. Karel Hluchý z Mnichova Hradiště je známou postavou. Moc toho nikdy nenatrénoval, ale když si vzal sportovní vybavení, byl to vždy bourák. Měl za sebou plavání i kolo a vyběhl. Když měl za sebou asi tři kilometry, potkal na okraji vesničky u posledního baráčku babičku.

A jak byl znaven a už se mu blížil takzvaný hlaďák - ani, deníč(k)u, nechtěj vědět, co to ten hlaďák je: to je stav, kdy bys snědl všechno na světě, nejlépe najednou, kdy máš mžitky před očima, chce se ti všechno a nic - napadlo ho, že babička by mohla mít něco na zub. „Babičko, prosím, něco k jídlu,“ zašeptal a běžel dál. Babička znalá závodních pravidel nelenila. Když se za hodinu Karel vracel po stejné cestě zpátky, babička čekala 
u vrátek a na talíři se kouřilo 
z vepřa knedla zela. Karel to rukama snědl a pokračoval dál do cíle.

A druhá vzpomínka je na Martina Horáka, se kterým jsem absolvoval spousty triatlonů. 
I Martin přepálil kolo, protože byl dobrý cyklista. Jenže byl špatný běžec. Prachbídný. A jak přepálil kolo, ve stejné vesnici, jako někdy před lety před tím pan Karel, měl krizi i on. Babička tam nebyla, dení(č)ku, ale byl tam vidět kus pole. Martinův hlaďák byl tak silný, že Martin zavrávoral, rozhlédl se - přiznal, že už moc neviděl. Udělal pár kroků do pole, vrhnul se 
k zemi a vyhrabal pár čerstvých brambor. S nimi nějak dovrávoral k blízké kaluži, kde brambory opláchl a snědl je. Pak vyrazil vstříc dalším kilometrům.

Řeknu ti teda, milý dení(č)u, jak to takhle píšu, zítra budu muset ráno vzpomenout na nějaký povedený závod. Potřebuji něco natrénovat a tyhle sportovní nezdary mi nepřidávají.

Teď jsem si vzpomněl, že jsem kdysi dosprintoval na bednu (stupně vítězů, deníč(k)u) při triatlonu v Brandýse nad Labem. To byl parádní závod. 
Z vody po půl kiláčku plavání asi na 80. místě, po40 kilometrechna kole asi sedmý. Já ti měl nejrychlejší kolo ze všech, jak já byl šťastný a jak já ti to, dení(č)ku, tak rád teď píšu. Pak jsem vyběhl na pět kilometrů 
kolem Porboštských jezer. Já ti to, dení(č)ku, metelil jak o život. A doběhl jsem třetí. Z těch stupňů vítězů se mi nechtělo slézt. Museli mne odstrčit.

Teď mne taky napadlo, že na tom triatlonu Dřevěný muž žádné stupně vítězů vlastně nejsou. On to totiž není závod jako pravý závod. Rozumíš, dení(č)ku? On je to závod jen jako. Prostě - nevyhlašuje se vítěz, ani druhý, ani třetí. I když každý stejně debatuje o tom, kolikátý byl. To nevadí, že nejsou stupně vítězů. Stejně bych na ně ale chtěl zase vystoupat. Jako v tom Brandýse.

No jo, ale co když nevyhraju? Tak si na ně vlezu večer, až všichni odejdou…

A ten závod je už za 63 dnů. Nebo 64, pořád to pletu…  

Čtěte také: 

DOPIS JIŘÍHO MACKA: Vážený pane herče Jane Třísko
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 1. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 2. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 3. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 4. díl

Máte-li chuť, napište autorovi na e-mailovou adresu: jiri.macek@denik.cz, co si o dení(č)ku, o jeho běhání myslíte? Můžete mu poradit, můžete mu vyčinit, můžete takřka všechno. Prostě napište, co vás napadne. Autor se na vaše myšlenky těší…

Autor je šéfredaktorem Deníku, region Praha + střední Čechy

Autor: Jiří Macek

20.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 24 000 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z papíru Operátor výroby/strojník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Náplň práce: operátor výroby je zodpovědný za plynulý chod stroje, ovládá PC na uživatelské úrovni, ovládá základní údržbu a seřizení stroje, jeho čištění a přípravu, obsluhuje drtič a lis odpadu, je pečlivý, zodpovědný, týmový hráč, je ochotný pracovat ve směnném provozu. , Pracovní poměr se uzavírá na dobu určitou 1 roku s možností prodloužení na dobu neurčitou., , Nabízíme: 5 týdnů dovolené, vánoční bonus dle skutečného hospodářského výsledku, příspěvek na závodní stravování, zvýhodněné volání pro vás i rodinné příslušníky od mobilního operátora, měsíční výkonová prémie až do výše 20% ze základní mzdy, měsíční příplatek za flexibilitu až 1 100,- Kč.Firemní zaměstnanecké akce - den Model, Vánoční večírek, sportovní akce;, , Kontaktujte nás osobně (recepce) nebo e-mailem.. Pracoviště: Model obaly a.s. - závod nymburk, K Letišti, č.p. 2219, 288 02 Nymburk 2. Informace: Helena Ferfecká, +420 325 544 147. Výroba - Výroba Elektromechanik elektrických zařízení 27 000 Kč Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) ELEKTRIKÁŘ, VEDOUCÍ SMĚNY. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 27000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: vyučení v oboru elektrotechnika nebo v příbuzném oboru; znalost elektroinstalací strojů a mechanických součástí strojů; znalost čtení elektrotechnické a strojírenské dokumentace; dobrá znalost práce s PC, MS Office a s technicky zaměřenými programy; schopnost lokalizace závady na strojním zařízení; zkoušky dle vyhl. 50/78 Sb min. § 6; manuální zručnost; chuť a schopnost učit se nové věci; dobrá komunikace. , , Zaměstnanecké výhody: stravování v závodě; 5 týdnů dovolené; stabilní zaměstnání, program Benefit Plus, karta Multisport., , Zájemci se mohou hlásit telefonicky 325 600 645, 720 999 876 od 7:00 - 15:00 hod. nebo na e-mail: placha@podebradka.cz.. Pracoviště: Poděbradka, a.s., Nymburská, č.p. 239, 290 01 Poděbrady 1. Informace: Lenka Plachá, +420 325 600 645,720 999 876. Bankovnictví a finanční služby - Bankovnictví a finanční služby Účetní 20 000 Kč Účetní všeobecní ÚČETNÍ SALDOKONTA. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme : SŠ/VŠ vzdělání ekonomického směru. Praxe na obdobné pozici vítána. Výborná znalost práce na PC, znalost informačních systémů výhodou. Logické myšlení, pečlivost, samostatnost.Pasivní znalost anglického nebo německého jazyka., , Náplň práce: Zajištění platebního styku společnosti. Kontroluje, páruje a zúčtovává denní pohyby na účtech. Kontroluje platby od odběratelů. Řeší rozdíly v evidenci pohledávek a závazků s obchodními partnery. Zajišťuje písemné odsouhlasení pohledávek a závazků z obchodního styku při roční účetní uzávěrce. Příprava, kontrola a zúčtování zápočtů, kompenzací a postoupení ppohledávek a závazků. Zúčtování kurzových rozdílů u zahraičních plateb., Zpracování měsíční uzávěrky do hlavní knihy., , Výhody: Stabilní zázemí české firmy, podpora při zaškolení, mzda a prémie, 13. plat, příspěvek na dojíždění až 3.000,- Kč, dotované stravovování, výběr ze 3-5 jídel (cena menu pro zaměstnance jen 20,- Kč), Příspěvek na penzijní připojištění, ocenění při životním a pracovním jubileu, firemní akce., , Zástup za mateřskou dovolenou., , Kontaktovat nás můžete telefonicky PO - PÁ 8:00 - 16:00 hod. nebo e - mailem.. Pracoviště: Polabské mlékárny a.s., Dr. Kryšpína, č.p. 510, 290 01 Poděbrady 1. Informace: Lenka Kvasničková, +420 724 090 764. Řemeslné práce - Řemeslné práce Švadlena 13 000 Kč Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech POMOCNÝ PRACOVNÍK DO KREJČOVSKÉ DÍLNY. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: ŘP sk. B, praxe v oboru výhodou;, , Kontaktujte nás e.mailem nebo telefonicky v pracovní dny od 8:00 - 17:00 hod.. Pracoviště: Icedress s.r.o. - italská 704, milovice, Italská, č.p. 704, 289 24 Milovice nad Labem 3. Informace: Iva Hlavatá, +420 777 482 409.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

U lékaře Středočeši platí víc než v Praze

Jírovcová alej u zámku Lány.

Soutěží pět alejí z kraje. Přibudou?

Polabští básníci četli v žižkovské knihovně

Poděbrady /FOTOGALERIE/ – Večer na knihamol. To je název už tradičního poeticko – hudebního večera, který pořádá Městská knihovna v Poděbradech. Zve na něj především autory z regionu, kteří se prezentují autorským čtením. Večerem se pak prolíná také hudební doprovod.

Na Nymbursku mládežnický fotbal roste, říká šéf svazu

Nymbursko - „Jsme asi jediný okres v republice, kde je mládežnický fotbal na vzestupu a roste.“ To jsou slova předsedy Okresního fotbalového svazu v Nymburce Radomila Nolla reagujícího na dotaz možných zániků vesnických mládežnických klubů.

Autobusy mají změnit vzhled i vybavení

Střední Čechy – Kdo jezdí autobusem už nějaký ten pátek, jistě si z dětství pamatuje, jak kdysi bývala označena místa „pro invalidy“. Později se objevily snad poněkud citlivěji působící nápisy hovořící o místech vyhrazených „pro nemocné a tělesně postižené“.

Svitavy kousaly, Nymburk začal bez energie

Nymburk /FOTOGALERIE/ – Také další utkání nejvyšší soutěže basketbalistů Nymburk vyhrál. Tentokrát ale ne tak přesvědčivě. Svitavské Tury zdolal 85:77.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT