Hlavní příčinou řídnoucí sítě kin v kraji jsou obecně peníze. „Dnes si každý stáhne film a podívá se na něj doma na počítači," říká Ludmila Kubálková, starostka Dymokur na Nymbursku, kde skončilo letní kino před třinácti lety. Po čtyřiasedmdesáti letech. „Pro malý zájem," vysvětluje starostka.
Na Mladoboleslavsku nepřežilo několik malých kin konkurenci, kterou představuje místní multiplex. Biografy s jedním sálem nemohly nabídnout divákům pestrý program ani promítání filmových novinek v premiéře.
Čtěte také: OBRAZEM: Zubřice Tula dělá čest svému jménu
Kamenné kino chybí už pátý rok také v Mělníku. Kino Sokol v Tyršově ulici zaniklo, když se nenašly peníze na nezbytnou digitalizaci a další provoz. Bez přechodu na novou technologii přitom kino nemohlo promítat nové filmy, které se přestaly vyrábět na 35 mm filmových páscích. Náklady na digitalizaci včetně možnosti promítání ve 3D by přesáhly tři miliony korun, které však mělničtí Sokolové, jimž kino patří, nedokázali sehnat.
Kralupy nad Vltavou přišly o někdejší kino Střed, dříve Sokol nebo Viktoria, už v devadesátých letech minulého století. Druhé kino v Lobečku ale zůstalo zachováno.
Záchrana pro menší kina
Široká nabídka multiplexů naštěstí nedokázala převálcovat všechna menší kina ve středních Čechách.
Například do nymburského kina Sokol loni zavítalo přes dvanáct tisíc diváků, tedy skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím. Tržby se blížily k milionu a čtvrt.
Záchranou pro menší kina může být dobrá dramaturgie a rodinná atmosféra. Důkazem je například kino v Mnichově Hradišti, jehož provoz byl ještě před několika lety v ohrožení, nebo dobrovické kino Naruby, promítající v městském divadle.
Čtěte také: Sovích budek bude brzy zase o něco víc
Tamní zastupitelé museli před časem rozseknout klíčovou otázku zavřít kino, nebo investovat miliony do jeho digitalizace? Nakonec zvedli ruku pro digitalizaci, která byla dokončena před čtyřmi lety. Od té doby jde kino stále nahoru a jeho atmosféra láká i přespolní diváky.
„Minulý rok byl z hlediska návštěvnosti pro naše kino rekordní. Celkem přišlo téměř čtrnáct a půl tisíce diváků, což bylo o polovinu více než v roce předcházejícím," říká vedoucí kina Marcela Jindříšková. Nejoblíbenější jsou podle ní stále české filmy.
Kina na vesnicích
Na Mělnicku mohou diváci navštěvovat vedle městských kin v Neratovicích a Kralupech nad Vltavou ještě vesnické kino v Lužci nad Vltavou.
Také kino Vltavan může podle vedoucí kulturního a společenského střediska Hany Fnoučkové nabízet nové filmy díky tomu, že obec investovala do digitalizace. „Lidé k nám chodí, i když sál nebývá právě narvaný. Filmy vybíráme podle toho, co zrovna frčí. Jde o ty největší hity, diváci jdou za tím, na co vidí reklamu. Snažíme se mít do měsíce dvě promítání pro děti a dvě pro dospělé," vysvětlila Hana Fnoučková. Kapacita lužeckého biografu je 180 diváků, na atraktivní filmy se sál většinou zaplní zhruba ze třetiny.
Čtěte také: Hasiči drželi minutu ticha za kolegu
Promítání v provizorních prostorech
Fanouškové kinematografie z Mělníka musí po zavření kina Sokol, které nyní slouží sportovcům, jezdit do přespolních kin nebo spoléhat na promítání v provizorních prostorech, například v hudebním sále Masarykova kulturního domu. Nejde však o hity poslední doby, spíš o dokumenty, které získaly ocenění na světových filmových festivalech.
Kina ve středních Čechách potvrzují překvapivou skutečnost, že počet návštěvníků v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1989 přišlo do kin v Česku přibližně jednapadesát milionů diváků, v roce 1995 už jich bylo jen devět a čtvrt milionu. V letech 2013 a 2014 ovšem už mířilo do kin přes jedenáct milionů lidí a v loňském roce se počet diváků vyšvihl dokonce nad patnáct a půl milionu.
Pro diváky je přívětivá i cena vstupného. Zatímco v Česku stojí vstupenka v přepočtu v průměru pět euro, v jiných evropských zemích platí diváci i trojnásobek.