Koronavirový rok sice obraz dění na pracovištích výrazně pozměnil – stejně jako předloni nicméně platilo, že kvůli pracovní neschopnosti zaměstnavatelé nemohli každý den počítat zhruba s každým dvacátým pracovníkem. Absence sice poněkud vzrostla – spíše než nárůst podílu nemocných však k tomu přispěly úrazy. Míněny jsou ty, k nimž nedošlo v zaměstnání: podíl těch pracovních se meziročně prakticky nezměnil.

Devět milionů dnů prostonaných v kraji

Ve středních Čechách bylo loni evidováno přes 454 tisíc pracovníků s nemocenským pojištěním (počet během roku mírně kolísá), kteří nahlásili 240 307 neschopností. Dohromady Středočeši prostonali bezmála 9,1 milionu dnů. Většina, 7,9 milionu, připadá na nemoci (téměř 222 tisíc neschopností). Pracovní úrazy (se 4052 neschopnostmi) připravily zaměstnavatele o čtvrt milionu člověkodnů – a na ostatní úrazy jich připadá 873 264 (při 14 482 případech vedoucích k pracovní neschopnosti).

Počtem zaměstnávaných pojištěnců se jednotlivé středočeské okresy zásadně liší: nejvíce pracovníků je evidováno na Praze-východ, Mladoboleslavsku a Kladensku, naopak nejméně jich vykazují Rakovnicko, Kutnohorsko a Nymbursko. Jisté srovnání mezi regiony nicméně nabídnou přepočty údajů na sto pojištěnců. Zatímco celokrajsky hodnota u nahlášených nemocností dosahuje 52,91 – v průměru tedy marodil zhruba každý druhý – některé okresy výrazněji vyčnívají. Mladá Boleslav dosahuje hodnoty 60,44, Benešov 55,77 – a podobně s hodnotami 53,68 a 53,67 jsou na tom Kutnohorsko s Příbramskem. Naopak dva okresy se vešly pod padesát: Rakovník (46,97) a Mělník (49,21); těsně nad padesátkou se ocitají ještě Kladensko (50,09) a Nymbursko (50,80).

Z hlediska pracovních úrazů, kdy celokrajský přepočet na sto pojištěnců dosahuje 0,89, vycházejí jako „nejnebezpečnější“ okresy Benešov (1,51) a Kutná Hora (1,30); pak jsou na tom téměř srovnatelně Nymbursko (1,11) a Příbramsko (1,10). Výrazně nižší přepočty pracovních úrazů naopak zaznamenaly Rakovnicko (0,57), Mladoboleslavsko (0,59) a Kladensko (0,69). Ostatním úrazům s celokrajským přepočtem 3,19 pracovní neschopnosti na sto pojištěnců nemile vévodí okresy Mladá Boleslav (3,91), Kutná Hora (3,59) a Benešov (3,48). Nejpříznivěji se z pohledu čísel jeví situace na Rakovnicku (2,59), Kladensku (2,60) či Berounsku (2,81).

V práci denně chybělo přes pět procent lidí

Jestliže denně v průměru ve středních Čechách chybělo v zaměstnání kvůli pracovní neschopnosti 24 764 lidí, představuje to procento spočítané na 5,453. Nemoci se na tom podílely 21 676 osobami (4,773 procenta), pracovní úrazy se v kraji týkaly 702 lidí (0,155 procenta) a ostatní úrazy 2386 (0,525 procenta). Průměrná doba nepřítomnosti v rámci jedné pracovní neschopnosti dosahovala za kraj 37,72 dne. Existují ale poměrně výrazné rozdíly mezi okresy: od 31,74 dne na Mladoboleslavsku po 48,87 na Rakovnicku. Zbývající středočeské okresy mají hodnoty výrazně vyrovnanější.

V rámci celorepublikového srovnání měl Středočeský kraj podíl práce neschopných zhruba odpovídající celostátnímu průměru: středočeské průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti (5,453) se zásadně neliší od celorepublikové hodnoty: 5,490. Výrazně jinde byla Praha: 3,942 procenta. Z hlediska průměrné délky neschopnosti je naopak kraj spíše srovnatelný s hlavním městem: Praha vykázala 37,22 dne, střední Čechy zmiňovaných 37,72; celostátní průměr dosahuje 39,42 dne.

Průměrný počet dnů připadajících na jednu pracovní neschopnost

Okres/Region  Nemoc  Pracovní úraz  Ostatní úraz  Celkově
Benešov  36,64  63,94  66,12  39,22
Beroun  38,10  55,16  61,85  39,68
Kladno  38,16  73,00  64,33  40,00
Kolín  33,88  69,34  63,38  36,27
Kutná Hora  37,33  61,00 59,61  39,39
Mělník  34,14  66,63  60,68  36,42
Mladá Boleslav 29,96  64,33  52,16  31,74
Nymburk  38,05  71,01  70,43  40,92
Praha-východ  38,08  59,75  57,51  39,70
Praha-západ  35,08 59,23  59,30  36,81
Příbram  34,11  53,15  62,84  36,29
Rakovník  47,19 88,74  68,63  48,87
Středočeský kraj  35,77  63,43  60,30  37,72
Hlavní město Praha  35,38  63,79  61,96  37,22
Česká republika  37,36  62,51  63,78  39,42


Zdroj: Český statistický úřad; údaje za rok 2020