Tohle načasování nebylo náhodné. Od chvíle, kdy se po kosmonautovi Vladimíru Remkovi stal druhým českým astronautem právě Krteček, uplynulo v neděli deset let. Připomíná to Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který sídlí na hvězdárně v Ondřejově.

Ostatně stejně jako Česká astronomická společnost; dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků i amatérských zájemců o astronomii. A Krtek dokázal k povzbuzení zájmu o tento obor udělat možná víc, než ty sebefantastičtější vědecké výpočty.

Připomenutí den po dni

Do oblak vystřelil svou postavičku už výtvarník Zdeněk Miler v roce 1965 v rámci animovaného snímku Krtek a raketa – legendární figurka se však dostala i do skutečného vesmíru v opravdovém kosmickém plavidle. Dokonce dvakrát! Poprvé to bylo v pondělí 16. května 2011, kdy ji americký astronaut s českými příbuznými Andrew Feustel vzal s sebou „do práce“.

„Na palubě raketoplánu Endeavour STS-134, který odstartoval z Kennedyho kosmického střediska na Floridě, a na Mezinárodní vesmírné stanici ISS spolu prožili úžasných 16 dnů. Zpátky na Zemi se vrátili ve středu 1. června 2011,“ připomněl Suchan.

Otevření expozice Nejen Krtek v Kladenském zámku za účasti rodiny Zdeňka Milera.
Kladenský zámek otevřel unikátní expozici Zdeňka Milera, autora slavného Krtečka

Astronomové na tuto událost vzpomínají v rámci vzdělávacího programu Do kosmu s Krtkem. Pěkně den po dni; prostřednictvím on-line kampaně na facebookových stránkách programu Do kosmu s Krtkem či na twitteru. Souhrnně je pak lze najít na internetové adrese www.krtek2018.cz.

Byl to podnět manželky

„Za vším hledej ženu,“ uvedl Halousek k tomu, jak se zrodil nápad vypravit Krtečka do vesmíru. S podnětem, že by si Feustel mohl vzít s sebou do vesmíru do vesmíru něco českého, přišla už v roce 2008 jeho manželka Indira. „Ta má českou maminku, nyní žijící v Kanadě, ale pocházející z jihomoravského Znojma,“ upřesnil předseda astronautické sekce.

Astronaut své paní vyhověl – a už při prvním letu na oběžnou dráhu Země v roce 2009 měl s sebou v kabině raketoplánu Atlantis Písně kosmické; básnickou sbírku od Jana Nerudy. „A při jeho druhém a třetím startu to byl právě náš plyšový Krteček. S letem Krtka do vesmíru vznikl i vzdělávací projekt Do kosmu s Krtkem, v němž pohádková postavička Krtka astronauta ukazuje dětem taje a krásy kosmonautiky a vesmíru – a propojuje tak dětský pohádkový svět se světem složitých vesmírných technologií,“ konstatoval.

Inspirací se stal právě kreslený film z roku 1965. Když však o 46 let později putoval Krtek do vesmíru doopravdy, byla to hotová věda. Devatenáct centimetrů vysoká figurka byla pro let na palubě raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici ISS vyráběna speciálně. Tak, aby splňovala velmi přísné bezpečnostní podmínky kosmické agentury NASA.

„Byla lehčí než běžná figurka – a ušita z nehořlavých materiálů. Figurka na sobě měla i pásek suchého zipu, aby Krtek astronaut mohl být na stanici ve stavu beztíže bezpečně přichycen, neodletěl a neztratil se,“ shrnul Halousek vesmírné úpravy pro první misi.

Vlastně to ale není celá pravda. Ve skutečnosti tehdy měl Feustel s sebou ve vesmíru Krtečky dva: ještě malou figurku s modro-žlutou čepicí. Bylo velikým překvapením, když ji ukázal po svém návratu, kdy přicestoval do České republiky – a Zdeňka Milera přijel navštívit do sanatoria v Nové Vsi pod Pleší. Právě jemu ji tehdy daroval.

Zdeněk Miler, autor Krtečka.
Zdeněk Miler by se dožil 100 let, Kladno pro něj připravilo rok oslav

Podruhé Krteček cestoval do vesmíru o sedm let později – tentokrát jako pasažér ruské lodi Sojuz MS-08 – nešlo ale o stejnou figurku. Krtkem, který odstartoval do vesmíru ve středu 21. března 2018, byl deseticentimetrový Krteček-syn; tak ho osobně pojmenoval astronaut Feustel. „V kosmu tentokrát prožil 196 dnů a 18 hodin a naši planetu přitom obletěl 3152krát. Přistál spolu se svými třemi lidskými kolegy ve stepi v Kazachstánu ve čtvrtek 4. října 2018.

Neruda neletěl náhodnou

Krtek astronaut z roku 2011 je v České republice – přičemž Halousek upozornil, že bývá ukazován na besedách a přednáškách věnovaných kosmonautice, astronomii i moderní vědě a technice. Setkat se s ním takto mohou děti z mateřských škol, ale i středoškoláci.

Postavička poloviční velikosti z roku 2018 zůstává s rodinou Feustelových ve Spojených státech amerických. „Na římse krbu jejich domu v texaském Houstonu jim připomíná, že v České republice mají spoustu obdivovatelů a přátel,“ poznamenal předseda astronautické sekce.

A kde skončila sbírka Nerudových básní, která zažila stav beztíže už v roce 2009? Tu si mohou zájemci prohlédnout nejsnadněji. Dnes je vystavena na hvězdárně v Ondřejově; v tamějším Muzeu Vojtěcha Šafaříka v areálu Astronomického ústavu AV ČR.

„Právě zde byly Písně kosmické vybrány jako český symbol pro let do vesmíru v roce 2009 v raketoplánu Atlantis, protože Jan Neruda je spojen se zakladatelem ondřejovské hvězdárny,“ odkázal Halousek na fakt, že básník a spisovatel byl kmotrem Jana Friče, po zánětu slepého střeva předčasně zesnulého bratra (a společníka v podnikání i v zájmu o astronomickou fotografii) Josefa Friče, jenž pak skutečně naplnil společný sen o vybudování ondřejovské hvězdárny.

„Ostatně citaci z Písní kosmických, věčnou otázku "Jsou-li tam žáby taky?", najdeme na budově pracovny zakladatele hvězdárny,“ poznamenal Halousek.

Vesmírná cesta Krtka v roce 2011

* Mise raketoplánu Endeavour STS-134 - start 16. května 2011, přistání 1. června 2011, délka mise 15 dnů 17 hodin 38 minut, proletěná vzdálenost 10 477 185 km.

* Posádka: Mark E. Kelly (USA, 4. start do vesmíru) – velitel, Gregory H. Johnson (USA, 2) – pilot, Andrew J. Feustel (USA, 2) – letový specialista, Michael Fincke (USA, 3) – letový specialista, Gregory Chamitoff (USA, 2) – letový specialista, Roberto Vittori (ESA/Italie, 3) – letový specialista. A Krtek-astronaut (Česká republika, 1) – maskot mise.

* Průběh mise:
- Den 1: pondělí 16. 5. 2011 – start ve 14:56:28 SELČ (Kennedy Space Center, Florida, USA, rampa LC-39A)
- Den 2: úterý 17. 5. 2011 – přelet k ISS, kontrola a skenování povrchu raketoplánu
- Den 3: středa 18. 5. 2011 – přílet k ISS ve 12:14 SELČ, dokovací port PMA-2, modul Harmony
- Den 4: čtvrtek 19. 5. 2011 – vyzvednutí a usazení spektrometru AMS-02 na nosník S3
- Den 5: pátek 20. 5. 2011 – výstup do kosmu (EVA-1): A. Feustel (4. výstup), G. Chamitoff (1), délka 6:19 hodiny
- Den 6: sobota 21. 5. 2011 – inspekce tepelné ochrany raketoplánu, rozhovor s papežem Benediktem XVI.
- Den 7: neděle 22. 5. 2011 – výstup EVA-2: A. Feustel (5), M. Fincke (7), délka 8:07 hodiny
- Den 8: pondělí 23. 5. 2011 – příprava na odlet posádky Sojuz TMA-20 (Kondraťjev, Nespoli, Colemanová)
- Den 9: úterý 24. 5. 2011 – drobné opravy vnitřního vybavení ISS, osobní volno
- Den 10: středa 25. 5. 2011 – výstup EVA-3: A. Feustel (6), M. Fincke (8), délka 6:54 hodiny
- Den 11: čtvrtek 26. 5. 2011 – kontrola tepelné ochrany raketoplánu, do ČR dorazila první fotografie Krtečka
- Den 12: pátek 27. 5. 2011 – výstup EVA-4: M. Fincke (9), G. Chamitoff (2), délka 7:24 hodiny
- Den 13: sobota 28. 5. 2011 – oprava zařízení pro odstranění CO2 uvnitř ISS, úklid a ukládání nákladu
- Den 14: neděle 29. 5. 2011 – zvýšení dráhy stanice cca o 1 km, návrat do raketoplánu, uzavření v 13:25 SELČ
- Den 15: pondělí 30. 5. 2011 – odpojení raketoplánu Endeavour od ISS v 5:55 SELČ, oblet stanice, testování
- Den 16: úterý 31. 5. 2011 – kontrolní testy všech systémů raketoplánu Endeavour, úklid kabiny před přistáním
- Den 17: středa 1. 6. 2011 – přistání na ranveji v Kennedyho vesmírném centru v 8:34:51 SELČ

* Milníky mise: 165. vesmírný let NASA s posádkou, 134. mise raketoplánu celkově, 25. start stroje Endeavour, 36. mise raketoplánu k ISS, první papežské požehnání astronautům ve vesmíru.

Více na www.halousek.eu/krtek/