Umělec kombinující vlastní nápady a touhu překvapovat s využíváním fyzikálních zákonitostí, který se věnuje projektům navazujícím na architekturu, světelným objektům i práce s novými médii, připravoval dlouhodobou venkovní instalaci pro objekt jezuitské koleje, kde GASK sídlí.

Branou do galerie budou nepřehlédnutelné dveře

„Ta nabídka byla pro mě vyznamenání – a je pro mě čest navázat na sochu od Aleše Veselého u druhého vstupu,“ připomněl ve čtvrtek tvůrce. Podmínky památkářů ovšem byly přísné: umělecký objekt nesmí narušovat historický charakter centra města ani zastiňovat výhled na chrám sv. Barbory. Nakonec se zrodilo dílo nazvané Změna pozorovatele – ke vstupu do galerie z Barborské ulice přibyla postranní dveřní křídla, na něž jsou technikou lentikulárního tisku naneseny velkoformátové fotografie postav, jejichž podoba skutečně přiláká pozornost kolemjdoucích – a třeba je i přiměje k tomu, aby vstoupili do galerie, i když původně měli namířeno ke sv. Barboře. A rozhodně příchozí dokáže naladit na to, co je čeká uvnitř.

„Lentikulární tisk přináší efekt, že při pohledu z různých úhlů se obraz mění a vytváří prostorový dojem,“ vysvětlil autor. Nejde o žádnou novinku, připomněl s tím, že základy této techniky mají tradici už od 17. století. Tohle sdělení přivítala ředitelka GASK Jana Šorfová téměř s potleskem. „To bude argument pro památkáře,“ potěšilo ji.

Dvě postavy Loskot vkomponoval do pozadí, které vymodeloval jako reálné pozadí budovy, na níž je dílo umístěno. Působí tedy dojmem, jako by doplněné dveře byly průhledné. Tomu, že má zálibu v nereálných situacích, dostál autor i v tomto případě: figury jsou rozmáznuté; zobrazeny dynamicky v pohybu. Právě to bylo jeho cílem: zaujmout na první pohled (stejně jako na druhý i na třetí) – a současně vytvořit sochu, která je v ploše. A ještě k tomu v nekonkrétní pozici.

Galerii světců doplňuje „za zdí“ Alej světců

Výsledek mohou oceňovat návštěvníci už v sobotu, kdy se GASK stane jedním z velkých lákadel pro uměnímilovnou veřejnost. Odpoledne bude patřit programu k zahájení sezony jaro-léto, v jehož rámci bude v přízemí galerie poprvé zpřístupněna přehlídka děl třinácti současných sochařů nazvaná Alej světců. Tato dlouhodobá expozice představující současnou tvorbu se má stát jakýmsi aktuálním zrcadlením venkovní expozice s barokní Galerií světců jezuitského sochaře Františka Bauguta. „Kvalitní socha aktivuje prostor kolem sebe a barokní prostor vytváří dialog se současným uměním,“ konstatoval na čtvrteční tiskové konferenci vedoucí kurátor Richard Drury.

Myšlenka na Alej světců se zrodila v pražské kavárně, připomněl za halasu publika, hledajícím ve slovech „pražská kavárna“ další významy. Skutečně se však jedná o produkt posezení v kavárně v metropoli, kde se Drury zastavil se dvěma kurátorkami – a Veronika Marešová se vytasila s nápadem vytvořit podnětný kulturní dialog mezi velkorysými barokními prostorami kutnohorské galerie a plastickým projevem dneška. A do hry, v níž má umění dýchat i mluvit, vstupuje vnitřek objektu i vnější prostředí. „Venku je 13 soch, uvnitř se prezentuje 13 současných autorů mladší a střední generace ve věku mezi 35 a 45 lety,“ připomněl Drury, že stranou pozornosti nezůstal ani důraz na číslo třináct. Stejně jako na to, aby expozice tvořila ucelenou výpověď.

K výročí roku 1918 patří i Klimt a Schiele

Sobotní program doplní od 17. hodiny také beseda v rámci cyklu Anno Domini 1918 – tentokrát s vedoucím katedry dějin a teorie umění na pražské Akademii výtvarných umění Otto M. Urbanem. V souvislosti se stým výročím úmrtí rakouských umělců Gustava Klimta a Egona Schieleho pohovoří Urban o tom, jak se oba dotkli českého prostředí a jak ovlivnili dění na zdejší výtvarné scéně.

Zanedlouho dojde na čas, potom na dva velikány

Pro rok 2018 se GASK chlubí především zásadně obměněnou podobou úspěšné stálé expozice nazvané Stavy mysli/Za obrazem. Od března (s vernisáží v sobotu 10.) si návštěvníci budou moci prohlédnout velkou výstavu nazvanou Vidět čas představující tvorbu Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse. V červnu se milovníci výtvarného kumštu mohou těšit na nové pohledy do díla Jana Smetany a jeho žáků – a k oslavám stého výročí vzniku Československa chce GASK přispět představením významné části pozůstalosti z ateliéru jednoho ze zakladatelů českého moderního sochařství Ladislava Šalouna. V tomto případě se galerie nejen pochlubí tím, co vše má ve svých sbírkách, ale také tím, jak citlivě se tato díla podařilo restaurovat.

Po celý rok také budou pokračovat přednášky v rámci cyklu Anno Domini 1918, kterým chce krajská galerie po svém – z pohledu výtvarného umění – přispět k oslavám stého výročí vzniku Československa. Knihovník a dokumentátor GASK Petr Adámek ve čtvrtek připomněl, že tato již běžící akce bude vinou epidemie španělské chřipky často odkazovat na smutné události roku 1918: na stá výročí úmrtí významných osobností. Naopak připomínka, že uplyne sto let od narození, se bude týkat Emila Radoka, bratra slavnějšího Alfréda. Emil byl podle Adámkových slov osobností, která neprávem poněkud zapadla – a sluší se její odkaz připomínat. „Byl iniciátorem Laterny magiky, maloval, dělal scénografii, psal,“ připomněl Adámek tvůrce, který vlastně stál u zrodu multimediálního umění. K těmto průkopnickým počinům se před řadou desetiletí řadil třeba i polyekran – na současné promítání na několik pláten si ostatně mnozí pamětníci ještě vzpomenou.

Zahájení sezony jaro-léto v sobotu 24. února

14.00 Komentované prohlídky výstav
16.00 Vernisáže: Alej světců a Richard Loskot
17.00 Přednáška s Otto M. Urbanem – Anno Domini 1918: o Klimtovi a Schielem
19.00 Slam poetry – zápas v přednesu poezie naživo