Člen ragbyového týmu vozíčkářů Jiří Pleško: Chytil mě hned první trénink

„Kamarádi mi říkají, že jsem stále stejný, že se nic nezměnilo. Jen mi holt do některých hospod musí pomoci do schodů,“ říká sympatický mladý muž a dodává: „Myslím si, že člověk má vždy na výběr: buď sedět doma, nebo něco dělat. Pro mě byla ta událost s úrazem jen další výzvou. Samozřejmě jsou i horší dny, kdy se cítím mizerně fyzicky i psychicky, ale vždy to překonám.“

Osudným se nadějnému sportovci stalo surfování v Austrálii, kde tehdy žil. „Spadl jsem z prkna jako už mnohokrát. Tentokrát jsem ale štrejchnul hlavou o písek a zlomil si šestý krční obratel. V tu chvíli jsem byl úplně ochrnutý, takže jsem se navíc topil. Zachránil mě jiný surfař,“ vypráví mrazivý příběh.

Koronaviru navzdory: Kačina měla poprvé v dějinách přes 100 tisíc návštěvníků

Dnes je ochrnutý od prsou dolů, na jedné ruce nehýbe prsty vůbec, na druhé jen částečně. Vše nahrazuje pohyby rameny. Nejhorší prý byl první půlrok po úrazu. „Jakmile jsem se dostal z nemocnice, vše se začalo lepšit. Zvláště po převozu do Čech, kde jsem v Kladrubech začal s rehabilitacemi. Plavání, posilování… Věděl jsem, že nechci být závislý na pomoci druhých. Já jsem hodně soutěživý typ. Už při veslování jsem tam, kde mi fyzické síly nestačily, všechno doháněl hlavou. I kouč věděl, že jsem blázen, co dokáže hlavou překonat bolest,“ vzpomíná Jiří Pleško.

V současné době pracuje na plný úvazek ve finančním oddělení soukromé zdravotní kliniky. „Nemohl bych sedět doma, od malička jsem byl hyperaktivní, vždy v plném kole. Po úrazu mi nedělalo problém vrátit se do práce, na plný úvazek pracuji osm let,“ vysvětluje.

Ragby začal hrát rok po úrazu, letos v dubnu to bude dvanáct let. „Nebylo to o tom, kdy jsem se rozhodl, ale kdy jsem toho byl schopen. Ragby mě zaujalo už v Austrálii. Když jsem se v Čechách dostal do Paraplete, hodně lidí mi říkalo: ty bys byl dobrý na ragby. Chytil mě hned první trénink, věděl jsem, že je to sport pro mě, protože mám rád fyzickou námahu. Zkoušel jsem i ostatní sporty pro handicapované, ale nebylo to ono. Vybral jsem si to nejtěžší, co šlo,“ říká s úsměvem.

OBRAZEM: V Klimešce odstartovala Česká národní liga ragby vozíčkářů

Nedávno si Jiří Pleško zahrál v rámci České národní ligy ragby vozíčkářů v Kutné Hoře. Tamní sportovní halu Klimeška si nemůže vynachválit. „Je to opravdu krásný prostor. Klimeška je úžasná, vedení haly bylo navíc velmi vstřícné. Za dvanáct let jsem toho projel hodně - po republice, ale i po Evropě a Spojených státech. Hala v Kutné Hoře je pro naše potřeby ideální, ubytování, vše bezbariérové, také povrch je skvělý. Děláme totiž vozíky šmouhy, což se ne všude setkává s pochopením. Na Klimešce jsou s tím v pohodě, mají speciální fígl, jak to vyčistit,“ dodává Jiří Pleško, který má ke Kutné Hoře osobní vztah. Narodil se tam totiž jeho dědeček.