Staroměstský jez
Šikmý, více než 320 metrů dlouhý jez leží mezi Sovovými mlýny a Novotného lávkou. Pochází z roku 1241 a s konstrukcí tzv. pražského typu byl vzorem pro další stavby v korytech řek v širokém okolí. V hlavním městě si jako jediný zachoval původní tvar, byť během své existence prošel mnoha menšími opravami.

Projekt po čtyřech měsících přípravných prací vstoupil do ostré fáze. Stavbaři Metrostavu betonovali základovou desku pro rošt, na nějž budou následně ukládat dubové trámy a žulové kameny.

„Betonáž v centru města je vždy boj s časem, v tomto případě však probíhala uprostřed řeky, a to ve velmi obtížně dostupném úseku Vltavy. Musím přiznat, že tak náročnou logistiku jsem ještě nezažil. Většinu mixů jsme naváželi z přilehlé říční betonárny na Rohanském ostrově a jejich naloďování probíhalo u Štefánikova mostu. Zejména v době ranní špičky jsme moc jiných možností neměli, protože jen samotná přeprava po vodě zabrala přes hodinu. Na loď, která se stihne na staveniště a zpět otočit čtyřikrát za den, se vejdou pouhé dva mixy a čerpadlo,“ prozradil Daniel Boďa, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav, která rekonstruuje Staroměstský jez.

Stavbaři musí zajistit, aby beton na dlouhé cestě neztvrdnul. „V tomto případě jsme museli použít beton s přísadou zpomalující tuhnutí, aby směs přežila plavbu. Veškerý písek a kamenivo použité pro tento beton doputovaly do Prahy také po Vltavě a nezatěžovaly tak silnice,“ řekl ředitel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček, který vede dvě říční betonárny na Rohanském ostrově a v Libni u Trojského mostu.

Dřevo z Nymburska, žula z Příbramska

„Při této zakázce se potvrdilo, jak důležité jsou pro Prahu tzv. říční betonárny v blízkosti centra. Při rekonstrukci historických památek se běžně spotřebuje značné množství betonu a logistika zásobování není úplně jednoduchá,“ je Šimáček přesvědčen.

Nyní přijdou na řadu konečně materiály, díky kterým rekonstrukce vrátí Staroměstský jez do podoby z 13. století. Stavbaři napřed začnou pracovat se dřevem. Duby staré přes 160 let pocházejí z obory Kněžičky na Nymbursku. Trámy musí napřed projít speciální vodní kúrou, aby se stabilizovaly a nekroutily. Potopené zůstanou i po finální montáži – stavbaři je budou kropit do chvíle, než je zaplaví voda. Celková délka trámů potřebných na rekonstrukci přesahuje dva kilometry.

Následně se bude osazovat kamenná výplň z věčného materiálu – žuly z lomů na Příbramsku, kde se bloky připravovaly již od jara.

Projekt skončí v roce 2024 a stavební práce na místě se vždy omezí na období od jara do podzimu. Investora, kterým je Povodí Vltavy, rekonstrukce bude stát přes 112 milionů korun.