Hrozí omezení péče? Část nemocnic chce peníze, kraj ale dotace nechystá

Ceny si nemocnice neurčují

„Současné financování zdravotním pojištěním nestačí na pokrytí provozních i investičních potřeb nemocnic,“ zdůvodňuje požadavek na poskytnutí příspěvku páteční prohlášení zástupců nemocnic v Čáslavi, Mělníku, Nymburce, Rakovníku a Slaném. S vysvětlením, že jde o spádové nemocnice pro významnou část středních Čech – a jejich chirurgie, interny, gynekologie i další oddělení zajišťují základní zdravotní péči významné části obyvatel kraje. Prý zhruba polovině.

Čelíme druhé vlně, míní Prymula. Těžkých případů do tří týdnů přibude

„Jde o péči ve veřejném zájmu, která je poskytována na základě smluv se zdravotními pojišťovnami, v nichž jsou ceny výkonů pevně stanoveny,“ zdůraznil ředitel rakovnické nemocnice Tomáš Jedlička, že na rozdíl od klasických podnikatelských subjektů si nemocnice nemohou stanovit libovolné ceny. A podle jeho slov je ve hře mnoho: – dostupná a kvalitní zdravotní péče pro obyvatele středních Čech.

Společně s kolegy z dalších nekrajských nemocnic Jedlička vyzývá k tomu, aby krajští zastupitelé rozhodli o příspěvku na investice i zajištění provozu. S tím, že nežádají o výhody vůči ostatním, ale naopak o „alespoň částečné srovnání podmínek“: krajské nemocnice totiž dotace dostávají. V opačném případě hrozí redukce služeb – tedy omezování zdravotní péče pro obyvatele spádových oblastí, varuje Jedlička.

Rozhodnutí padlo už před lety

Vyhovět aktuální výzvě se vedení kraje nechystá, plyne z toho, jak pro Deník reagoval radní pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Robert Bezděk (ANO). Připomněl, že i nekrajským nemocnicím kraj poskytuje účelové dotace na zajištění lékařské pohotovostní služby (přičemž například loni to podle něj bylo přes 20 milionů korun) – a nemocnice mohou žádat o peníze v rámci krajského systému dotačních programů; například z humanitárního fondu. Středočeští politici se ale neshodnou. Třeba Martin Kupka (ODS) již o plánech na zavedení krajských dotací pro menší nemocnice, tedy soukromé a městské, hovořil již v červnu.

Lidé dostanou roušky od státu. Když nedorazí, jděte na poštu

Bezděk však vychází z toho, že nynější model zdravotní péče je dlouhodobě nastavený. „Důvodem privatizace v době vlády ODS bylo, že kraj nemůže finančně utáhnout provoz všech nemocnic na území středočeského regionu. Rozprodala je tedy za nízkou cenu, aby se s problémy zdravotnických zařízení v budoucnu popasovali soukromí vlastníci nebo města; tedy za předpokladu, že je budou chtít udržet,“ připomněl.

Podle Bezděkových slov se o fungování nemocnic musí postarat ten, kdo je jejich vlastníkem. „Středočeský kraj logicky podporuje síť krajských nemocnic, jejichž je zakladatelem a které zapadají do systému krajské zdravotní péče. Zakladatelé a majitelé ostatních nemocnic, soukromých nebo městských, by se měli o svá zařízení starat s řádnou péčí stejně, jako to dělá kraj,“ poznamenal radní.

Ožívají 15 let staré debaty

Odkazem na privatizaci Bezděk připomněl emotivní debaty, které se mezi středočeskými politiky rozhořely před 15 lety. Tehdy kraj začal připravovat privatizaci 11 z celkem 17 nemocnic a obdobných zařízení, které do jeho vlastnictví převedl stát. Ačkoli to tehdejší opozice z řad ČSSD a KSČM odmítala s tím, že hrozí tunelování nemocnic, možný krach nebo přinejmenším zhoršení kvality zdravotní péče a její dostupnosti, hejtman Petr Bendl (ODS) záměr prosadil. S argumentem, že některé nemocnice se dlouhodobě potýkají se zadlužením – a lze předpokládat, že soukromí vlastníci budou lepším hospodářem než stát. Argumentem pro prodej se tehdy stal fakt, že na dlouhodobé dotování všech ztrátových zdravotnických zařízení nemá kraj dostatek peněz, přičemž existuje naděje, že po privatizaci se díky investicím nových vlastníků také zlepší kvalita poskytované péče.

Lupénka nepostihuje jen kůži, ale i klouby. Nemoc spouští fyzická zátěž i stres

Když v roce 2007 kraj nemocnice privatizoval, nakonec se jednalo o prodej 10 nemocnic dohromady za 466 milionů korun, velmi hlasitě to v té době kritizoval i tehdejší ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD); ten se neúspěšně snažil prosadit převod podle zákona o neziskových nemocnicích (který však zrušil Ústavní soud ČR). Z jeho popudu také byly opakovaně podány policii podněty k prošetření privatizace – a to i později, když se Rath stal středočeským hejtmanem. Někdejší Útvar odhalování korupce a finanční kriminality nakonec uprostřed roku 2010 prověřování privatizace odložil, protože nebylo zjištěno, že by došlo k trestnému činu.

V době privatizace byla dávána za příklad zejména neratovická nemocnice, již tehdy soukromá, jež vyšla příznivě z průzkumu spokojenosti pacientů (tehdy v roce 2006 v kraji excelovaly zvláště nemocnice v Čáslavi a v Městci Králové). Dnes jako nejvýraznější vzor fungování privátních nemocnic zpravidla platí ty v Hořovicích a v Berouně, které obě byly mezi privatizovanými – byť v různých vlnách – a získal je stejný vlastník.

Po samostatně prodávané berounské nemocnici došlo v roce 2007 na privatizaci nemocnic v Brandýse nad Labem, Hořovicích, Mělníku, Nymburce, Rakovníku a Třebotově; dále pak Geriatrického centra Kladno, Ústavu onkologie a pneumologie Na Pleši i LDN Prčice a Vojkov (v tomto případě však bylo výběrové řízení zrušeno). Kraj si ponechal pouze pětici velkých nemocnic v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Z nich vytvořil páteřní síť takzvaných oblastních nemocnic; ty dostaly podobu akciových společností vlastněných krajem. Později přibyla ještě kutnohorská nemocnice, když město jako zřizovatel mělo problémy se zajištěním provozu. Tato nemocnice byla zařazena do struktur Oblastní nemocnice Kolín (kam patří i nakonec neprodaná LDN Vojkov).

Veřejnost si prohlédla zrekonstruované prostory školy. Pak se dezinfikovalo

Letos byla založena ještě šestá akciovka, a to Nemocnice Středočeského kraje. V tomto případě však nejde o špitál s ambulancemi, pokoji a operačními sály. Jedná se o zastřešující organizaci pro pětici krajských nemocnic: společnost zajišťující centrální nákupy materiálu a podporu řízení oblastních nemocnic.