FOTO: Pomozte zmapovat vetřelce v české přírodě, vybízejí veřejnost biologové

Patří k nim například bolševník velkolepý, slunéčko východní, mýval severní, nutrie říční, netýkavka žláznatá či lupina mnoholistá, uvedla Dvořáková příklady s tím, že celkově výzkumníci pátrají po výskytu dvou desítek organismů, jež k nám byly zavlečeny člověkem. Někdy náhodně, jindy šlo i o záměr; charakteristický pak je třeba osud několika zplanělých exotických rostlin, jež byly původně vysazovány jako okrasné.

Invazní druhy představují velký problém

Prostřednictvím člověka se do Evropy dostalo dostalo na čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Jako invazní se označují ty z nich, které tropí neplechu: masivně se šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak i hospodářství – nebo dokonce lidské zdraví (čímž je známý třeba bolševník). Jejich šíření entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) Jiří Skuhrovec označil za problém srovnatelný globální klimatickou změnou a změnami v krajině: rovněž invazní druhy jsou zásadní hrozbou pro životní prostředí. „V některých zemích mohou negativně ovlivnit dokonce i turistický ruch,“ varuje Skuhrovec.

Odhalit výskyt nepůvodních druhů v nových oblastech je velmi důležité, upozornil Pavel Pipek z botanického ústavu. „Čím dříve je nějaký nový druh odhalen, tím snáze se dá situace řešit,“ vysvětluje, že i poznatky získané od spolupracovníků z řad veřejnosti mohou přispět k omezování nepříznivých dopadů.

Data, která se podaří získat během víkendu, budou poskytnuta Nálezové databázi ochrany přírody. Detailnější informace o rozšíření invazních druhů pak poslouží jak vědcům, tak ochráncům přírody. Vedle pořádajících institucí jimiž jsou botanický ústav a VÚRV, s nimi budou pracovat třeba i Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní muzeum či Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

„Pomoci může kdokoli, kdo v termínu 20. až 22. května v přírodě narazí na jeden ze dvaceti vybraných nepůvodních druhů, informace o jeho výskytu zachytí na mobilní telefon a předá dál pomocí aplikací jako iNaturalist (mimo jiné pomáhá uživatelům s určováním druhů), Biolog, Plant.id a podobně,“ konstatovala Dvořáková. S dodatkem, že Plant.id pro určování rostlin na období BioBlitzu umožní určit zdarma až 100 vyfocených rostlin.

„Pro některé skupiny organismů lze údaje vkládat i do speciálních aplikací, jako Raci v ČR nebo Avif pro ptáky – v našem případě husu nilskou,“ upřesnila Dvořáková. Je také možné připojit se k webu iNaturalist.org z počítače.

Cenné poznatky získané od veřejnosti

Jako bioblitz se zpravidla označují krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti. Populární jsou ve Spojených státech, ale v posledních letech se rozšiřují i v Evropě. V České republice se již například opakovaně odehrála výzva s názvem City Nature Challenge. Nynější víkendová akce s názvem IAS Bioblitz Czech Republic 2022 je součástí širší kampaně: současně se uskuteční ve 12 evropských zemích.

Programy občanské vědy zapojující do výzkumů i poznatky z laických pozorování veřejnosti se ve středních Čechách obecně těší značné popularitě. Naznačuje to alespoň ohlas na dřívější aktivity například České společnosti ornitologické nebo Českého svazu ochránců přírody.