V souvislosti s šířením varianty omikron se na rekordní hodnoty dostaly v uplynulém týdnu i údaje o počtech lidí s nově prokázaným onemocněním covid-19. Byly značně proměnlivé, přičemž se pohybovaly mezi čtyřmi a devíti tisíci za den. Neradostný rekord přinesla středa: 8977.

Nejhorší měsíce: únor a březen

Právě úmrtí v souvislosti s covidem se podle čerstvě zveřejněných dat Českého statistického úřadu zařadilo mezi nejčastější příčiny smrti ve Středočeském kraji během loňského prvního pololetí. Za prvních šest měsíců roku v kraji zemřelo 9365 lidí, což představuje meziroční nárůst o 38,9 procenta (předloni ve stejném období v kraji zemřelo 6740 osob). Podle údajů Pavla Hájka z krajské správy statistického úřadu se počet úmrtí výrazněji zvýšil v případě mužů (o 44,9 procent) než u žen (32,7 procenta).

V celorepublikovém srovnání není podobný nárůst výjimečný; ve dvou krajích (Karlovarském a Královéhradeckém) dokonce počty pohřbů vzrostly o více než polovinu. Naopak Praha s nárůstem o 25,2 procenta zaznamenala v rámci republiky druhý nejpříznivější vývoj (po Vysočině).

Koronaviru ve středních Čechách podlehl každý pátý zesnulý. „Na celkovém počtu zemřelých v kraji se onemocnění covid-19 podílelo 22 procenty,“ konstatoval Hájek. S dodatkem, že v případě mužů byl tento podíl 24 procent, u žen činil 19,7 procenta.

Testování na covid. Ilustrační foto
Imunita vůči covidu? Někteří ji mají i bez předchozího setkání s nemocí

Nejvyšší podíl úmrtí spojovaných s nákazou koronavirem na celkových počtech zemřelých byl ve středních Čechách zaznamenáván z kraje roku – zejména v březnu (35 procent) a v únoru (29 procent); naopak v červnu měl covid na svědomí pouze 1,1 procenta všech úmrtí.

Mezi lednem a dubnem převýšil dlouhodobě nejčastější příčinu úmrtí, jíž je chronická ischemická choroba srdeční. Ta se na celkovém počtu úmrtí podílela 13,3 procenta. Jako přímý důsledek onemocnění covid-19 (včetně multisystémového zánětlivého syndromu) statistici ve Středočeském kraji zaznamenali od ledna do června celkem 2059 úmrtí. Oproti předchozím měsícům to představovalo citelný nárůst.

„V porovnání s obdobím mezi červencem a prosincem roku 2020, kdy zemřelo následkem tohoto onemocnění celkem 1098 osob, byl jejich počet vyšší o 88 procent. V 1. pololetí 2020 zemřelo následkem onemocnění covid-19 ve Středočeském kraji pouze 15 osob,“ nabízí Hájek srovnání s předloňskem.

Sebevražd i nehod ubylo

Nejvíce lidí v kraji skonalo loni v prvním pololetí v důsledku nemocí oběhové soustavy: 2925. Dominantní příčinou byla chronická ischemická choroba srdeční s 1244 případy úmrtí (meziroční nárůst dosáhl 8,3 procenta). Počet úmrtí v důsledku nádorů (1703) se meziročně nezměnil.

Petra Kykalová z Vysokého Veselí
Rakovina děložního čípku zaútočila znovu a silněji, Petra se ale nevzdala

Přibylo ale úmrtí v důsledku poruch metabolismu (514) – což je patrné zejména u cukrovkářů. Počet zemřelých na diabetes mellitus se meziročně zvýšil o 44,6 procenta (ze 296 na 428): u mužů o 50 procent a u žen o 40 procent. Nárůsty zaznamenali statistici také u nemocí dýchací soustavy s 462 úmrtími (o 3,4 procenta více) či v případě 296 lidí, kteří podlehli nemocím trávicí soustavy (o 6 procent).

Výraznější pokles zaznamenali statistici v případě nehod – včetně dopravních. Ubylo také sebevražd. Případů úmyslného sebepoškození s tragickým následkem zaznamenali statistici 69 (o rok dříve 76), přičemž výraznou převahu mezi lidmi, kteří se rozhodli pro dobrovolný odchod ze života, měli muži (58).